V –40 °C umí v obci Ojmjakon zvýšit teplotu v domě o 10 °C. Jednoduché principy lze využít i při nárazových mrazech

A my si budeme stěžovat

Zatímco v Česku mnozí odmítají jezdit do práce, protože je venku –10 °C, v obci Ojmjakon jsou například školy zavřené až v –50 °C. V nejchladnějších městech světa to zkrátka funguje jinak. Auta se v mrazech nevypínají, protože by znovu nenastartovala. Potrubí se často vede nad zemí, aby bylo možné ho kontrolovat a opravovat. Voda se dováží nebo čerpá z hlubokých vrtů a lednice jsou často zbytečné, protože venkovní teplota funguje jako přírodní mrazák. Lidé chodí ven jen na nezbytně nutnou dobu a paradoxně platí zákazy konzumace alkoholu venku, protože zvyšuje riziko umrznutí. Ptáte se, jak mohou tito lidé žít v tak extrémních podmínkách? Inu, přizpůsobili se.

Dočasné zateplení

Po celém světě představují okna v zimě největší slabinu obálky budovy, zejména u starších domů a bytů. V extrémních oblastech se běžně používá dočasné zateplení oken z interiéru, které nezasahuje do konstrukce. Nejčastější je speciální smršťovací fólie napnutá horkým vzduchem, která vytvoří vzduchovou mezeru fungující jako izolant. Alternativou jsou předsazené desky z polykarbonátu nebo plexiskla. Takové jednoduché řešení dokáže snížit tepelné ztráty oknem o 20 až 40 %. V praxi to znamená zvýšení vnitřní teploty o 2 až 4 °C. Důležitá je těsnost po obvodu a odstranění netěsností v rozích rámů.

Nucené krátké intenzivní větrání

V extrémním chladu se nikdy nevětrá dlouhodobě pootevřeným oknem. Používá se krátké, intenzivní větrání s průvanem, které rychle vymění vzduch bez ochlazení konstrukcí. V nejchladnějších oblastech trvá takové větrání obvykle 2 až 5 minut a provádí se několikrát denně. Tím se odstraní vlhkost a zlepší kvalita vzduchu, aniž by došlo k výraznému poklesu teploty stěn a podlah. 

Akumulace tepla musí být

V oblastech s extrémní zimou se běžně pracuje s materiály, které dokážou teplo přijmout a postupně ho uvolňovat. Slouží k tomu nádoby naplněné vodou, cihly, kamenné prvky nebo litinová tělesa. Přes den se ohřejí z běžného vytápění a během noci sálají teplo zpět do místnosti. Výhodou je, že akumulované teplo se neuvolní okamžitě, což pomáhá udržet stabilnější klima i při náhlém omezení nebo výpadku topení.

Záložní zdroj tepla jako pojistka proti blackoutu

Řada domácností dnes spoléhá výhradně na elektrické vytápění. V případě výpadku proudu se však celý systém okamžitě stává nefunkční. Právě proto se v chladných oblastech počítá s nezávislým záložním zdrojem tepla, který dokáže udržet obytný prostor nad kritickou teplotou. Nejčastěji jde o kamna na pevná paliva nebo jednoduchá lokální topidla (aktuální ceny oblíbených krbových kamen si můžete prohlédnout například zde). Nejde o vytápění celého domu, ale o možnost soustředit teplo do jedné místnosti.

Utěsnění spár a „had“ pod dveře

Netěsnosti v obálce domu mohou způsobit výrazné tepelné ztráty. V extrémních oblastech se běžně používají těsnicí pásky, tmely a jednoduché textilní bariéry. Typickým příkladem je „had“ pod dveře, který brání proudění studeného vzduchu. Utěsnění spár kolem oken, dveří a podlahových lišt má okamžitý efekt a může zvýšit vnitřní teplotu o 1 až 3 °C. 

Koberce nejen na podlahu

Věděli jste, že textilie mají významnou izolační schopnost? V extrémních oblastech se běžně používají koberce nejen na podlahách, ale i na stěnách. Snižují tepelné ztráty, omezují proudění studeného vzduchu a zvyšují pocitovou teplotu. Zvláště účinné jsou na studených obvodových stěnách a v rozích místností.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.