Mohou Číňani vypnout nebo poškodit moji fotovoltaiku? Zjistit to i bránit se jde snadno

Internet je dobrý sluha ale zlý pán

Od určité doby jsme začali k internetu připojovat prakticky všechno. Trend se nazývá IoT, neboli internet of things, Česky volně přeloženo jako internet věcí. Neboli internet v pračce, v kávovaru, v ledničce, prostě všude. K čemu to je? K pohodlí. Vše je propojené a můžeme to nechat řídit jednou chytrou centrální jednotkou, ovládat pomocí hlasu přes různé asistenty a hlavně, můžeme si to pak monitorovat na dálku. Z hlediska chytré domácnosti je fajn moct na dálku doma odemknout či zamknout, měnit nastavení žaluzií, teploty a nebo koukat na kamery, jak to doma vypadá. A tak jsme se nechali ukolébat pohodlím a radostí, až jsme si neuvědomili jednu velmi zásadní věc.

Když nám domov přestane říkat pane

Můj dům, můj hrad. Přísloví, která připomínají hodnotu vlastnictví a soukromí ve svém domově, je bezpočet. Přesto to už delší dobu neplatí. Důvodem je naplnění pravidla, že vše, co je připojené do internetu, už není soukromé. Vše, co je online, je veřejně přístupné. Nezáleží na tom, zda podle našeho názoru to tak je, či není. Vždy je to jen otázkou toho, jak moc dobře to zabezpečíme a jak moc se případný útočník snaží se k tomu dostat. A zde nastává právě kámen úrazu na úrovni již zmíněných IoT, tam totiž potenciálního útočníka přímo pouštíme sami a dobrovolně. Je jím samotný výrobce onoho zařízení.

Kupuji zásadně České věci, jsem v pohodě

Největší omyl dnešní doby je, kdy si lidé naivně myslí, že pořizují České produkty jen pro to, že se česky jmenují, jsou v Češtině a nebo třeba výrobce říká, že je vyrábí a je Českým výrobcem. Pozor na to, vše se může mít totiž úplně jinak. Z hlediska oficiálního právního výkladu je totiž za výrobce možno označit v podstatě i každého dovozce, který danému produktu dává svůj vlastní název, pojmenování. Takovým dovozům se říká OEM a jedná se o situaci, kdy výrobce v Číně to vyrobí a firma z Česka to pouze objedná a přiveze a nechá si na to natisknout vlastní logo. Někdy to je zcela nová značka, jindy to může být stará známá tradiční Česká značka. Tak jako tak, pokud to bylo vyrobeno v Číně, pak až na pár výjimek se jedná o Čínský produkt a proto k němu má onen výrobce klíče. A tady nastává kámen úrazu.

Svět ve kterém vše připlulo v kontejneru

Taková je dnešní realita a z hlediska fotovoltaiky to platí dvakrát. Systémy fotovoltaických instalací pochází takřka výhradně z Číny. A to jak samotné fotovoltaické panely, tak baterie a hlavně také i střídače. A právě střídače jsou největším problémem. Přestože to mnozí prodejci popírají. Někteří vehementně tvrdí, že zařízení vyrobili ve fabrice v Česku, nejsou však ochotni nechat do takové výroby nahlédnout. Jiní si vymýšlí různě bizarní výmluvy typu, že jejich střídač funguje na "jiné frekvenci" než ten Čínský a tak na něj soudruzi z daleké Asie nebudou moci. Střídač není rádio a opravdu neběží na žádných frekvencích. Pokud je jednou připojen do internetu, je v riziku. Ale v jakém směru?

Blesk obvykle udeří z obláčku

Takzvané cloudové řešení je dnešní trend. Software už si lidé doma neinstalují z disket nebo cédéček, ale kupují pouze jako licenci online někde na již zmíněném cloudu. Nic tak nevlastní a pouze se k tomu připojují na internetu. Na cloudu pak mají data a zkrátka vše potřebné. Stejně tak většina střídačů fotovoltaiky je schopna s námi komunikovat právě výhradně pomocí cloudu. Pokud se ke střídači chceme připojit z venku, obvykle to jinak ani nejde. Uživateli se tím velmi zjednodušuje obsluha. Nepotřebuje velké technické znalosti a vše se rozchodí samo a snadno. Ale je potřeba si uvědomit, že právě onen cloud bude obvykle mít v sobě skrytě schovány ony znaky "rozsypaného čaje". A to je ta nejhorší varianta, kdy data z našeho mobilu jdou do Číny a odtud do našeho střídače. A pak zase naopak. A možná, pokud tak nejdou fyzicky, platí stále pravidlo, že prochází přes kanály, které může onen výrobce plně monitorovat a řídit. Pak je zde alternativní varianta, že si Český prodejce vyrobí svůj vlastní cloud. Zatím jsme na takové řešení nenarazili a budeme rádi, pokud někdo takové řešení zná, když nás o něm informuje. To by bylo samozřejmě mnohem lepší. Fakt, že někdo v Číně zařízení vyrobil a zařízení je v internetu však stále nevylučuje, že se jednoho dne zařízení nevzbudí, neozve se z dálky svému stvořiteli a nepředá mu nad sebou řízení. Technicky to není nic složitého.

Řešení našich babiček funguje vždy perfektně

A tak si jistě mnozí, kteří zjistili, že jejich fotovoltaika je vystavena riziku, kladou otázku, co ale s tím? Jak se riziku vyhnout? Je to velice jednoduché. Dříve když byla bouřka, lidé bez váhání vytahovali všechny spotřebiče ze zásuvek. Důvodem byly jednak méně kvalitní rozvodné stanice, které po úderu blesku mnohdy propustily výboj až do domácností, ale také fakt, že domácí spotřebiče byly poměrně choulostivé na výkyv v síti. A tak podobně jako to dělaly naše babičky, v případě, kdy se chceme plně vyhnout riziku, stačí vyřešit situaci jednoduše tím, že zařízení odpojíme od internetu. Pokud je připojeno fyzicky pomocí ethernetového kabelu, je to velmi jednoduché, stačí vytáhnout kabel. Pokud je připojeno pomocí Wifi, pak je řešením změnit heslo do Wifi a střídači nové heslo již neprozradit. Ten tak zůstane odpojen a potenciální hackeři i zlobiví výrobci zůstanou za dveřmi, nevpuštěni do našeho domu.

P.S. Jak v novostavbě ohřát vodu za minimum nákladů na energie? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.