HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Na střeše obchodního centra vznikla celá vesnice rodinných domů

reklama

V Číně rychlý rozvoj měst často vedl k překvapivým architektonickým řešením. Případ vesnice na střeše obchodního centra však z běžného rámce vybočuje. Jde o kauzu, která v sobě spojuje neuvěřitelnou troufalost developera, dlouhodobou pasivitu úřadů a složitý technický problém. Ačkoliv je případ ve světě znám spíše jako kuriozita, původní čínské investigativní reportáže odhalují mnohem detailnější pozadí celého projektu.



VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Wikimedia CC BY 4.0 (XinHao)
Chcete náš obsah v Google přednostně?
reklama

S předpisy si nikdo moc hlavu nelámal

Developerem, který vybudoval pětadvacet nepovolených domů na střeše obchodního centra, byla společnost Yongxing Group. Podle zpráv čínské státní agentury Xinhua se stejná firma v minulosti podílela na jiné stavbě, kterou v roce 2003 zachvátil tragický požár, při němž zahynulo dvacet hasičů. Tato skutečnost vyvolala ve společnosti vážné otázky ohledně toho, proč místní úřady právě u tohoto konkrétního developera po dlouhá léta nedokázaly vymáhat základní stavební a bezpečnostní předpisy.

Na první pohled bydlení milionářů

Při pohledu z dálky působila střešní zástavba jako exkluzivní rezidenční čtvrť. Plocha, na které domy stály, zabírala přibližně 20 000 metrů čtverečních, což odpovídá bezmála třem fotbalovým hřištím. Některé dobové zdroje dokonce hovoří o celkové rozloze střechy blížící se 40 000 metrů čtverečních. Pod touto umělou vesnicí se přitom nenacházela obyčejná podzemní garáž nebo nízký sklad, ale plně funkční čtyřpodlažní obchodní komplex specializovaný na prodej nábytku a vybavení pro domácnosti.

Dům, dvorek a do supermarketu blízko

Domy samotné měly dvě nadzemní podlaží a samostatné vstupy. Před některými dokonce visely cedulky s popisnými čísly, jako například 8502. Každá stavba disponovala vlastním oploceným dvorkem, mezi parcelami vedly zpevněné přístupové cesty a nechyběla ani zeleň v podobě vzrostlých stromů a keřů. Zahrady zdobily udržované trávníky, umělá jezírka nebo odpočinkové altány. Většina interiérů se ovšem nacházela pouze ve fázi hrubé stavby a v mnoha případech chyběly i vchodové dveře.

Nějaké to razítko ale přeci jen chybělo

Celý projekt byl od počátku zatížen zásadním právním problémem. Zástavba sice připomínala standardní developerský projekt s oddělenými parcelami, ale vily postrádaly jakákoliv stavební povolení i doklady o vlastnictví. Generální ředitel společnosti Wang Jianxin veřejně připustil, že stavby vznikly bez formalit. Bez příslušných dokumentů je proto nebylo možné legálně prodat. Developer situaci řešil tím, že nemovitosti využíval jako ubytovací kapacity pro své zaměstnance, a přespávali v nich i dělníci ze stavby. Novináři ovšem zjistili, že jeden konkrétní dům se od ostatních liší. Byl luxusně zařízený a působil jako obývané rodinné sídlo. Podle svědectví jednoho z dělníků v této honosnější vile bydlela matka majitele developerské společnosti.

Místo bourání se stavělo dál

Nejvíce zarážející je časová osa případu. Výstavba začala již v roce 2003, kdy vyrostlo prvních osmnáct domů z prefabrikovaných dílů. O rok později již městské orgány o nepovolené stavbě prokazatelně věděly. Zvrat přišel v září 2009, kdy úřady nařídily odstranění čtyř menších vil. Developer tento příkaz ignoroval a místo bourání na konci téhož roku přistavěl dalších sedm domů s lehkou ocelovou konstrukcí. V listopadu 2011 město vydalo přísnější příkaz k odstranění všech pětadvaceti staveb. Úřední záznamy dokládají, že město s tvrdým postupem váhalo zejména proto, že developerská společnost patřila mezi významné investory a úředníci nechtěli ohrozit důležitý projekt.

To není jen tak, zbourat takové město na střeše

Když se z případu stala mediální kauza, začala konečně demolice sedmi novějších domů. Zde se plně projevil stavebně-technický paradox celého řešení. Bourání nebylo jednoduché, protože na střeše nestály jen lehké přístřešky, ale obytné stavby s terénními úpravami a komunikacemi. Odstranění konstrukcí neslo riziko narušení hydroizolace střechy a poškození potrubí obchodního centra. Zástupci města zvažovali, že by některé bezpečnější stavby ponechali kvůli vysokým nákladům demolice, situaci však komplikoval chybějící statický posudek nosnosti.

Kauza přerostla z architektonické kuriozity do celospolečenské debaty o rovnosti před zákonem. Pozornost se upírala na otázku, zda by měly být podobné černé stavby dodatečně legalizovány. Kritici upozorňovali, že takový ústupek by vytvořil precedens pro další stavebníky k ignorování pravidel. Osud zbývajících osmnácti domů zůstává nejasný, v čínských médiích chybí zpráva potvrzující jejich zničení, ačkoliv adresa komplexu je i dnes v registrech stále aktivní.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

reklama

Vydáno dne:
15.11.2026

Photocredit: Wikimedia CC BY 4.0 (XinHao)

4