Tuhá zima donutila domácnosti opět zatopit v zakázaných kotlech. Topení tepelnými čerpadly a plynovými kotli bylo příliš drahé

Už bude konec?

Letošní zima ve střední Evropě připomněla, jak náročné může být vytápění v období delších mrazů. Po několika relativně mírných zimách přišlo období, kdy se teploty držely pod bodem mrazu po řadu dní a místy klesaly i pod -10 °C. V řadě oblastí tak následovalo více než deset dní v řadě s celodenním mrazem a noční teploty se opakovaně pohybovaly kolem -12 až -15 °C. Takto dlouhé období mrazu má výrazný dopad na energetickou náročnost vytápění domů. I dobře izolované stavby postupně vychladnou a jejich vytápění vyžaduje výrazně více energie než při běžných zimních teplotách kolem nuly.

Návrat starého známého

Právě dlouhotrvající mrazy letos přivedly některé domácnosti k řešení, které je z pohledu zákona problematické. V řadě obcí se podle místních pozorování znovu začal objevovat hustý kouř z komínů, typický pro starší kotle na uhlí nebo dřevo. Od 1. září 2024 totiž v České republice platí zákaz provozu kotlů na tuhá paliva první a druhé emisní třídy. Tyto kotle patřily dlouhé roky k nejrozšířenějším zdrojům vytápění rodinných domů, ale zároveň produkovaly vysoké množství prachových částic a dalších škodlivin. Stát proto jejich provoz zakázal a domácnostem nabídl dotační programy na výměnu zdrojů tepla. Za používání zakázaného kotle hrozí pokuta až 50 tisíc korun. Přesto mnoho domácností staré kotle úplně nezlikvidovalo. Často zůstaly ve sklepích jako záložní zdroj pro případ poruchy nebo mimořádně studené zimy. A právě taková situace letos nastala.

Na aktuální ceny moderních kotlů na dřevo se podívejte například zde.

Rozbijte prasátka

Hlavním důvodem, proč někteří lidé po starých kotlích znovu sáhli, byly rostoucí náklady na energie. V období dlouhých mrazů totiž výrazně roste spotřeba tepla v domě a s ní i účty za elektřinu nebo plyn. Situace je rozdílná podle použité technologie. Plynové kotle si udržují relativně stabilní účinnost, ale jejich spotřeba roste úměrně potřebě tepla. U tepelných čerpadel navíc při velmi nízkých teplotách klesá jejich účinnost, označovaná jako topný faktor neboli COP. Tepelná čerpadla totiž teplo nevyrábějí, ale přesouvají ho z okolního prostředí do domu. Poměr mezi dodaným teplem a spotřebovanou elektřinou se označuje jako COP, čím je vyšší, tím je zařízení efektivnější. Při teplotách kolem +7 °C může mít čerpadlo COP kolem hodnoty 4, tedy z jedné kilowatthodiny elektřiny vyrobí přibližně čtyři kilowatthodiny tepla. V silných mrazech ale může tento poměr klesnout například k hodnotám kolem 2. Ceny tepelných čerpadel si můžete porovnat například tady.

Modelový příklad rodinného domu

Ekonomiku vytápění lze dobře ukázat na modelovém příkladu běžného rodinného domu. Uvažujme dům o podlahové ploše 120 m², který prošel částečnou rekonstrukcí a jeho tepelná ztráta při venkovní teplotě -12 °C je přibližně 8 kW. V takovém případě potřebuje dům při silných mrazech zhruba 190 až 200 kWh tepla denně. Pokud by byl dům vytápěn pouze tepelným čerpadlem a v mrazech by jeho průměrný topný faktor klesl přibližně na hodnotu COP = 2, znamenalo by to spotřebu asi 100 kWh elektřiny denně. Za měsíc silných mrazů by tak spotřeba mohla dosáhnout přibližně 3000 kWh elektřiny. Při ceně kolem 5 Kč za kilowatthodinu by měsíční náklady na vytápění dosáhly přibližně 15 tisíc korun. U plynového kotle je účinnost stabilnější, obvykle kolem 90 %. Pro stejný dům by spotřeba energie odpovídala přibližně 6000 kWh tepla za měsíc, což představuje zhruba 600 až 630 metrů krychlových zemního plynu. Při ceně okolo 22 až 25 korun za metr krychlový by takový měsíc vyšel zhruba na 12 až 14 tisíc korun. Na cenu moderních plynových kotlů se můžete podívat například zde.

Kombinace s tuhými palivy

Některé domácnosti proto v nejchladnějších dnech zvolily kombinované řešení. Moderní zdroj tepla zůstal v provozu, ale část vytápění převzal starý kotel na uhlí nebo dřevo. Pokud by domácnost během dvou nejchladnějších týdnů část energie pokryla například spálením jedné tuny uhlí nebo několika metrů krychlových dřeva, mohla by tím snížit spotřebu elektřiny nebo plynu o několik tisíc korun. Ekonomický rozdíl tak v extrémním zimním měsíci mohl činit přibližně čtyři až sedm tisíc korun. To si pochopitelně řada domácností nenechala ujít a po této možnosti sáhla, i pod hrozbou nemalé pokuty.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.