Navštívili jsme bizarní polský panelák, který se stal hitem internetu

Panelák schovaný mezi stromy

Jen kousek za českými hranicemi, v polském městě Jastrzębie-Zdrój známém spíše socialistickou architekturou a jednotvárnými sídlišti, vyrostla v devadesátých letech netradiční stavba. Dnes je dům obrostlý stromy, aby nebyl moc vidět a tento architektonický omyl splynul s okolím. Na střeše běžného pětipatrového panelového domu v ulici Północna se tehdy objevil dvoupodlažní penthouse připomínající futuristické letadlo či plavidlo. Tento úkaz přitahoval zvědavce, avšak pro obyvatele samotného domu se stal zdrojem dlouholetých potíží a obav o bezpečnost.

Šílený detektiv

Za kontroverzním projektem stál polský soukromý detektiv Jerzy Godlewski, který dlouhodobě žil a podnikal v německém Hamburku. Jeho motivem byla touha po jedinečném bydlení, které by propojilo luxus s exotickou přírodou. Chtěl si vytvořit soukromý tropický prostor uprostřed postkomunistického sídliště, místo pro odpočinek, kde by mohl trávit čas obklopen zelení a moderní architekturou bez ohledu na okolní realitu. Získání povolení k takovému zásahu bylo umožněno specifickou atmosférou devadesátých let. V tomto období procházelo Polsko ekonomickou transformací provázenou nejasnými zákony a volnějším vymáháním stavebních předpisů. Bytové družstvo tehdy vlastnilo nedostavěný panelový dům, který původně patřil textilní továrně a na jehož dokončení chyběly finance. Godlewski uzavřel s družstvem dohodu, že na vlastní náklady dokončí stavební práce, zateplí střechu a zrenovuje společné prostory výměnou za právo postavit na střeše soukromý byt. Úřady vydaly základní povolení k nástavbě, investor však schválené plány a limity následně poněkud překročil.

Nástavba větší než panelák sám

Na ploše přesahující tisíc metrů čtverečních vznikla složitá konstrukce, při jejíž stavbě se kombinoval beton, ocel, sklo a polymery. Uvnitř se nacházely desítky atypicky tvarovaných místností, točitá schodiště a střešní terasy. Godlewski zde vybudoval vnitřní zahradu. Navozil sem množství zeminy a vysadil vzrostlé palmy, kaktusy a další rostliny vyžadující neustálé vytápění a zavlažování. Ambiciózním prvkem penthousu bylo akvárium zabudované do podlahy, které mělo nabízet pohled na plovoucí ryby pod nohama majitele. Realizace vodního prvku a s ním spojené systémy se staly pro budovu vážným problémem. Značná hmotnost vody společně s betonovými prvky zatížila statiku panelového domu projektovaného na jiné limity. Voda z nedokončeného akvária a zavlažování vegetace začala kvůli špatné izolaci prosakovat do nižších podlaží. Obyvatelé standardních bytů pod nástavbou se potýkali s neustálým zatékáním, vysokou vlhkostí a plísněmi, které ničily majetek a ohrožovaly zdraví.

Panelák, který se stal turistickou atrakcí

Místní obyvatelé byli zpočátku stavbou udiveni a vnímali ji spíše jako podivnou turistickou zajímavost, na kterou se sjížděli dívat lidé z okolí. Toto počáteční nadšení ale brzy opadlo a vystřídal jej hněv a strach o bezpečnost. Lidé v domě žili v nejistotě, zda se střešní konstrukce z betonu a oceli jednoho dne pod tíhou materiálu nepropadne do jejich obývacích pokojů. Pokusy o domluvu s majitelem opakovaně selhávaly, jelikož výtky odmítal, což vyústilo v nepřátelství ze strany postižených nájemníků. Následné právní spory s úřady se táhly více než dvacet let. Stavební inspektorát již na začátku tisíciletí označil nástavbu za nelegální stavbu, protože investor porušil dokumentaci, ale uplatnění práva bylo pomalé. Následoval kolotoč odvolání, znaleckých posudků, soudních přezkumů a administrativních odkladů. Majitel využíval procesní kličky, zatímco bytové družstvo se marně snažilo domoci nápravy. Tečku přineslo až rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který potvrdil nařízení k demolici bez možnosti odvolání.

Spekulace o psychickém zdraví majitele

Pohled na psychický stav majitele v kontextu této stavby ukazuje na osobnost s excentrickými rysy a tendencí k velikášství. Jeho fixace na vybudování paláce na střeše paneláku vykazovala znaky ztráty kontaktu s realitou a snížené empatie. Godlewski zřejmě věřil, že díky finančnímu zázemí ze zahraničí stojí nad běžnými pravidly a fyzikálními zákony, a odmítal si připustit dopady na desítky rodin pod ním. Projekt nakonec skončil neúspěchem. V roce dva tisíce dvacet čtyři začaly nařízené demoliční práce, během nichž byla z části odstraněna riziková horní skulptura. Záchranné práce stály družstvo v přepočtu přesně třiadvacet milionů dvě stě tisíc korun. Na místě po demolici následně vyrostlo další patro bytů. Realita, kterou odhaluje naše aktuální reportáž není příliš pozitivní. Budova je kompletně prošpikovaná kamerovým systémem, asi proto, že přirozeně přivolává davy turistů. Do domu se běžně nedá dostat, povedlo se nám do něj proniknout až s pomocí místních. Stav paneláku je žalostný a připomíná vybydlené lokality. Lidé tu běžně tráví čas na pavlači, kde si povídají. Uvnitř to vypadá poměrně historicky a zchátrale, výjimkou je zde snad jen moderní výtah. Družstvo se nyní snaží prodat byty, aby získalo peníze na konečnou sanaci zbytků stavby, kdo by však o koupi takového bytu stál, je otázkou.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.