„Nejhorší je ten pocit, že nevydělávám, ale přesto musím státu platit.“ Martina zvažuje, že s podnikáním sekne

Sedm let jste pracovala ve středně velké stavební firmě. Co vás nakonec přimělo vyměnit jistotu zaměstnání za volnou nohu?

Pracovala jsem jako přípravářka, dělala rozpočty a komunikovala s dodavateli. Postupně jsem se ale dostávala i k řešení interiérů, což mě chytlo. Začala jsem se po večerech učit ve 3D programech a pár známým navrhla kuchyň nebo rovnou rekonstrukci bytu. Založila jsem si na to při práci vedlejší živnost. Chtěla jsem zkrátka dělat něco vlastního a věřila jsem, že mi praxe ze stavebnictví pomůže. Letos jsem se rozhodla do toho jít naplno.

Jak se vaše představy o práci na sebe potkaly s realitou prvních měsíců?

Můj den často začíná ráno a končí večer. Kreslím vizualizace, jezdím zaměřovat byty, sháním materiály v kuchyňských či koupelnových studiích a komunikuji s řemeslníky. Práce mám paradoxně možná víc než dříve v zaměstnání. Problém je, že velká část téhle činnosti mi zatím nevytváří peníze.

Kde ten proces vázne?

Jde o dlouhou prodlevu mezi odpracovanou hodinou a zaplacenou fakturou. Jedna zakázka se mi třeba odložila, protože klient nedostal hypotéku. U druhé jsem strávila desítky hodin přípravou, ale zákazníci se rozhodli rekonstrukci posunout na příští rok. Další klient chtěl jen konzultaci za pár tisíc. Mám rozpracované i dvě větší věci, jenže u těch dostanu většinu peněz až po dokončení dalších etap.

Zatímco příjmy chodí se zpožděním, náklady se předpokládám objevily hned...

Potřebovala jsem výkonnější počítač na renderování, monitor, platím licence za software, mám vlastní web a nakupuji vzorky materiálů. K tomu pohonné hmoty, když jezdím za klienty, účetní a telefon. Některé měsíce mi podnikáním proteče víc peněz, než kolik reálně přijde na účet. Do začátků jsem šla s úsporami ze zaměstnání, měla jsem našetřeno 180 tisíc korun. Teď, po pěti měsících, mi zbývá 70 tisíc. Přitom jsem už odpracovala stovky hodin.

Jak zvládáte povinné odvody státu? V roce 2026 platí hlavní OSVČ minimálně 3 306 korun na zdravotním a od července 5 005 korun na sociálním pojištění. To je přes osm tisíc měsíčně, a to ještě před zdaněním.

Nejhorší je ten pocit, že ještě ani pořádně nevydělávám, ale všechny platby už běží, jako kdyby moje podnikání bylo dávno rozjeté. Jsem svobodná, bez dětí, nemám vedle sebe druhý příjem v domácnosti, který by tyhle slabší měsíce vyrovnal. Každý nájem a každý výdaj jde jen za mnou.

Stát zavedl pravidlo, že začínající živnostníci nemusí první dva roky platit zálohy na sociální pojištění, ale vy na tuto úlevu nedosáhnete. Proč?

Důvodem je právě ta moje stará vedlejší živnost. Vydělala jsem si na ní kdysi jen pár desítek tisíc ročně a pak jsem ji prakticky přestala využívat. Jenže kvůli tomu, že byla v posledních pěti letech formálně aktivní, nespadám do kategorie „nového“ podnikatele. Musím tak všechno platit od prvního dne. Kdybych už vydělávala čtyřicet nebo padesát tisíc měsíčně, vůbec bych se nad odvody nepozastavovala. Chápu, že se zdravotní a sociální musí platit. Jenže já jsem ve fázi, kdy se snažím vůbec vybudovat klientelu. Potřebovala bych několik měsíců než se dostanu do černých čísel. Místo toho mám pocit, že mi stát jen hází klacky pod nohy a dělá vše pro to, abych se na podnikání vykašlala a nechala se zase zaměstnat.

Zvažujete tedy kvůli této finanční zátěži návrat zpět do zaměstnání?

Ano, začínám o tom přemýšlet. Nebojím se práce, nestěžuji si na chování klientů nebo na odpovědnost. Reference mi přibývají a lidé mě doporučují dál. Ale mám reálný strach, že nadmíru zadlužím dřív, než se tenhle kolotoč dostane do bodu, kdy mě dokáže stabilně uživit. Přežít tyhle první měsíce se ukázalo jako největší překážka celého startu.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.