Sirotčinec zasahovaly epidemie, ničivé požáry a častá dětská úmrtí. Největší dřevostavbu Evropy provází temná historie

Nenaplněný sen o luxusu

Budova vznikla na konci 19. století v době, kdy byla Osmanská říše otevřená velkolepým projektům a zahraničním investorům. Původní plán byl ambiciózní, luxusní hotel a kasino určené bohaté evropské klientele, která hledala exotiku Orientu v bezpečné vzdálenosti od velkoměsta. Stavba byla dokončena roku 1898. Krátce poté ale přišel zásadní zlom. Osmanské úřady provoz kasina zakázaly a obrovská budova zůstala bez využití. Místo, které mělo symbolizovat bohatství a zábavu, se rázem stalo přítěží.

Z hotelu sirotčinec

Nechtěný kolos nakonec převzala řecká pravoslavná církev a přeměnila jej na sirotčinec. Od roku 1903 zde našly domov stovky dětí. Sirotků, chudých nebo opuštěných. Změna účelu byla zásadní a osudová. Budova navržená pro hotelové hosty nebyla uzpůsobena dlouhodobému pobytu dětí ani náročným hygienickým podmínkám. Zatímco zvenčí působila monumentálně, uvnitř se skrývaly dlouhé chodby, společné ložnice a provizorní zázemí. Všechno ze dřeva, kterého bylo opravdu hodně.

V Evropě nemá konkurenta

Rozsahem nemá Prinkipo v Evropě obdoby. Budova má přibližně 20 000 m² podlahové plochy, několik pater, stovky místností a desítky schodišť. Jde o největší dřevěnou stavbu na evropském kontinentu a jednu z největších na světě. Právě použitý materiál se ale stal jedním z jejích největších prokletí. Dřevo rychle stárlo, pracovalo, nasávalo vlhkost, a především snadno hořelo. Je však nutné dodat, že šlo o konstrukce z konce 19. století, tedy z doby, kdy se dřevo nijak systematicky nechránilo proti vlhkosti, škůdcům ani ohni. Současné dřevostavby pracují s úplně jinými technologiemi, povrchovými úpravami i konstrukčními principy.

Epidemie, které kosily děti

Začátek 20. století byl obdobím, kdy medicína stále bojovala s infekčními nemocemi. V sirotčinci se opakovaně šířily epidemie tuberkulózy, chřipky a zápalů plic. Přeplněné ložnice, špatné větrání a vlhké prostředí vytvořily ideální podmínky pro šíření nemocí. Dětská úmrtnost byla v té době obecně vysoká, ale právě v takto velkých ústavech se tragédie násobily. Děti zde opakovaně a v průběhu let umíraly. Nešlo o výjimky, ale o smutnou součást každodenní reality.

Hoří!

Dalším stálým nebezpečím byl oheň. Vytápění kamny, otevřený oheň, svíčky a dřevěné konstrukce představovaly smrtící kombinaci. V historii sirotčince došlo k několika požárům, které poškodily části budovy a vyvolaly paniku mezi dětmi i personálem. Evakuace stovek dětí z obří dřevěné stavby byla v případě rozsáhlejšího požáru prakticky nemožná. I proto se mezi lidmi začalo mluvit o „nešťastném domě“, kterému se smůla nevyhýbá.

Dům, který nikdy nenašel klid

Z luxusního hotelu se stal sirotčinec, z něj místo bolesti, strachu a nejistoty. Kombinace opakovaných tragédií vedla k tomu, že se kolem budovy začaly šířit temné pověsti. O domě, který nikdy nesplnil svůj účel a byl svědkem příliš mnoha lidských neštěstí. Psychologický účinek místa je silný dodnes. Opuštěné chodby, rozpadlé stropy a ticho vytvářejí atmosféru, která působí tísnivě i bez přikrášlení. Sirotčinec fungoval až do roku 1964, kdy byl v rámci politického napětí mezi Tureckem a Řeckem uzavřen. Děti byly přemístěny jinam a provoz skončil téměř ze dne na den. Budova nebyla důstojně uzavřena ani přeměněna v památník. Zůstala stát prázdná. Bez údržby. Bez využití.

Dlouhá éra chátrání

Po desetiletí byl Prinkipo vystaven dešti, větru a vlhkosti od moře. Dřevěné konstrukce začaly hnít, propadat se a bortit. Části střech se zřítily, okna zmizela, interiéry se proměnily v ruiny. Podobný osud by při desetiletích bez údržby potkal jakoukoli stavbu bez ohledu na použitý materiál. Vstup je dnes zakázán, budova je nebezpečná a hrozí další kolapsy. Přesto dál dominuje krajině ostrova jako tichý památník selhání lidských plánů. V posledních letech se objevují snahy o rekonstrukci a záchranu stavby. Diskutuje se o přeměně na kulturní centrum nebo muzeum. Náklady jsou však enormní a technický stav kritický. Otázka zní, zda se podaří zachránit alespoň část této unikátní stavby nebo zda se postupně rozpadne úplně.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze získat na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.