Němci vynalezli krbová kamna, která současně vyrábí elektřinu výkonem 250 W

Výroba elektřiny bez hluku

Běžné generátory potřebují hlučný motor, řemeny nebo turbínu. Zde elektřina vzniká pouze díky termoelektrickému jevu. Jádrem celého systému jsou speciální polovodičové moduly, které svou strukturou vzdáleně připomínají malý sendvič. Pokud je jedna strana tohoto článku vystavena silnému žáru a druhou se daří spolehlivě udržet v chladu, dají se v materiálu do pohybu nosiče elektrického náboje. Vznikne tak stejnosměrné napětí. Technický oříšek spočívá v tom, že pro smysluplnou výrobu elektřiny je nutné udržovat tento teplotní rozdíl co nejvýraznější.

V hlavní roli starý dobrý dřevoplyn

Aby vývojáři získali z polen maximum tepla, navrhli velmi neobvyklý systém hoření. Běžná 30cm polena se v horní komoře kamen pouze intenzivně zahřívají, čímž z nich uniká dřevoplyn. Ten je následně tažen do spodní komory, kde hoří takzvaným obráceným plamenem mířícím dolů, a to při teplotách bezmála 1200 stupňů Celsia. Toto třístupňové zplyňovací spalování je tak dokonalé, že při nezávislých testech v americké inovační soutěži, kterou tento přístroj mimochodem vyhrál hned ve dvou kategoriích, klesly emise v určitých fázích pod hranici měřitelnosti běžných laboratorních přístrojů.

Možnost napojení na teplovodní okruh

Extrémně horké spaliny pak předávají svou energii přes ocelovou stěnu jedné straně polovodičových modulů. K ochlazování té druhé ale neslouží nějaký obyčejný ventilátor foukající vzduch do místnosti. Kamna jsou totiž konstruována jako plnohodnotný zdroj pro ústřední vytápění domu. K modulům je přivedena relativně chladná vratná voda z radiátorů, která je spolehlivě ochlazuje a přijaté teplo následně rozvede potrubím po celé stavbě. Právě tento detail dělá z celého konceptu mimořádně efektivní záležitost s celkovou účinností přesahující devadesát procent. Malá část tepelné energie se přemění přímo na elektřinu a zbytek zkrátka dům vytopí.

Kolik elektřiny z toho reálně získáte? Marketingové materiály sice lákají na jmenovitou hodnotu 250 wattů, ale praxe je o něco košatější. Během zmíněných amerických testů se při použití velmi suchého paliva podařilo naměřit špičkový výkon přesahující 260 wattů. Hoření kusového dřeva je ovšem dynamický, neustále se měnící proces. Po zatopení se zařízení teprve zahřívá, následně produkce dosáhne svého maxima a při postupném dohořívání dávky zase přirozeně klesá k desítkám wattů. Reálný průměrný výkon se tak během jednoho cyklu topení pohybuje spíše kolem 160 wattů. Což ale pořád není úplně malé číslo.

Co taková kamna utáhnou?

Energeticky náročné spotřebiče jako rychlovarnou konvici, fén nebo elektrickou troubu z takového zdroje určitě nerozběhnete. Když si ale uvědomíme, že průměrný pracovní notebook spotřebuje kolem 50 wattů, domácí wi-fi router zhruba 10 a moderní LED žárovka ještě méně, ukazuje se těch 160 wattů jako více než slušná hodnota. Zvládne to s přehledem udržet v chodu nejdůležitější domácí elektroniku, osvětlení i komunikační kanály.

Aby systém spolehlivě fungoval v běžném provozu, neobejde se bez akumulátoru. Vyrobený stejnosměrný proud putuje přes inteligentní nabíječku do baterie a následně přes střídač do zásuvek. Baterie vyhlazuje nevyhnutelné výkyvy během hoření a dokáže poskytnout potřebný výkon i pro nárazové odběry, například když se rozbíhá kompresor u chladničky. Samotná kamna ke svému startu potřebují zhruba 80 wattů pro vlastní oběhová čerpadla a řídicí elektroniku. Jakmile se ale proces hoření plně rozběhne, stanou se energeticky soběstačnými a veškeré přebytky posílají do domácího úložiště.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.