Nízká vlhkost v domácnosti lidem prodražuje vytápění. O respiračních potížích, prašnosti a pálení očí nemluvě

Ty skvělé rady z internetu

Optimální vlhkost v bytě se dlouhodobě udává mezi čtyřiceti a šedesáti procenty. Je to zóna, ve které se dobře dýchá, nevysychají sliznice a nedochází k přílišnému množení roztočů ani k rozvoji plísní. Je to prostor rovnováhy. Pokud se z této zóny vydáme na jednu nebo druhou stranu, problém začíná narůstat. Velká část domácností se obává vysoké vlhkosti, a právem, protože vysoká vlhkost přispívá k riziku vzniku plísní a ty mohou poškodit nejen stavbu, ale hlavně zdraví. Jenže v honbě za suchým a bezpečným vzduchem se často zapomíná na to, že přílišné vysušení má své vlastní, velmi nepříjemné důsledky. Nízká vlhkost pod hranicí třiceti pěti procent znamená, že vzduch v místnosti má tendenci brát si vlhkost jinde, konkrétně pak z naší pokožky, z očí, z nosní sliznice i z pokoje samotného. Člověk pak velmi rychle pocítí podráždění očí, pálení nosu či škrábání v krku. Mnoho lidí v takovém prostředí začne mít pocit, že na ně „něco leze“, přestože jde jen o reakci těla na suchý vzduch. K tomu se přidává zvýšená prašnost. Suché prostředí totiž neudrží jemné částečky prachu při zemi, a ty tak zůstávají ve vzduchu déle a ve větším množství. Dýcháme je, i když o tom vůbec nevíme.

Lidé se diví, že protopí víc peněz

Nízká vlhkost ale neovlivňuje jen naše dýchání, oči a pokožku. Má ještě jeden efekt, který bývá podceňovaný, přitom často bývá zdrojem nepříjemného paradoxu. Snižuje pocitovou teplotu. Teploměr může ukazovat devatenáct stupňů, ale pokud je vzduch příliš suchý, naše tělo tuto teplotu nevnímá jako devatenáct. Pocitově může být chladněji, někdy výrazně. Optimální vlhkost kolem padesáti procent umožňuje tělu vnímat teplotu přirozeně, stabilně. Při optimální vlhkosti tedy devatenáct stupňů působí jako skutečných devatenáct, někdy i jako lehce více, protože tělo nepřichází zbytečně o vlhkost a ochlazování nepřehání. V momentě, kdy vlhkost klesne například na dvacet procent, začne být situace jiná. Devatenáct stupňů se pocitově může změnit v sedmnáct. Člověku je zima, a tak sáhne po termostatu. Přidá jeden, dva stupně. Topí více, než by bylo potřeba, kdyby vlhkost byla v normě. Důsledkem je nejen diskomfort, ale i vyšší výdaje za energie. Zatímco optimální vlhkost nám dovolí cítit teplo tak, jak má být, příliš nízká vlhkost nás klame a nutí topit víc.

Když si nevědomky škodíme

Je to nenápadný mechanismus, který se však v praxi objevuje velmi často. Lidé se snaží vysušovat vzduch, protože z neznalosti nebo z obav z plísní uvažují v rovině „čím sušší, tím lepší“. Jenže skutečnost je jiná. Ve chvíli, kdy se vlhkost stane příliš nízkou, je tělo vystaveno nejen fyzickému nepohodlí, ale nakonec i finančním ztrátám. Suchý vzduch navíc brání pocitu útulnosti a tepla, které jinak domov přirozeně vytváří. Problémy s příliš nízkou vlhkostí nejsou jen o fyzických symptomech či pocitu chladu. Dlouhodobý pobyt v suchém prostředí zvyšuje náchylnost k infekcím. Vysušené sliznice ztrácejí svou přirozenou obrannou funkci. To je jeden z důvodů, proč lidé v zimě, v přetopených bytech se suchým vzduchem, často onemocní – a viní z toho chlad nebo viry, přitom významnou roli hraje prostředí jejich vlastního domova. Někdy pak paradoxně právě suchý, přetopený byt onemocnění zhoršuje.

Řešení přitom nic nestojí

Přitom stačí poměrně málo. Místo bezhlavého vysoušení je dobré zjistit, jak na tom vzduch doma skutečně je. Pocit je totiž často klamavý. Člověk se může domnívat, že má vlhkosti moc, protože okna se občas zamlží nebo se mu zdá vzduch těžký. Jenže bez měření to nikdy není jisté. V některých domácnostech může mít vlhkost přesně opačný problém, může být příliš nízká, zatímco obyvatelé se domnívají, že bojují s vysokou. Proto je vhodné pořídit si meteostanici nebo alespoň jednoduchý vlhkoměr. Moderní přístroje dokážou sledovat nejen vlhkost, ale i teplotu, vývoj v čase a často i další veličiny. Dávají jasný obraz o tom, jak se domácí klima chová přes den, při vaření, při větrání nebo při topení. Když člověk ví, co se v jeho bytě děje, může reagovat správně. Větrat, když je potřeba. Zvlhčit vzduch, když klesne pod hranici komfortu. A naopak – vysoušet pouze tehdy, když je vlhkost skutečně vyšší, než je zdravé.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

„Spolehlivý ultralehký stan dnes pořídíte za zlomek ceny,“ radí zkušený cestovatel

Nevěř všemu, co píšou na internetu, říkal Masaryk

Na internetu se šíří spousta triků, které mají vlhkost doma snížit. Většina z nich sází na rychlá řešení, která neřeší skutečnou příčinu problému. Některé metody mohou být účinné, jiné však bývají kontraproduktivní, a to zejména tehdy, pokud je člověk používá bez znalosti aktuální vlhkosti. Snažit se odstranit vlhkost tam, kde je jí už tak málo, může domácnost poškodit více než vlhkost samotná. Nízká vlhkost, ač neviditelná, má své následky, které se dotýkají zdraví i peněženky.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.