Norové vaří dřevo v oleji. „Díky této úpravě vydrží 50 let,“ říká odborník

Dřevo se běžně používá na terasy, fasády i další venkovní konstrukce. Co nejvíce rozhoduje o tom, jak dlouho vydrží?

Zásadní je především způsob ochrany dřeva před vlhkostí, hnilobou a škůdci. Samotná dřevina samozřejmě hraje roli, ale velmi záleží také na tom, jakým způsobem je ošetřená. V praxi se používají různé metody, od běžných povrchových nátěrů přes tlakovou impregnaci až po složitější průmyslové postupy.

V čem se jednotlivé způsoby ochrany liší?

Především v tom, jak hluboko ochranné látky proniknou do dřeva a proti čemu ho chrání. Například při vakuotlakové impregnaci se látky na bázi mědi dostávají pod tlakem přímo do struktury dřeva a chrání ho před biologickým napadením. Existují ale také technologie, které kromě této ochrany řeší i samotné přijímání vody. Jedna z nich pochází ze Skandinávie.

O jakou technologii se jedná?

Jde o takzvanou dvojimpregnaci, které se u nás říká královská impregnace. Jde o norskou technologii, při které se kombinují dva způsoby ochrany dřeva.

Jak se tato impregnace liší od běžného postupu?

První krok je stejný. Dřevo se nejprve napustí pod tlakem v autoklávu látkami na bázi mědi. My v Česku na konci tohoto procesu vytvoříme vakuum a odsajeme ze dřeva přebytečnou vodu. Norové ale tento krok vynechávají. Dřevo, které je stále plné vody, rovnou přemístí do dalšího autoklávu s lněným olejem zahřátým na 80 °C. Teprve potom vytvoří podtlak.

Co se při tom se dřevem děje?

Díky podtlaku začne voda v dřevě vřít už při 80 stupních. Voda, která v něm zůstala po první impregnaci, se postupně vyvaří ve formě páry. Uvolněné póry a mezibuněčné prostory následně zaplní lněný olej, který pronikne přibližně jeden až tři milimetry pod povrch dřeva. Norové tento princip přirovnávají k deštníku nebo pláštěnce. Olej v povrchové vrstvě dřeva zrosolovatí a odpuzuje vodu. Díky tomu fasáda nebo terasa po dešti rychleji osychá.

Dnes se často mluví také o termoborovici. Jak si stojí ve srovnání s norským dřevem?

Termoborovice je pouze tepelně upravené dřevo. V komorách se zahřívá na teplotu přibližně 200 až 212 °C. Tím se stává takříkajíc mrtvým, získává odolnost proti hnilobě a škůdcům, ale má to i své nevýhody. Při vysokých teplotách totiž ztrácí část svých původních fyzikálních vlastností a stává se křehčím. Zároveň podle našich dosavadních testů poměrně snadno přijímá vodu.

Na co se termoborovice hodí?

Na fasádu je podle mě termoborovice vhodná, ale na terasy bych ji kvůli křehkosti nedoporučoval. Naproti tomu u dřeva ošetřeného lněným olejem se přijímání vody výrazně omezuje a materiál si zachovává svou původní pevnost.

Jaký je mezi nimi cenový rozdíl?

Cenově jsou na podobné úrovni, přibližně kolem 1 300 až 1 400 korun za metr čtvereční. Královská impregnace přitom kombinuje dva způsoby ochrany dřeva. Materiál si zachovává svou pevnost a díky oleji lépe odolává vlhkosti. U takto ošetřeného dřeva se uvádí garantovaná životnost 50 let.

Když je dřevo napuštěné olejem, nehrozí větší riziko požáru?

Tohle téma se řešilo přímo v Norsku, kde je většina staveb ze dřeva. Tamní výrobce vedl se státem několik let soudní spor, protože úředníci upozorňovali na to, že dřevo napuštěné olejem může snadněji hořet. Začaly se proto do oleje přidávat speciální protipožární složky, jejichž přesné složení je chráněno patentem.

Splňuje tedy takto ošetřené dřevo požární normy?

Ano, díky této příměsi dosahuje požární klasifikace odpovídající vlastnostem čistého, neošetřeného dřeva. Přítomnost oleje tedy podle této klasifikace nezhoršuje jeho chování při hoření. Pro srovnání, pokud dům obložíte přírodními palubkami a natřete je běžnou barvou nebo olejem z obchodu, může takový materiál z hlediska požární bezpečnosti spadat do horší třídy.

V nabídce jsou také různé barevné varianty. Vydrží barva po celou dobu životnosti?

K dispozici jsou čtyři varianty, včetně černého provedení, které vzhledem připomíná opalované dřevo, a přírodního oleje bez pigmentu. Je ale potřeba rozlišovat mezi samotnou ochranou dřeva a jeho vzhledem. Olej, který ve struktuře funguje jako pláštěnka, v materiálu zůstává. Barevný pigment na povrchu však vlivem počasí postupně světlá a vymývá se.

Je tedy potřeba dřevo pravidelně natírat?

Po deseti až patnácti letech se doporučuje povrch znovu přetřít válečkem a oživit původní barvu. Nejde o záchranu dřeva před hnilobou, protože materiál takovou údržbu z funkčního hlediska nevyžaduje. Jde především o doplnění pigmentu pro majitele, kteří chtějí zachovat sytý odstín. Pokud si člověk vybere prkna bez pigmentu, budou přirozeně šednout, ale ochrannou olejovou vrstvu si zachovají.

Děkuji za rozhovor.

Také děkuji.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.