Známe nová pravidla přidělování dotací. Lidé s nižšími příjmy už na ně nedosáhnou

Dotace budou, ale jen pro někoho

Nejvíce rezonujícím a nejzávažnějším varováním je tvrzení, že lidé s nižšími příjmy na peníze určené k výměně kotlů už zkrátka nedosáhnou. Je nesmírně důležité pochopit, proč přesně k této situaci dojde. Problém tkví v samotném jádru nového mechanismu přidělování podpory. Zatímco dosud program úspěšně započal potřebnou výměnu, nyní se pravidla hry zásadně mění. Každý zájemce, který bude chtít státní podporu získat, si bude muset nově zažádat o úvěr. Tím se ale celý proces přesouvá do zcela jiné roviny. Nezbytnou podmínkou pro získání takové dotované půjčky totiž bude nutnost projít takzvaným bankovním scoringem.

Rozhodovat o lidech budou banky

Scoring v bance je přísný a nekompromisní systém hodnocení, pomocí kterého finanční instituce zkoumají schopnost klienta úvěr bezpečně a včas splácet. A právě zde celá myšlenka z pohledu chudších rodin naráží na tvrdou realitu. Rozhodování o tom, kdo nakonec reálně získá přístup ke státní finanční podpoře, se tak fakticky kompletně převádí ze státních institucí na soukromé firmy a jejich vlastní vnitřní procesy. Nová podoba navrženého programu tak nebude funkční pro většinu nízkopříjmových domácností. Tyto domácnosti tímto přísným bankovním sítem s největší pravděpodobností vůbec neprojdou a úvěr nezískají. Tím se jim ale definitivně uzavře i jakákoliv cesta k samotné dotaci.

Ti, kteří dotace nejvíc potřebují, na ně nejspíš nedosáhnout

Tento systémový paradox je o to smutnější, když se podíváme na reálný stav v regionech. Podle aktuálních odhadů zbývá v Česku stále zhruba dvě stě tisíc starých a zcela nevyhovujících kotlů, které produkují vysoké emise a zatěžují ovzduší v mnoha obcích. Zásadní informací je, že tyto problematické kotle jsou v provozu velmi často právě v oněch nízkopříjmových domácnostech. Navíc se přímo topenáři z praxe jasně shodují, že v uplynulých letech si nové ekologické zdroje pořizovaly spíše majetnější domácnosti. Bohatší část populace již tedy výměnu z velké části zvládla, zatímco na chudší obyvatele zbyl systém půjček, na který nedosáhnou.

Odborníci navrhují snížení DPH na dřevní paliva

Půjčky navíc nebudou dostatečně motivační ani pro řadu dalších domácností, které budou nadále spoléhat na to, že jim provoz zastaralého kotle jednoduše projde. Zákon o ochraně ovzduší sice provoz teplovodních kotlů na pevná paliva první a druhé emisní třídy i těch vzniklých samovýrobou zakazuje, avšak spolehlivý systém kontrol chybí a v praxi žádné fakticky neprobíhají. Jako skutečně funkční alternativu pro zatraktivnění přechodu na ekologické vytápění a zrychlení odchodu od uhlí a pálení odpadů navrhují odborníci snížení DPH pro dřevní paliva. Česká republika má s 21 procenty jednu z nejvyšších daní z přidané hodnoty v tomto segmentu, zatímco v sousedním Německu platí sedm procent a v Rakousku třináct procent. Tato lokální paliva, vyráběná z pilin na českých pilách coby odpad při pořezu dřeva, zajišťují nejen udržitelnost, ale především cenovou stabilitu a nezávislost na dovozu.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.