„Měla to být levná dovolená, ale málem jsme se nedoplatili. Inflace zde přesáhla 70 %,“ říká mladý pár o oblíbené destinaci Čechů

To se nevyplatí ani uvádět ceny

Že zde nebude tak levně, jak si původně mysleli, jim došlo hned poté, co se ubytovali a vydali se na večerní prohlídku okolí. Už před odletem slyšeli, že je v Turecku poměrně vysoká inflace. Tehdy jim ale nedošlo, že ji tak moc pocítí na vlastní kůži.

„V řadě restaurací a obchodů nebyla u zboží uvedena pevná cena,“ vzpomíná Dan. Částečně proto, že se cena v poslední době neustále mění (přesněji řečeno roste), a majitelům se nechtělo neustále předělávat jídelní lístky, a částečně proto, že díky tomu mohli zkoušet na turisty vyšší ceny.

Bankovky bez hodnoty

O obrovské inflaci vypovídají také turecké bankovky. Nejvyšší bankovka, kterou mají, je 200 lir. „Na oběd v Istanbulu přitom budete potřebovat v průměru 2–3 tyto bankovky. Je to jako byste u nás museli vytáhnout dvě pětitisícovky,“ přemítá Dan. Menší bankovky v podstatě nemají skoro žádnou hodnotu a nejčastěji se platí právě dvoustovkami.

Soňa s Danem si hotel zarezervovali a zaplatili už v lednu, aby na to nemuseli myslet a měli klid. „Pro zajímavost jsme se dívali, kolik stojí stejný hotel teď. Pobyt na totožný počet nocí by nás vyšel o 3 tisíce víc,“ říká Soňa.

Na kurzu záleží

Zdražování šlo poznat především na jídle. V průměru se dalo najíst asi za 600 lir. Mladý pár si ještě v Česku vyměnil peníze a zpočátku platil s nimi. Směnný kurz byl 0,7 Kč za liru, takže je jedno jídlo vyšlo asi na 420 Kč. To jim přišlo celkem dost, především s ohledem na turecký průměrný plat, který je podle dostupných údajů okolo 15 tisíc korun měsíčně. „Jakmile nám peníze došly, začali jsme platit kartou, a to bylo hned o něco veselejší. Tady jsme měli kurz 0,5 Kč za liru. Stejné jídlo tak vyšlo na 300 Kč,“ vzpomíná Dan.

Něčeho bych si loknul

Nedostupný a ještě drahý. Tak by se dala popsat situace ohledně alkoholu v Turecku. Pivo nebo drink měli zhruba v každé páté restauraci. Místní prakticky nepijí kvůli své víře a alkohol byl tedy především v restauracích určených pro turisty. „Pokud zavítáte do restaurace pro místní, většinou budete mít smůlu. Jednou jsem se zeptal, zda mají pivo. Majitel restaurace mi odvětil, že samozřejmě, žádný problém. A poté mi donesl nealko. Nedovedu si představit, že by se něco podobného stalo u nás,“ směje se Dan.

Jako fabriky

Nedostatek alkoholu Turci dohání kouřením. Na rozdíl od alkoholu jsou cigarety extrémně levné. Za krabičku zde dáte 50–60 Kč. Kouří zde každý a úplně všude. Podle toho také vypadají ulice a často i bohužel pláže a další místa.

Čím víc proužků, tím víc Adidas

Co se dá v Turecku pořídit opravdu levně, jsou napodobeniny známých značek. „Prada“ kabelka za 200 Kč? Žádný problém. „Adidas“ tenisky seženete za 250 Kč.

Další věcí, ve které nemá Turecko konkurenci, jsou plastické operace. „Už na letišti jsme potkávali lidi, u kterých bylo zřejmé, proč do Turecka jedou. Většinou cestovali sami a nějaké ty dřívější zákroky na nich už byly znát. Cestou zpátky měli zase všichni zafačované nosy, hlavy a podobně,“ vzpomíná Soňa.

Na české poměry je zde opravdu levná také místní doprava. Tříhodinová projížďka po Bosporu vás vyjde klidně na 80 Kč.

Nějak se přece domluvíme

Kapitolou samo o sobě je smlouvání. Místní bez něj zkrátka nedokážou žít. „Když jsme odmítli jíst v jedné restauraci s tím, že je drahá, číšník se jen usmál a řekl: ‘Ale no tak, vždyť víte, že jste v Turecku. Dám vám na vše 20 % slevu. Stačí to?‘ A tak jsme tam nakonec večeřeli,“ vzpomíná mladý pár.

Hotovou Mekkou smlouvání je Velký bazar. Skvělé místo. Najdete zde všechno od zlatých náušnic přes koření až po koberce. Pokud se sem ale vydáte, je potřeba mít dostatek času a pevné nervy. „Kupovali jsme šátek, který obchodník prodával za 2 000 lir, přičemž nebyl ochotný jít pod 1 300 lir. Nakonec jsme ho nekoupili a dva obchody vedle narazili na úplně stejný. Tentokrát obchodník začínal na ceně 900 lir. Usmlouvali jsme to na 400, tedy na naše asi 200 Kč. Otázka ale je, jakou má vlastně šátek ve skutečnosti hodnotu,“ přemítá Soňa.

„Ze začátku bylo smlouvání celkem zábava, ale po čase to bylo už trochu únavné, nemohli jste si koupit ani zmrzlinu, aniž byste museli smlouvat o její ceně,“ hodnotí Dan.

Příští rok znovu?

Počáteční rozčarování z vysokých cen se časem trochu rozptýlilo. Přeci jen byli v Istanbulu, a ještě k tomu v centru, kde byly možná nejvyšší ceny z celého Turecka. Navíc klamala také měna. „Pokud bychom byli někde, kde se platí v eurech, stálo by to 8 eur a přišlo by nám to skoro zadarmo. Tady nám 400 lir přišlo moc, přitom je to ta stejná částka. Pocitově to dělá strašně moc,“ směje se Soňa.

Nakonec se shodli na tom, že v Turecku nebylo zas tak draho, jen počítali s něčím jiným. Na vyšších cenách se podepsala již zmíněná inflace. To je v poslední době v Turecku velké téma. V roce 2022 se vyšplhala až k 72 %, v roce 2024 se ustálila kolem 58 %. Letos pokračoval lehký ústup – během léta se inflace snížila až na cca 33 %.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.