Ochránce Ivety Bartošové, Zdeněk Macura, postavil paletové domy pro týrané ženy

Zájem o týrané ženy

Vše začalo v létě roku 2013. Zdeněk Macura tehdy Ivetu Bartošovou odvezl do Itálie s tím, že ji zachraňuje před jejím partnerem Josefem Rychtářem. Rychtáře veřejně označoval za agresora a zpěvačku za oběť domácího násilí. Ačkoliv byla tato záchranná mise plná nejasností a působila velmi zmateně, Macura se v tomto období začal stylizovat do role spasitele všech týraných žen. Byl přesvědčen, že státní aparát a zavedené neziskové organizace pracují pomalu a nedokážou poskytnout okamžitou a efektivní pomoc ženám, které potřebují ze dne na den utéct od násilnického partnera. Rozhodl se tedy jednat na vlastní pěst a vytvořit alternativní systém.

Využití palet ke stavbě azylových domků

Jeho vize spočívala v tom, že pomoc musí být rychlá, levná a realizovatelná v podstatě kýmkoliv. Výsledkem této úvahy byl nápad stavět nouzové domky z vyřazených dřevěných europalet. Právě volba materiálu dodávala celému projektu silně bizarní nádech. Ke stavbě na svém pozemku v Líbeznicích využíval Macura levné a dostupné suroviny. Palety doplňovaly OSB desky, různé plachty a jednoduché izolační vrstvy z polystyrenu nebo slámy. Záměr byl jasný, chtěl dokázat, že takový záchranný modul dokáže postavit průměrně zručný laik během pár dní bez použití těžké techniky. Cílem bylo vytvořit masivní síť takovýchto útulen, které by nabízely rychlé přístřeší.

Pak si toho všimly úřady a výmluvy neobstály

Realita však brzy ukázala svou přísnější tvář. Na pozemku skutečně vyrostl první vzorový domek a začalo se pracovat na dalších, což ovšem neuniklo pozornosti úřadů. Stavební úřad v Líbeznicích zakročil. Z pohledu stavebního práva šlo o nepovolené stavby, které neměly potřebná povolení a logicky nesplňovaly základní hygienické ani bezpečnostní předpisy pro lidské obydlí. Macura se snažil bránit poněkud úsměvnou kličkou. Tvrdil, že jeho paletové chýše nejsou pevně spojené se zemí, stojí jen volně nebo na podložkách, a proto se na ně pohlíží jako na mobilní přístřešky, nikoliv stavby vyžadující razítko. To je mimochodem jedna z nejčastějších výmluv majitelů různých nepovolených staveb a i argument, který používají dokonce někteří prodejci mobilních domků. Úředníci však takový výklad zákona odmítli, protože určujícím faktorem byl účel stavby, tedy dlouhodobé bydlení.

Mělo to své mouchy

Kromě legislativních překážek projekt tvrdě narážel na praktické nedostatky. Dřevěné palety potažené plachtou bez profesionálního zateplení, napojení na vodovod a kanalizaci nebo bezpečně řešeného vytápění představovaly prostředí, které pro traumatizované osoby nenabízelo odpovídající azyl. Krátce se v provizoriu sice vystřídala jedna či dvě ženy v nouzi, ale o plnohodnotném provozu se mluvit nedalo. Poslední ránou pro projekt byla tragická smrt Ivety Bartošové na jaře následujícího roku. Macura ztratil svůj hlavní mediální dosah a zájem veřejnosti postupně ochladl. Tlak stavebního úřadu nepolevil a nařídil odstranění těchto nelegálních objektů. Dnes je celý případ uzavřenou minulostí. Žádná fungující síť paletových domovů nevznikla, stavby musely ustoupit úředním rozhodnutím a Zdeněk Macura se stáhl z očí veřejnosti. Z jeho naivního sociálního inženýrství tak zůstala jen vzpomínka na jeden z nejzvláštnějších pokusů o řešení domácího násilí v Česku.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.