HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Odborníci varují před dezinformací ohledně úprav stavebního zákona. Srovnali rychlost povolování v Česku s okolními státy

V českém veřejném prostoru se již delší dobu vede poměrně vyhrocená debata o délce stavebního řízení. Vláda a zákonodárci neustále předkládají nové úpravy a novely stavebního zákona, přičemž tu aktuální, již třináctou verzi, nedávno projednávala Poslanecká sněmovna. Tyto legislativní změny, které oborníci z praxe nazývají doslova „legislativní smrští“, jsou ze strany politiků odůvodňovány údajnou extrémní pomalostí stavebního řízení. Zákonodárci často tvrdí, že získat povolení trvá v České republice i několik let. Zástupci České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) však před touto manipulací s informacemi důrazně varují. Z jejich nedávného rozsáhlého průzkumu totiž vyplývá zcela jiná realita, a to, že se stavební řízení u nás běžně povolují do jednoho roku.



i Foto: Jan Dvořák / Midjourney

Hodinky nebo holínky? Oboje je natahovací

Jak je tedy možné, že se v médiích a z úst předkladatelů zákonných úprav tak často objevují proklamace, které následně vedou k pokřivenému vnímání reality? Podle inženýrské komory k tomuto fatálnímu omylu dochází tím, že se účelově zaměňuje samotné stavební řízení se všemi procesy, které mu dlouze předcházejí, tedy od nabytí pozemku až po reálné zahájení výstavby. Politici totiž často argumentují excesy a mimořádně komplikovanými případy. Typickým příkladem je situace, kdy investor koupí pozemek bývalé továrny a chce na něm postavit bytové domy, kvůli čemuž musí nejprve projít nezbytnou změnou územního plánu a složitým veřejným projednáním. Tento proces skutečně může trvat i několik let, zvláště ve velkých městech, jako je Praha. Pokud je ale projektová dokumentace zpracována správně a záměr je v souladu s již platným územním plánem, lze podle odborníků stavební povolení získat během několika měsíců.

Jak je to v Česku ve skutečnosti?

Skutečnost je taková, že plných 82 % projektantů získává stavební povolení do jednoho roku, přičemž 48 % z nich obdrží pravomocné rozhodnutí dokonce za dobu kratší než pět měsíců. Odborníci proto kritizují, že neustálé změny stavebního zákona nevycházejí ze skutečných dat. Zmíněná 13. novela například navrhuje, aby složitá vyjádření dotčených orgánů nebo správců infrastruktury nově zajišťovaly samy stavební úřady. Toho se stavaři vyloženě děsí, protože stavební úřady jsou už nyní kriticky přetížené a chybí jim potřebné personální kapacity. Místo zrychlení totiž po nabytí účinnosti nového stavebního zákona od 1. července 2024 plných 65 % zapojených autorizovaných osob naopak registruje změnu k horšímu a prodloužení délky povolovacího řízení. Právě nedostatek kapacit na úřadech je hlavním důvodem aktuálních zdržení, kdy se čekací doba na pouhé otevření spisu pohybuje mezi třemi až osmnácti měsíci. Zástupci komory proto požadují stažení této novely a její nahrazení komplexním návrhem připraveným se skutečnými odborníky z praxe.

Mediální hry a hledání viníka

Ukázkovým příkladem toho, jak snadno vznikají zkreslené mediální obrazy a manipulace, je i nedávná situace kolem digitalizace stavebního řízení. Přestože průzkum ukázal, že Portál stavebníka i přes jeho dětské nemoci využilo 80 % respondentů, v mediálním prostoru byl systém pod neustálou palbou kritiky. Tehdejší ministr Ivan Bartoš, který měl digitalizaci na starosti, byl velmi často obviňován z průtahů a ze zpomalení celého řízení. Paradoxem ovšem je, že k obrovským zdržením docházelo zejména v době, kdy úředníci na stavebních úřadech stále ještě pracovali podle starého systému. Primárně se totiž snažili odbavit obrovské množství starých papírových žádostí, které se jim na stolech nakupily těsně před spuštěním digitalizace, protože se investoři snažili novému systému vyhnout. Autor nového systému tak v očích mnoha lidí nesl vinu za zahlcení, které fakticky nezpůsobil.

Je na tom Česko hůř než třeba Německo? Možná budete překvapeni

Když se navíc podíváme na tvrdá data a srovnání s našimi sousedy, zjistíme, že na tom s rychlostí povolování nejsme vůbec špatně. V České republice trvá podle dat ČKAIT povolovací proces v 80 až 90 % případů jen 5 až 12 měsíců. Pro srovnání, průměrná délka stavebního řízení v rakouské Vídni činí 9 měsíců a v Dolním Rakousku 5 měsíců. V sousedním Polsku zabere tento proces také několik měsíců a v Německu je doba povolování u průmyslových staveb v průměru dokonce 1,5 roku.

Povolování staveb rodinných domů z hlediska obyčejných lidí

Je také důležité si uvědomit, že samotné plánování a precizní příprava stavby rodinného domu zkrátka zabere určitý čas nezávisle na tom, jak rychle zrovna pracuje úředník. Pokud se například rozhodnete pro moderní dřevostavbu, můžete dobu, kdy úřad vyřizuje povolení, využít k obrovské výhodě. Zhruba ten rok, kdy čekáte na vyjádření, je naprosto ideální k tomu, abyste s dodavatelem vyřešili veškeré architektonické plány, detaily interiéru, vyrobili jednotlivé panely a vše perfektně časově sladili. Ve chvíli, kdy pak držíte v ruce pravomocné stavební povolení, může vám hrubá stavba dřevostavby vyrůst na pozemku doslova do pár dnů, protože vše už bylo předem prefabrikováno a připraveno ve výrobní hale. To je obrovský kontrast a nesporná výhoda oproti klasické zděné stavbě. U zděného domu se totiž často naplno začíná s mokrými procesy až po získání povolení a samotná hrubá stavba, technologické pauzy na zrání materiálů a dokončovací práce pak logicky trvají další dlouhé měsíce, někdy i dlouhé roky.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
20.03.2026

Photocredit: Jan Dvořák / Midjourney
Zdroj: ČKAIT, Sněmovní tisk 67/0

0