Odchod Rusáků z Česka. Lidské exkrementy v budovách a nafta vylitá na pole

Peníze, které nám dluží dodnes

Samotný odchod byl spíše chaotický než uspořádaný. Vojenská morálka klesla na bod mrazu a běžně se stávalo, že sovětští vojáci za láhev alkoholu nebo pár stovek korun nabízeli místním obyvatelům zbraně, munici či kanystry s palivem. Co se nepodařilo prodat nebo odvézt do hroutícího se Sovětského svazu, to zkrátka zůstalo na místě. Sovětský svaz a následně Ruská federace nám navíc zanechaly dluhy za způsobené škody a neuhrazené pohledávky za využívání infrastruktury. Tyto peníze český stát nikdy nevymohl a dluh tiše zmizel v propadlišti dějin.

Ruský duch všude, kam se podíváš

Kdo vstoupil do opuštěných kasáren, velitelských budov nebo bytovek pro důstojníky krátce po jejich předání, naskytl se mu pohled, který se vymykal běžnému chápání civilizovaného člověka. Budovy byly vyrabované až na holé zdivo. Zmizely radiátory, umyvadla, záchodové mísy, vodovodní baterie i elektrické kabely vytrhané přímo ze zdí. Zůstala jen suť, rozbité sklo a nepořádek. Nešlo ale pouze o krádeže nedostatkového materiálu. Často se objevoval jev, který zjevně sloužil jako specifický vzkaz na rozloučenou. V mnoha místnostech a na schodištích zanechali okupanti lidské exkrementy přímo na podlaze, zatímco záchody, pokud je rovnou neukradli, úmyslně ucpali a rozbili. Je to svérázný podpis. Ukazuje to mnohé o nátuře lidí, pro které je destrukce a rabování cizího majetku jakýmsi druhem zvrácené hrdosti. Když už tu nemůžeme vládnout a musíme s ostudou odejít, tak se vám tu alespoň vykálíme na podlahu. Takový přístup v podstatě nepotřebuje hlubší psychologický rozbor, vypovídá sám o sobě.

Tuny nafty vylité na česká pole

Zatímco zničené zdi se daly opravit a nepořádek uklidit, to skutečné dědictví číhalo pod zemí. Sovětská armáda po sobě zanechala bezprecedentní ekologickou katastrofu. Ve vojenských újezdech, jako byly Milovice, Ralsko, Hradčany nebo Boží Dar, se příroda dusila pod nánosy chemikálií a ropných látek. V ruském vnímání světa se ochrana životního prostředí nikdy nenosila. Máte-li doma za Uralem nekonečnou tajgu, je vám jedno, kam vylijete vyjetý olej nebo obsah prasklé cisterny. Tento přístup si okupační vojska přinesla i do střední Evropy. Desítky let zde docházelo k únikům nafty, leteckého petroleje a těžkých maziv přímo do půdy. Nikdo to neřešil, žádné záchytné vany či prevence neexistovaly.

Ekologické škody za miliardy

Když odborníci začali zkoumat rozsah škod, výsledky byly alarmující. Proces mapování kontaminace vyžadoval detailní laboratorní testy. Odborné firmy musely vyvrtat stovky monitorovacích sond, ze kterých odebíraly vzorky zemin a podzemních vod. Laboratoře následně analyzovaly přítomnost uhlovodíků, těžkých kovů a toxických látek. Zjistilo se, že kontaminační mraky nafty doslova plavou na hladině spodních vod a ohrožují zdroje pitné vody pro široké okolí. Následná sanace byla zdlouhavým technologickým oříškem. Zahrnovala instalaci čerpacích systémů, které po dekády hnaly znečištěnou vodu přes speciální filtry a separátory, a odtěžování statisíců tun zeminy, jež musela být složitě dekontaminována. Státní pokladnu tyto práce stály miliardy korun a na mnoha místech probíhaly déle než dvacet let.

Kam šlápne noha Rusa, tam sto let nic neroste

Znáte to staré úsloví. Při pohledu na zamořené české lesy plné zakopaných sudů s neznámým obsahem a na půdu nasáklou naftou to získalo velmi hmatatelný rozměr. Tento fenomén spálené země a lhostejnosti k přírodě se bohužel propisuje i do současnosti. Dnes vidíme úplně stejný scénář na Ukrajině. Tam, kudy projde ruská armáda, nezůstávají jen zničená města, ale také zaminovaná pole, otrávené řeky, zničené přehrady a spálené lesy. Ekologické škody, které tam nyní vznikají, budou vyžadovat desetiletí nákladných sanací, přesně tak, jako tomu bylo po jejich odchodu od nás. Je to stále stejná mentální výbava, která si neváží lidského života, natož pak přírody nebo cizího majetku.

Nostalgie jako vrchol bizáru

Při zpětném pohledu na vyrabovaná kasárna, na půdu nasáklou jedy a na účty za úklid, které jsme museli zaplatit z vlastních daní, se vkrádá jedna zásadní otázka. Jak je možné, že i dnes se v naší společnosti najdou lidé, kteří na tuto dobu vzpomínají s nostalgií? Je s podivem, že existují jedinci, kteří v současném Rusku vidí kolébku kultury a ochránce tradičních hodnot. Stačí se přitom podívat do nedávné historie a na reálné pozůstatky jejich kulturního působení u nás. Hodnoty, které nám tu zanechali, se totiž musely bagrovat a odvážet na skládky nebezpečného odpadu. Oslavovat někoho, kdo vám zničí dům, okrade vás a ještě zanechá exkrementy na schodišti, vyžaduje skutečně specifické choutky. Zkušenost, kterou nám tu okupační vojska zanechala, by měla sloužit jako trvalé varování před tím, jak vypadá jejich přátelství v praxi.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.