Palivové dřevo od některých prodejců má jen poloviční výhřevnost, ukázalo měření

Vzorky od šesti náhodně vybraných dodavatelů

Přestože se jednalo o běžně prodávané dřeviny, výsledky měření ukázaly jasné rozdíly. Typickým příkladem bylo bukové dřevo. Zatímco první vzorek buku vykazoval ideální vlhkost pouhých 18 procent a výhřevnost se pohybovala kolem 14,7 megajoulů na kilogram, jiný vzorek od konkurenčního prodejce by obsahoval až 54 procent vody. Jeho vypočtená výhřevnost v takovém případě dosahovala pouze 7,2 megajoulů na kilogram. Na jeden kilogram paliva tak toto mokré dřevo poskytovalo přibližně polovinu energie ve srovnání s dřevem řádně vysušeným. Voda ve dřevě totiž při hoření spotřebovává energii na své odpaření, čímž snižuje výsledný tepelný výkon užitečný pro vyhřátí vašeho domova.

S dubem se situace ukázala složitější

Podobný rozdíl se ukázal i u další velmi oblíbené tvrdé dřeviny, kterou je dub. Suchý vzorek dubového dřeva s 21% vlhkostí dosahoval výhřevnosti přibližně 14,3 megajoulů na kilogram. Jiný prodejce však na inzerát nabízel čerstvý dub s 50% obsahem vody, výhřevnost klesla na zhruba 8 megajoulů na kilogram. Rozdíl mezi těmito dvěma stavy tedy činil přibližně 44 procent. Zákazník kupující palivo na váhu by tak platil za vodu, kterou musí nejdřív odpařit. Navíc dubové dřevo je známé tím, že kvůli obsahu tříslovin a specifické struktuře pórů vysychá pomaleji než jiné druhy, takže jeho příprava k optimálnímu spalování vyžaduje více času a trpělivosti.

Zákazník často nemá šanci poznat, na čem je

Záludnost celé situace spočívá v tom, že na první pohled nemusí být takový rozdíl v kvalitě vůbec patrný. Oba zmínění prodejci inzerovali stejnou dřevinu, naštípanou na podobně velká polena a za srovnatelnou cenu za jeden prostorový metr. Zákazník, který nemá po ruce vlhkoměr a spoléhá pouze na vizuální kontrolu, dostává palivo s velmi odlišnými vlastnostmi. Dřevo může vypadat čistě a úhledně, ale jeho vnitřní vlhkost ovlivňuje, jak se bude chovat v krbu nebo v kotli.

Nižší výhřevností to nekončí

Pokud se někdo pokusí spalovat mokré dřevo, musí počítat s řadou nepříjemných komplikací. Průběh spalování je znatelně horší, oheň špatně chytá, kouří a neposkytuje požadovaný tepelný komfort. Dochází k vyšší tvorbě škodlivých emisí a uvolňování dehtu, což s sebou nese vážné riziko rychlého zanášení spalinových cest. Zanesený komín nejenže snižuje tah a účinnost celého topného systému, ale zvyšuje také nebezpečí vyhoření sazí, což bývá příčinou mnoha požárů. Topení vlhkým dřevem je proto neekonomické, rizikové a nešetrné k ovzduší.

Zároveň je nezbytné rozlišovat výhřevnost na kilogram od celkového množství energie v prostorovém metru. Poloviční výhřevnost mokrého kilogramu automaticky neznamená, že má zákazník v zakoupeném objemu jen polovinu celkové energie. Pokud koupíte čerstvé palivo v prostorové míře, fyzické množství dřevní hmoty tam stále je. Dřevo jen nesmíte hned hodit do ohně. Po správném a dostatečně dlouhém vysušení na dobře větraném místě lze většinu energie přirozeně obsažené v dřevní hmotě stále plnohodnotně využít. Nákup mokrého paliva není nutně ztrátou, vyžaduje jen odpovídající prostor a čas pro přirozené sušení.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.