Pergoly se u nás často staví na černo. Neznalost neomlouvá a ročně jich úřady nechají zbourat přes 400

Zmatek v tom, co je drobná stavba

Nejčastější omyl spočívá v nepochopení toho, co přesně znamená termín drobná stavba. Lidé se domnívají, že když stavba nepřesáhne určitou velikost, úřady vůbec nezajímá. V praxi se pak stává, že si postaví altán nebo pergolu s pevnou střechou, čímž z ní z pohledu zákona udělají přístřešek. Běžný občan rozdíl nevnímá, ale pro stavební úřad jde o naprosto zásadní detail. Majitelé se tak zcela nevědomky stávají staviteli černých staveb, a to i přesto, že byli celou dobu přesvědčeni o svém právu stavět bez zbytečného papírování.

Současná podoba stavebního zákona má značná omezení

I za současné podoby stavebního zákona, který je v březnu 2026 již plně a nekompromisně zaběhnutý, platí přísná pravidla, přes která nejede vlak. Naprostým základem je dodržení odstupové vzdálenosti. Jakákoliv stavba, i ta sebedrobnější, musí stát minimálně dva metry od hranice se sousedním pozemkem. Další nepřekročitelnou bariérou je územní plán konkrétní obce. Ten jasně definuje, jaké procento z celkové plochy vašeho pozemku smí být zastavěno. Pokud už máte na parcele dům, garáž a zpevněný vjezd, může se snadno stát, že jste limit zastavěnosti vyčerpali a nová pergola už zkrátka nemá nárok na existenci.

Úřady přikazují demolici zcela nekompromisně

Nejčastější případy, kdy stavební úřad přikáže nekompromisní likvidaci, plynou právě z ignorování odstupů od plotu nebo z překročení limitů zastavěnosti. Celá věc obvykle začíná udáním od souseda, kterému vadí stínění nebo voda stékající ze střechy. Úřad následně provede místní šetření a zjistí pochybení. Aktuální stavební právo navíc extrémně ztížil možnosti dodatečné legalizace. Úřad ji dnes nesmí povolit jen tak, stavitel by musel složitě prokazovat takzvanou dobrou víru. V praxi to znamená velmi tvrdý a bolestivý střet s realitou. Fungl nová pergola, do které majitel investoval desítky tisíc korun a spoustu volných víkendů, musí jít obratem k zemi, a to pochopitelně výhradně na náklady samotného majitele.

Prohrané soudní spory

Své by o tom mohli vyprávět aktéři mnoha soudních sporů, které skončily až u Nejvyššího správního soudu. Stavebník si na střeše dvorního křídla svého domu vybudoval terasu s pergolou. Sousedé se však ohradili proti narušení soukromí a úřad nařídil demolici. Důvodem bylo, že původní povolení k domu výslovně určovalo střechu jako nepochůznou. Rozpor s těmito podmínkami nešlo zlegalizovat a stavba musela být odstraněna. Jiný nedávný případ se týkal klasického dřevěného přístřešku postaveného přímo na hranici pozemku. Majitel nedodržel dvoumetrový odstup, neměl souhlas souseda a stavba tak hrubě porušovala pravidla. Soud potvrdil rozhodnutí úřadu a nařídil potupnou demolici nelegálního přístřešku.

Legální stavba pergoly v sezóně 2026

Pokud tedy dnes na jaře roku 2026 plánujete stavět pergolu a nechcete ji za pár měsíců s pláčem rozebírat, musíte postupovat obezřetně. Než vůbec nakoupíte první trámy, pečlivě si změřte vzdálenost od sousedova plotu. Pokud chcete stavět blíže než dva metry, bezpodmínečně musíte získat písemný souhlas souseda a oficiální výjimku od stavebního úřadu. Dále si na obci zkontrolujte platný územní plán a ověřte si, zda stavbou nepřekročíte maximální povolenou zastavěnost vašeho pozemku. Pokud si nejste jisti, raději na příslušný stavební úřad zavolejte, abyste si svůj záměr předem odsouhlasili. Jen tak bude vaše nová zahradní stavba skutečně legální.

P.S. Zvažujete pořízení nebo stavbu pergoly? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.