HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Petr dostal pokutu za nelegální zpevněnou plochu na svém pozemku. O tom, že něco dělá špatně, vůbec nevěděl

Neznalost zákona neomlouvá a pokud člověk narazí na trochu méně velkorysého souseda, mohou nastat problémy. Přesně to se stalo panu Petrovi, který se rozhodl pro zdánlivě banální úpravy na svém pozemku. Zatímco na začátku byla dobrá víra a snaha zušlechtit si příjezdovou cestu, na konci byly problémy a narušení sousedských vztahů.



VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Lukáš R. (se souhlasem)

Pojďme začít od začátku. Co přesně jste na pozemku udělal, kvůli čemu jste se dostal do potíží?

Když jsme se s manželkou nastěhovali do domu, měli jsme před domem jen takovou provizorní cestu z hlíny a štěrku. Když zaprší, všechno se rozblátí a auto je hned špinavé. Tak jsem si řekl, že to trochu upravím. Objednal jsem pár palet zámkové dlažby, navezl štěrk a písek a udělal si před domem pořádné parkovací stání a přístupovou cestu až ke garáži. Vypadalo to krásně, sousedé to chválili. Jenže asi o dva měsíce později jsem měl ve schránce dopis ze stavebního úřadu, že prý mám „nepovolenou stavbu“. Vůbec jsem nechápal, o co jde.

Takže vás někdo nahlásil?

Jo, to jsem se dozvěděl až později. Jeden ze sousedů, se kterým jsme nikdy neměli problém, to prý oznámil na úřad. Úřednice mi pak řekla, že při kontrole zjistili novou zpevněnou plochu, která zasahuje až ke komunikaci. Já jsem si ale fakt myslel, že to není žádná stavba. Pro mě to byly prostě jen dlaždice na písku.

A kdy jste zjistil, že i zpevněná plocha je podle zákona vlastně stavbou?

Až když mi to úřednice vysvětlila. Řekla mi, že stavební zákon považuje za stavbu i takovou věc, která sice nemá základy ani stěny, ale je pevně spojená s pozemkem a slouží nějakému účelu. V mém případě to byla plocha určená k parkování a k vjezdu na pozemek. A protože jsem tím změnil odtok dešťové vody a napojil to přímo na silnici, tak jsem prý potřeboval buď územní souhlas, nebo ohlášení.

Co následovalo potom?

Nejdřív mě vyzvali, abych se k tomu písemně vyjádřil. Musel jsem dodat fotky, nákres a popis, co jsem přesně udělal. Pak mě pozvali na ústní jednání, kde mi sdělili, že jde o stavbu provedenou bez povolení, tedy o přestupek. Nabízeli mi možnost požádat o dodatečné povolení, ale zároveň mi oznámili, že i tak hrozí pokuta. Myslel jsem, že to bude nějaká formalita, ale nakonec mi přišlo rozhodnutí o pokutě ve výši 25 tisíc korun.

To musel být šok

No, trochu jsem koukal, když jsem to četl. Přiznám se, že jsem si myslel, že úřady mají větší věci na práci než dlažbu před domem. Jenže oni to berou vážně. Zpevněná plocha může ovlivnit odvodnění, může vést k tomu, že voda nateče k sousedovi nebo na veřejnou silnici. A to se opravdu kontroluje. Navíc jsem prý neměl vyřešené napojení na silnici. Vjezd na veřejnou komunikaci je samostatná věc, kterou musí schválit obec nebo silniční správní úřad.

Kdy by člověk měl žádat o povolení nebo souhlas, pokud chce udělat zpevněnou plochu?

To už teď vím velmi dobře. Pokud děláte něco, co mění vzhled pozemku, odtok dešťové vody nebo zasahuje do napojení na silnici, tak to není drobná úprava. To už spadá pod stavební zákon. A úředníci mi vysvětlili, že když je plocha menší a slouží jen uvnitř pozemku, stačí často územní souhlas. Ale jakmile se dotýká veřejné komunikace nebo má odvod vody mimo pozemek, musíte to projednat. Když to člověk neudělá, riskuje pokutu.

Váš případ skončil jak?

Musel jsem zaplatit tu pokutu a zároveň podat žádost o dodatečné povolení stavby. To znamenalo zpracovat jednoduchou dokumentaci, zaměřit plochu a doložit, kam se odvádí voda. Musel jsem dokonce přizvat projektanta, který mi udělal výkres s odvodněním, protože dlažba je sice propustná, ale pod ní jsem měl zhutněný štěrk, takže voda nevsákla úplně. Nakonec jsem musel dodělat drenáž, která vodu svede na trávník. Celé mě to stálo skoro padesát tisíc navíc.

To už je slušná částka za něco, co mělo být jen pár dlaždic

Přesně tak. Kdybych to býval věděl, tak bych si to nejdřív ověřil. Ale člověk má pocit, že to jsou jen úpravy svého pozemku a že na to přece nemusí mít razítko. Jenže stavební zákon je dost přísný, a i když se mu říká nový a zjednodušený, tyhle věci se pořád hlídat musí.

Mluvil jste o sousedovi, který vás udal. Jak to s ním dopadlo?

To bylo trochu nepříjemné. Já jsem zpočátku nevěděl, kdo to byl, ale později jsem se to dozvěděl od jiné sousedky. Prý mu vadilo, že když prší, teče mu voda k plotu. Což je pravda, jenže to teklo i předtím, protože náš pozemek je mírně ve svahu. Když jsem to nechal vydláždit, voda se sice rozlila jinak, ale rozhodně mu netekla do zahrady. Každopádně ho to naštvalo a šel na úřad. Mě to tehdy hrozně mrzelo, protože jsme spolu předtím dobře vycházeli. Dnes už se zdravíme, ale je to takové chladné.

Jak na to reagovala vaše rodina?

Manželka byla v šoku. Nechápala, proč se za takovou maličkost dávají pokuty. Děti to samozřejmě nezajímalo, ale mě to tehdy opravdu mrzelo. Připadal jsem si jako nějaký podvodník, i když jsem chtěl jen opravit bláto před domem. Ale dnes to beru jako zkušenost. Díky tomu jsem se dost naučil o tom, co všechno se musí řešit oficiálně.

Řekl jste, že jste musel dodatečně zpracovat projekt a žádat o povolení. Jak to probíhalo?

V první fázi jsem musel podat žádost o dodatečné povolení stavby. K tomu bylo potřeba doložit vlastnické právo k pozemku, jednoduchou dokumentaci zpevněné plochy, stanovisko obce a vyjádření správce komunikace. To všechno mi zabralo asi měsíc. Samotné řízení pak trvalo tři měsíce, protože úřad měl připomínky k odvodnění. Nakonec to dopadlo dobře a stavbu mi dodatečně povolili. Ale celkově to trvalo půl roku a stálo mě to nervy, peníze a dovolenou, kterou jsem musel brát kvůli jednáním na úřadě.

Kdybyste se mohl vrátit zpět, udělal byste to jinak?

Určitě. Dnes bych se nejdřív šel zeptat na úřad, jestli na to potřebuji souhlas. Člověk se může stavět na hlavu, ale úředníci jsou v tomhle neoblomní. A často vám poradí, jak to udělat legálně. Kdybych to udělal předem, nic by se nestalo. A taky bych víc přemýšlel o tom, kam odvede voda. To je klíčová věc. Lidé si často neuvědomují, že každá plocha, která nevsákne dešťovku, ovlivňuje okolí.

Setkal jste se při tom s něčím, co vás překvapilo?

Ano. Překvapilo mě, že se dnes už hodně hlídá vsakování vody. Dřív se to moc neřešilo, ale teď se tlačí na to, aby se dešťová voda neodváděla do kanalizace nebo k sousedům. Když jsem si o tom četl, zjistil jsem, že dokonce existují dotace na propustné plochy nebo retenční systémy. Kdybych to býval věděl, mohl jsem to udělat chytřeji a třeba i levněji.

Zajímavé. Takže vlastně z nevědomého přestupku se stala cenná lekce.

Přesně tak. Teď už vím, že i zdánlivě malé úpravy mohou být podle zákona stavbou. Nejde jen o domy nebo přístřešky, ale i o terasy, cesty, parkovací místa nebo třeba zídky. Stačí, aby to mělo pevný povrch a měnilo to odtok vody, a už se na to vztahují pravidla.

Co byste poradil ostatním lidem, kteří plánují něco podobného?

Vždycky se nejdřív zeptejte na stavebním úřadě. Opravdu to nic nestojí. Úředníci vám většinou řeknou, jestli stačí územní souhlas, nebo jestli musíte dělat ohlášení. A hlavně myslete na vodu. Propustná dlažba nebo štěrkový povrch se často obejde bez větších povolení, pokud neodvádí vodu mimo váš pozemek. Ale když děláte napojení na silnici, třeba i jen vjezd, tak už to musíte mít povolené od správce komunikace.

Pojďme si to tedy shrnout. Jaké chyby jste udělal a čemu se mají lidé vyhnout?

První chyba byla, že jsem si neověřil, jestli potřebuji souhlas. Druhá, že jsem neřešil odvod vody. Třetí, že jsem si myslel, že „pár dlaždic“ nikoho nezajímá. A čtvrtá, že jsem si myslel, že když je to na mém pozemku, můžu si dělat, co chci. Ve skutečnosti všechno, co se dotýká veřejné komunikace nebo ovlivňuje okolí, se musí řešit.

Kolik lidí podle vás dělá podobnou chybu?

Myslím, že spousta. Když jsem o tom mluvil s kamarády, tak půlka z nich má před domem vydlážděné stání a vůbec netuší, že by na to něco potřebovali. Často to dělají sami nebo si pozvou firmu, která to prostě udělá bez papírů. A dokud si na ně někdo nestěžuje, tak se nic neděje. Ale jakmile se ozve soused, úřad to musí řešit.

Jak to zpětně vnímáte? Měl podle vás úřad postupovat mírněji?

Možná ano, ale chápu, že dělají svoji práci. Kdyby to pustili, ostatní by se odvolávali na můj případ a dělali to stejně. Takže to beru jako varování. Dnes to vidím jinak. Ty zákony tu nejsou jen pro buzeraci, ale i kvůli tomu, aby se předešlo problémům. Kdybych to udělal hůř, mohl bych třeba opravdu zatopit sousedovi zahradu a bylo by to horší.

A co byste řekl lidem, kteří teď plánují stavět příjezd nebo parkovací místo?

Určitě bych jim doporučil, aby mysleli na tři věci a to propustnost povrchu, spádování a povolení. Ideální je použít třeba zatravňovací dlaždice nebo štěrkovou dlažbu, které umožní vsakování vody. Když to uděláte z betonu nebo zámkové dlažby s nepropustnou podložkou, musíte řešit odvodnění. A pokud navazujete na silnici, tak se bez povolení neobejdete. Taky bych doporučil fotit průběh prací, protože to může úřadu pomoci při schvalování.

Mimochodem, jak jste se dozvěděl o těch pokutách?

To mi řekli přímo na úřadě. Prý mohou být až dvě stě tisíc korun, podle rozsahu stavby. Když se to týká veřejného prostoru, je to bráno přísněji. Já měl štěstí, že šlo o menší plochu. Ale znám případ z vedlejší vesnice, kde chlapík vydláždil celé nádvoří a svedl dešťovku do obecní kanalizace bez povolení. Dostal pokutu a musel to ještě předělat. Takže jsem nakonec ještě rád, že jsem dopadl, jak jsem dopadl.

Zní to, jako by se i zdánlivě drobné zásahy mohly pěkně prodražit.

Ano, přesně. A přitom by stačilo málo. Zajít na úřad, vyplnit jeden formulář a hotovo. Ale dokud si tím člověk sám neprojde, tak to podceňuje. Mě to naučilo, že když něco dělám venku, radši se vždycky zeptám.

Co byste vzkázal čtenářům, kteří si teď říkají, že se jich to netýká?

Že by se mohli mýlit. Spousta lidí má pocit, že když něco dělají „na svém“, je to jen jejich věc. Jenže zákony to vidí jinak. Úřad řeší i to, co ovlivňuje okolí. Vodu, hluk, pohled z ulice. Takže i malá dlažba může být problém, když zasahuje do veřejného prostoru. Moje rada je jednoduchá: než kopnete do země, zvedněte telefon a zavolejte na stavební úřad. Ušetříte si spoustu starostí.

Děkuji za sdílení zkušenosti. Myslím, že spousta lidí se v tom pozná.

Rádo se stalo. Když to pomůže aspoň jednomu člověku vyhnout se podobným trablům, tak to mělo smysl.

P.S. Řešíte zahradu nebo vybavení kolem domu? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
23.10.2025

Photocredit: Lukáš R. (se souhlasem)
Zdroj: Rozhovor s majitelem pozemku

0