Pískovou baterii si vyrobil za pár korun ze starého sudu. Nabíjí se kamny na dřevo a vytápí skleník
Jednoduchou pasivní baterii pro ukládání přebytečné energie si doma vyrobil nadšenec svépomocí jen z toho, co našel na zahradě. Zařízení splnilo očekávání a nepotřebuje na vstupu žádnou drahou energii. Písková baterie je nabíjena přebytečnou energií z kamen na dřevo a je v tuto chvíli využívána k vytápění skleníku, což má blahodárný vliv zejména při chladných dnech. Toto jednoduché ale velmi funkční řešení si zvládne doma vyrobit svépomocí každý.

Písek, voda, hadice a sud
Základní princip tohoto typu pískové baterie spočívá v akumulaci tepla do hmoty s vysokou tepelnou kapacitou. Písek je k tomuto účelu vhodný, protože je levný, snadno dostupný, nehořlavý a dokáže pojmout velké množství tepla bez výrazných ztrát. Teplo se do písku nepřenáší přímo ohněm, ale prostřednictvím horké vody, která cirkuluje potrubím napojeným na kotel na dřevo. Písek se postupně zahřívá a následně teplo vyzařuje do okolního prostoru, v tomto případě do skleníku.
Uložení energie na potom
Zařízení slouží jako tepelný zásobník. Když kotel běží na maximální výkon, například večer, kdy je potřeba přiložit více dřeva, přebytečné teplo se neodvádí pryč ani se neztrácí. Naopak se ukládá do pískové baterie. Jakmile výkon kotle klesne nebo se přestane topit, baterie dál vydává teplo a pomáhá udržet stabilní teplotu ve skleníku. To je klíčové zejména při prudkých poklesech teplot, kdy by jinak hrozilo poškození rostlin nebo zamrznutí rozvodů. Význam tohoto řešení spočívá především v jeho jednoduchosti a nezávislosti. Nevyžaduje žádný další zdroj energie, protože využívá oběhové čerpadlo, které už je součástí topného systému skleníku. Neobsahuje elektroniku ani regulační jednotky. Nevyžaduje servis ani odbornou montáž. Je to mechanicky jednoduché zařízení založené na základních fyzikálních principech.
Věci, které se běžně válí doma na zahradě
Výroba pískové baterie začíná výběrem nádoby. Použit byl standardní ocelový sud o objemu přibližně 200 litrů. Sud byl původně využíván jiným způsobem, což ukazuje, že není nutné pořizovat nové komponenty. Do horní a dolní části sudu byly vyvrtány otvory o průměru přibližně 4 cm. Tyto otvory slouží pro průchod topného potrubí. Aby potrubí nebylo vystaveno ostrým hranám kovu, byly do otvorů vloženy plastové průchodky z PVC, které se do sudu stáhnou z obou stran. Tím vznikne hladký a pevný průchod, který chrání potrubí před poškozením a zároveň sud utěsňuje. Uvnitř sudu je vytvořena nosná konstrukce z drátěného pletiva.
Použité pletivo bylo původně určeno jako plotové a bylo rozříznuto a znovu spojeno tak, aby vytvořilo válcovou konstrukci o něco menší, než je vnitřní průměr sudu. Tato konstrukce slouží jako nosič pro topné potrubí a zároveň zajišťuje jeho rovnoměrné rozložení po celém objemu písku. Na pletivo bylo spirálovitě navinuto sálavé topné potrubí o průměru 1,5 cm. Potrubí je navinuto tak, aby vznikla hustá spirála s dostatečnými rozestupy, které umožní rovnoměrné prohřívání písku. Na obou koncích potrubí je ponechána rezerva v délce několika metrů, aby bylo možné sud v případě potřeby odsunout nebo odpojit.
Stačí to jen sestavit a za odpoledne je hotovo
Hotová spirála s pletivem je vložena do sudu tak, aby nepřesahovala horní okraj. Potrubí je vyvedeno skrz připravené průchodky ven. Následně se sud začne plnit pískem. Použit byl běžný stavební písek balený v pytlích. Na naplnění jednoho sudu bylo potřeba přibližně čtrnáct až patnáct pytlů. Písek byl při plnění průběžně hutněn, aby nevznikaly dutiny a aby byl co nejlepší kontakt mezi potrubím a hmotou písku. Po naplnění byl sud uzavřen víkem. Víko není hermeticky těsné, ale dostatečně chrání obsah a umožňuje případnou kontrolu nebo úpravy. Kompletní postup najdete v naší fotogalerii.
Následovalo připojení potrubí k rozvodu topného systému skleníku. Potrubí bylo nahříváno, aby bylo možné nasadit spojky a těsnicí kroužky. Po napojení byla soustava odvzdušněna a uvedena do provozu. Do horní části sudu byl vložen jednoduchý teploměr, který umožňuje sledovat teplotu písku. Po několika hodinách provozu dosáhla teplota písku přibližně 32 stupňů Celsia. I po mrazivé noci, kdy venkovní teploty klesly pod minus deset stupňů, si baterie udržela vysokou teplotu a nadále vyzařovala teplo do prostoru skleníku. Rozdíl teplot mezi vstupní a výstupní vodou potvrzoval, že písek energii skutečně ukládá a postupně ji uvolňuje.
Není nutné utrácet za drahá řešení
Celé zařízení vzniklo s minimálními náklady. Prakticky jedinou položkou, kterou bylo nutné zakoupit, byl písek. Ostatní materiál byl k dispozici. Výsledkem je funkční akumulační prvek, který zvyšuje efektivitu vytápění, stabilizuje teplotu a snižuje riziko poškození skleníku během mrazivých nocí. Majitel plánuje realizaci do budoucna rozšířit k využití pro uložení energie určené k vytápění celého rodinného domu. Zdá se, že tento trend se začíná docela rozmáhat a možná se právě pískové baterie v budoucnu stanou základem každého domu.
P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Mgr. Jan Dvořák
Redaktor
Vydáno dne:
16.01.2026
Photocredit: Lukáš R. (se souhlasem)
Zdroj: Rozhovor s tvůrcem
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky:
