Plán na zlevnění elektřiny se nepovedl. Lidé nakonec zaplatí víc
Vládní slib o levnější elektřině zněl na první poslech jako skvělá zpráva pro každou peněženku. Zrušení poplatků za podporované zdroje energie pro koncové odběratele a jejich přesun na bedra státu mělo přinést tolik potřebnou úlevu domácnostem i tuzemským firmám. Když se ale na tento krok podíváme optikou chladných čísel a základní ekonomiky, zjistíme, že se tento plán bohužel nepovedl. Ve výsledku totiž běžné domácnosti zaplatí podstatně více, než by platily za starých pořádků.

Na začátku to vypadalo slibně
Plán počítal s tím, že místo, aby lidé a firmy hradili tyto poplatky přímo na svých měsíčních fakturách za elektřinu, budou se platit oklikou přes státní pokladnu, tedy z našich společných daní. V praxi to znamená, že za samotnou elektřinu budeme odteď platit všichni přesně tolik, kolik reálně spotřebujeme, ale k tomu navíc ještě odvedeme zjednodušeně řečeno paušální platbu do státní pokladny. Vláda tímto krokem přenesla na společnou pokladnu závazek ve výši zhruba sedmnácti miliard korun ročně. Pokud tuto astronomickou částku spravedlivě rozpočítáme mezi všechny obyvatele České republiky, vychází nám překvapivé číslo. Každý občan, a to včetně kojenců a malých dětí, bude muset státu ročně odvést přibližně 1700 korun. Skutečný problém nastává v momentě, kdy tuto novou skrytou daň porovnáme s reálnou úsporou na faktuře od dodavatele energií. Pro drtivou většinu rodin bude totiž úspora na elektřině výrazně nižší než částka, kterou budou muset navíc odvést na daních.
Domácnosti budou doplácet za velké podniky
Důvod tohoto nepoměru je naprosto jednoduchý a spočívá ve struktuře celostátní spotřeby. Spotřeba běžných domácností tvoří v České republice pouze asi 26 % z celkové spotřeby elektřiny. Zbylý podíl dělá obrovských 76 % a ten připadá výhradně na podniky, firmy, průmysl a veřejný sektor. Pokud se tedy poplatky plošně odpustí naprosto všem a účet se rovným dílem rozdělí mezi daňové poplatníky, znamená to jediné. Nově budou domácnosti doplácet na spotřebu velkých podniků. Je proto rozhodně otázkou k zamyšlení, zda je právě tohle skutečně v zájmu obyčejných lidí.
Tři vejce do skla
K tomu všemu musíme přidat ještě jeden zásadní makroekonomický fakt. Jsme v situaci, kdy je státní rozpočet v hlubokém mínusu a stát reálně žádné peníze k dispozici nemá. Znamená to, že pokud jakýkoliv politik sebevědomě prohlásí, že určitou položku zaplatí stát, ve skutečnosti to znamená, že si na to stát bude muset půjčit peníze někde jinde. A tyto půjčky samozřejmě nejsou zadarmo. Úrok, za který si český stát momentálně půjčuje peníze dlouhodobě, se pohybuje přibližně na úrovni 4,5 %. Stát si tedy od nynějška bude muset půjčovat navíc každý rok oněch sedmnáct miliard korun, za které bude investorům platit nemalé úroky. A co je horší, s přibývajícími roky bude platit i úroky z úroků, protože celkový dluh se bude exponenciálně nabalovat. Jak přesně tato dluhová spirála vychází na jednoho občana, ukazuje následující tabulka. Kliknutím si ji zobrazíte celou, modrým křížkem se pak vrátíte zpátky:
Z modelů složeného úročení totiž vyplývá, že za následujících deset let tohoto ekonomického experimentu lidé za elektřinu zaplatí jen na samotných úrocích navíc 4 830 korun.
Plus platby za velké podniky
A to se stále bavíme pouze o penězích vyhozených za obsluhu státního dluhu. V této částce vůbec ani nebereme v potaz ono nespravedlivé doplácení obyčejných lidí na velké podniky. Ty mají majoritní spotřebu elektřiny, ale díky tomuto opatření získají naprosto stejné zvýhodnění v podobě odpuštěných poplatků jako obyčejný člověk, který se snaží doma elektřinou maximálně šetřit. Platí tedy tvrdé pravidlo, že kdo spotřebuje více elektřiny, ten na tom nejvíce vydělá, což jsou právě velké podniky, zatímco senioři, kteří elektřinou úzkostlivě šetří, na tom jednoznačně prodělají. Ačkoli se může někomu na první pohled zdát, že jich se již platby netýkají, protože nechodí do práce a neodvádí přímé daně z příjmů, není to pravda. Každý totiž platí daně typu spotřební daně, daně z přidané hodnoty a tak podobně při každém nákupu. Z jejich důchodů se tedy ve výsledku bude platit elektřina pro velké hráče. Je to tvrdá realita státních zásahů, které ač tvářící se jako pomocná ruka, představují spíše přerozdělení bohatství od běžných občanů směrem k velkým korporacím.
P.S. Jak v novostavbě ohřát vodu za minimum nákladů na energie? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku ZDARMA lze získat na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Ing. Vlastimil Dvořák
Externí dopisovatel
Vydáno dne:
25.03.2026
Photocredit: Jiří Ryšavý s využitím Canva
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky:
