Řízení plynového kotle svěřil umělé inteligenci. „Očekávám úsporu tisíce ročně,“ popisuje Pavel první zkušenosti
Zatímco většina lidí šetří za vytápění tím, že omezuje teplotu, Pavel se rozhodl jít úplně jinou cestou. Už delší dobu sleduje, jak rychle se vyvíjí umělá inteligence, a napadlo ho vyzkoušet její možnosti i při vytápění vlastního domu. V rozhovoru nám popsal nečekaná zjištění i to, proč věří, že díky nové technologii ušetří.

Pavle, jak vás to napadlo?
Vždycky jsem měl rád technické novinky a různé experimenty. Když mi před několika lety zemřela manželka, zůstal jsem v domě sám a začal jsem se víc věnovat svým koníčkům. Baví mě zkoušet věci, které ostatní ještě běžně nepoužívají. S umělou inteligencí jsem si nejdřív hrál na počítači a postupně mě napadlo, jestli by se nedala využít i jinde. Nakonec jsem se rozhodl začít právě u vytápění. Chtěl jsem si na vlastní kůži ověřit, jestli ta technologie dokáže opravdu něco ušetřit, nebo se o ní jen hodně mluví.
Jak jste doma topil předtím?
Mám starší rodinný dům o ploše přibližně 140 metrů čtverečních a deset let starý plynový kondenzační kotel. Vytápění jsem měl nastavené podle hodin. Ráno se topilo, přes den jsem teplotu snížil a večer zase zvýšil. Některé místnosti jsem skoro nevytápěl, protože je nepoužívám. Myslel jsem si, že tím šetřím nejvíc.
Co jste musel změnit?
Kotel zůstal stejný. Pořídil jsem chytré termostatické hlavice, řídicí jednotku a regulaci, která s kotlem komunikuje. Díky tomu můžu nastavovat teplotu v jednotlivých místnostech samostatně. Dřív všechno záviselo hlavně na jednom termostatu v obýváku. Teď systém sleduje více místností a podle potřeby upravuje vytápění. Navíc využívám chytré funkce, které se postupně učí, jak rychle se jednotlivé pokoje ohřívají a chladnou.
Kolik vás to stálo?
Zatím jsem do toho dal přibližně 15 tisíc korun. Mám doma deset radiátorů, ale chytré hlavice jsem pořídil jen na některé z nich. Ostatní zatím fungují s obyčejnými hlavicemi. Nechtěl jsem hned investovat desítky tisíc korun do něčeho, co teprve zkouším. Navíc některé pokročilé funkce, včetně těch využívajících umělou inteligenci, jsou placené.
Bylo složité všechno nastavit?
Ze začátku trochu ano. Musel jsem nastavit požadované teploty a časové plány pro jednotlivé místnosti. Také bylo potřeba ověřit, že regulace správně spolupracuje s kotlem. Pak už se většina věcí ovládá přes aplikaci v telefonu. Člověk si ale musí chvíli hrát s nastavením, aby mu vyhovovalo.
Čeho jste si všiml jako prvního?
Že se jednotlivé místnosti chovají úplně jinak. Obývák se vytopí rychle a teplotu si dobře drží. Pracovna na severní straně domu se naopak ohřívá déle a rychleji chladne. Dřív jsem to příliš neřešil. Teď vidím, že jeden termostat nemusí vždycky dobře vystihovat, co se děje v celém domě.
Našel jste nějaký problém?
Ano, ve vstupní chodbě. Mám tam samostatné teplotní čidlo, díky kterému jsem zjistil, že prostor poměrně rychle chladne. Když jsem zkontroloval staré vstupní dveře, zjistil jsem, že kolem těsnění táhne.
Jak se teď doma cítíte?
Zatím příjemněji. Dřív se mi stávalo, že v obýváku bylo teplo, ale v pracovně jsem si musel přitopit. Teď můžu nastavit každou místnost podle toho, kdy ji používám. Neznamená to, že nechávám kotel pořád topit. Jen se snažím, aby se teplo dostávalo tam, kde ho skutečně potřebuji.
A co když vypadne internet?
Tohle jsem si samozřejmě zjišťoval, protože nechci v zimě zůstat bez topení. Když vypadne internet, přestane mi fungovat vzdálené ovládání a některé chytré funkce. Samotné vytápění ale může pokračovat podle uloženého nastavení. To pro mě bylo při výběru důležité. Samozřejmě něco jiného je výpadek elektřiny, bez té plynový kotel běžně nefunguje.
Musíte systém často kontrolovat?
Právě že skoro vůbec. Ze začátku jsem aplikaci otevíral několikrát denně, protože mě zajímalo, co se děje. Teď už se na ni podívám jen občas. Když například odjedu na několik dní pryč, můžu na dálku snížit teplotu a před návratem ji zase zvýšit. Nemusím kvůli tomu chodit ke kotli ani přemýšlet, jestli jsem před odjezdem stáhl topení.
Jaká je spotřeba plynu?
Tu zatím vyhodnocuji. Minulou topnou sezonu jsem na vytápění spotřeboval přibližně 15 200 kilowatthodin. Pokud bych dokázal ušetřit deset procent, znamenalo by to asi 1 520 kilowatthodin. Při modelové ceně dvou korun za kilowatthodinu by to dělalo přibližně tři tisíce korun. Ale dokud neskončí zima, nechci předbíhat.
Myslíte, že se vám to vyplatí?
To se teprve ukáže. Kdybych chtěl jen ušetřit peníze, možná by stačilo lépe nastavit stávající regulaci. Umělá inteligence sama o sobě žádné zázraky nedělá. Mně se ale líbí, že mám přehled o teplotách a vidím, kde dům rychle ztrácí teplo. Už teď jsem díky tomu objevil pár věcí, kterých bych si jinak nevšiml. Až skončí topná sezona, porovnám spotřebu a zjistím, jestli to mělo smysl.
P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Bc. Denisa Hamplová
Redaktorka Dřevostavitele
Vydáno dne:
21.11.2026
Photocredit: Pavel Šimek (se souhlasem)
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky:
