Po rozvodu si pořídila apartmán ve Španělsku. Změnilo jí to život

Po dvaceti letech manželství jste se rozvedla. Jak jste se dostala k nápadu investovat do nemovitosti právě ve Španělsku?

Náš rozvod proběhl v klidu, rozešli jsme se v dobrém a děti už jsou velké, takže to přijaly bez větších potíží. Z rozvodového vyrovnání mi zbyly zhruba dva miliony korun. Přemýšlela jsem, co s nimi. V Česku se za to nedá pořídit v podstatě nic, dokonce ani malá chata. Kamarádi mi radili akcie, ale ty by mi přinesly jen zhodnocení čísel na účtu. Uvědomila jsem si, že život je krátký a chci z těch peněz mít nějaký užitek do života už teď, nejen do budoucna.

Proč padla volba konkrétně na oblast kolem Alicante?

Bývala to naše oblíbená destinace, na východní pobřeží Španělska jsme jezdili docela často. Bylo to pro nás takové komfortnější Chorvatsko. Létají tam přímé spoje z Česka, takže je to velmi dostupné. Zaletěla jsem tam na dva měsíce a podařilo se mi najít pěknou garsonku v dobré vzdálenosti od pláže, která tou dobou v přepočtu stála právě ty necelé dva miliony korun.

Zmínila jste garsonku. Není to pro návštěvy rodiny přece jen poněkud stísněné?

Pro mě jako svobodnou ženu je to ideální. V Česku mi zůstal můj původní malý byt z doby před manželstvím, takže mám zázemí tam i ve Španělsku. Děti za mnou často létají, a protože jsou mladé, bez problémů se do menšího prostoru vměstnají i s kamarády. Zvládáme to. Občas přiletí i moje máma a užíváme si společný čas, chodíme na kávu jako za starých časů. Je to skvělé.

Pendlovat mezi Českem a Španělskem zní časově náročně. Jak to zvládáte s prací?

Pracuji od roku 2015 na dálku. Dělám v mezinárodním korporátu, který má pobočky po celém světě, takže je jim jedno, odkud pracuji. Důležité jsou pro ně moje výkony. Změna po omezeních kolem roku 2020 mi v tomto ohledu ještě o něco víc pomohla, firmy si na home office prostě zvykly.

Setkala jste se s kritikou svého rozhodnutí? Někteří lidé bývají k investicím v zahraničí nedůvěřiví.

Ano, lidi na to reagují různě. Někteří říkají, že je to rizikové, nebo že je špatně vyvádět peníze do zahraničí a měla bych nakupovat u nás. Já to ale beru tak, že takhle funguje Evropa. Cizinci nakupují nemovitosti u nás a my zase můžeme jinde. Španělsko sice vnímáme jako západní Evropu, ale cenově mi to tam nepřijde dražší. Ceny v supermarketech, restauracích nebo za vybavení domácnosti jsou velmi podobné těm v Česku, spíše i nižší. Upřímně se tam cítím dokonce o něco bohatší než u nás.

Jak hodnotíte s odstupem času svou investici po finanční stránce?

Hodnota mého apartmánu se už zhruba zdvojnásobila, takže jako investice to dopadlo dobře. Ale hlavně mi to pomohlo překonat porozvodovou melancholii. Dalo mi to nový náboj do života. Dělám jógu, plavu, učím se jazyk, poznávám novou kulturu a sbližuji se s místními. Mám z toho ten vytoužený dvojí užitek.

Samotný proces nákupu nemovitosti v cizině může znít složitě. Liší se to hodně od českých zvyklostí?

Má to svá specifika a musíte se přizpůsobit. Zásadní rozdíly vnímám ve dvou věcech. Zaprvé tam chybí úschovna peněz. V Česku je běžné, že pošlete peníze do advokátní úschovy a uvolní se až po přepisu v katastru. Ve Španělsku tohle nefunguje, peníze se posílají rovnou. Je to místní standard a nemá smysl se s nimi dohadovat, že byste to chtěli jinak. Zadruhé mají mnohem přísnější pravidla pro prodejce. V Česku se stává, že podepíšete rezervaci, ale majitel si to rozmyslí a rezervační poplatek vám jen vrátí. Ve Španělsku platí zákon, že pokud prodejce zruší platnou rezervační smlouvu, musí vám ze zákona vrátit nejen váš vklad, ale i jednou tolik navíc. Jakmile tedy podepíšete rezervaci, máte jistotu, že obchod klapne, nebo na tom vyděláte.

A co jazyková bariéra při papírování?

Advokátní kancelář mluvila perfektně anglicky, takže domluvit se nebyl vůbec žádný problém. Byli velice ochotní a jejich služby ani nebyly nijak přehnaně drahé. Všem, kdo o podobném kroku uvažují, bych vzkázala, ať se toho nebojí a zkusí to. Mně se to velmi vyplatilo.

Jak řešíte provoz a údržbu apartmánu v době, kdy jste v Česku? Pronajímáte ho, nebo na vás prostě čeká prázdný?

Většinou na mě čeká. Od začátku jsem si z toho nechtěla dělat byznys a neustále řešit střídání cizích lidí, úklidy a případné škody. Když tam nejsem já, často ho využívají děti nebo blízcí přátelé, takže je tam vlastně docela živo. A co se týče běžné údržby, v domě funguje spolehlivá správcovská firma, která se stará o společné prostory a okolí. Se sousedy navíc vycházíme dobře, spousta z nich jsou také přistěhovalci nebo lidé, co tam tráví jen část roku, takže na sebe tak trochu dáváme pozor navzájem.

Často se mluví o španělské byrokracii a tamním pomalejším životním tempu. Jak to vnímáte vy, když tam musíte řešit praktické věci, jako jsou energie nebo daně?

Je pravda, že životní tempo je tam jiné, lidé se tolik neženou. Ale na to si člověk rád zvykne. Co se týče úřadů a poplatků, hodně věcí jsem si vyřídila hned na nákupu s pomocí advokátní kanceláře. Teď už mi poplatky za elektřinu nebo vodu odcházejí automaticky z účtu, takže mě to nijak nezatěžuje. Místní daně z nemovitosti jsou navíc srovnatelné s tím, co platíme u nás. Když člověk dopředu počítá s tím, že na některé věci bude prostě čekat o něco déle, ušetří si nervy a vlastně to ničemu nevadí. Prostě si zvyknete, všechno má své pro a proti.

To zní jako hezké poučení na závěr. Moc díky za Váš čas a rozhovor.

Nemáte zač.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.