Podívejte se, kolik lidí v Česku má stejný plat jako vy. A kdo bere víc

2 % nejchudších

Začněme u těch úplně dole. Čistá mzda do patnácti tisíc korun měsíčně, tedy typicky částečné úvazky. Pokud se v tomto pásmu nacházíte, berete méně než drtivá většina společnosti. Podle aktuálních dat bere víc než vy přibližně 98 procent pracujících. Jinými slovy jen zhruba každý padesátý pracující člověk v Česku je na tom hůř. Tohle už není otázka subjektivního pocitu chudoby, ale objektivní pozice na samém okraji mzdového rozdělení. O stupeň výš, mezi patnácti a dvaceti tisíci čistého, se situace mění jen málo. Přibližně 89 procent pracujících bere víc než lidé v tomto pásmu. Devět z deseti. Přesto právě tady často slyšíme větu: „Aspoň nějakou práci máš.“ Jenže realita je taková, že i tito lidé stojí hluboko pod společenským průměrem a jakýkoli výpadek příjmu pro ně znamená okamžitý problém. V hierarchii příjmů jsou stále jednoznačně dole. Mezi dvaceti a pětadvaceti tisíci čistého se dostáváme do pásma, které už se tváří jako „normální“. Zhruba 76 procent pracujících bere víc. To znamená, že tři čtvrtiny lidí v Česku mají vyšší čistý příjem. Pokud se v tomto pásmu nacházíte, nejste chudí v absolutním smyslu, ale nejste na tom ani nijak valně. Přesto je to realita více než milionu pracujících.

Nad 25 000 Kč to již přestává být zlé

Zlom přichází až mezi pětadvaceti a třiceti tisíci čistého. Tady už bere víc „jen“ 58 procent lidí. Poprvé se dostáváme do situace, kdy je společnost relativně vyrovnaná. Stále platí, že většina má vyšší příjem, ale už nejde o drtivou převahu. Právě proto je toto pásmo psychologicky tak důležité. Lidé s příjmem kolem třiceti tisíc často mají pocit, že jsou pod průměrem. Ve skutečnosti stojí těsně pod středem celé mzdové struktury. Jakmile se přehoupneme přes třicet tisíc čistého, obraz se začíná zásadně měnit. V pásmu třicet až pětatřicet tisíc bere víc už jen 43 procent pracujících. To znamená, že většina společnosti je pod vámi. Pokud máte takový příjem, patříte už do horní poloviny pracujících v Česku. A přesto právě tady mnoho lidí mluví o tom, že „se pořád nemají dobře“. Čísla ale říkají jasně a to že většina se má hůř. Mezi pětatřiceti a čtyřiceti tisíci čistého bere víc už jen 31 procent pracujících. Tedy téměř sedm lidí z deseti má nižší příjem než vy. To je hranice, za kterou se člověk objektivně dostává do nadprůměru. Ne elitního, ne luxusního, ale jasně nadprůměrného. Přesto se v tomto pásmu často objevuje pocit stagnace. Možná právě proto, že lidé s tímto příjmem už mají co ztratit.

Patříte mezi pětinu lidí s nejvyšším příjmem?

Čistá mzda mezi čtyřiceti a padesáti tisíci znamená další posun. Pouze 22 procent pracujících bere víc. Téměř osm z deseti lidí v Česku má nižší čistý příjem. To je velmi silná pozice, i když se tak často necítí. V tomto pásmu už se totiž pohybují lidé, kteří své výdaje přizpůsobují vyšším příjmům. Mají hypotéky, děti, vyšší životní standard. Pocit nadbytku se tak paradoxně nedostavuje. Nad padesát tisíc čistého se dostáváme do výrazné menšiny. V pásmu padesát až šedesát tisíc bere víc jen 12 procent pracujících. To znamená, že 88 procent lidí má nižší příjem. Pokud jste zde, patříte do horní desetiny společnosti. Je to velmi silná pozice. Mezi šedesáti a osmdesáti tisíci čistého bere víc už jen 6 procent pracujících. Nad vámi je pouhý zlomek společnosti. V pásmu osmdesát až sto tisíc se bavíme o jednom procentu lidí, kteří mají vyšší příjem. A nad sto tisíc čistého už se procenta prakticky blíží nule. Je však potřeba doplnit, že se bavíme čistě o mzdách. Jiné formy příjmů, jako různé akciové podíly, dividendy, či rozdělení zisku majitelů firem, se zde nepočítá. V těch případech mohou částky být i vyšší.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.