HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Poslanec se vydal s batohem na pěší pouť do Santiaga. Inspiruje tím mladé

reklama

„Radši ať někdo něco ukradne, než aby to bylo zavřené,” zahajuje naše povídání František Talíř, poslanec Parlamentu České republiky. Ten se ve svém volném čase věnuje stavbě dřevěné kaple, kterou chce dát zdarma k dispozici poutníkům. Nebojí se, že kapli někdo poškodí, nebo že budou lidé podané ruky zneužívat? A proč se on sám vydal s batohem na pouť do Santiaga? Na to jsme se zeptali v krátkém rozhovoru.



VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: František Talíř
reklama

Stavíte na svém pozemku dřevěnou kapli, kterou chcete dát volně k dispozici lidem. Uvedu příklad z Brna. Je tam Červený kostel a u jeho vstupní brány docela často spí lidé bez domova. Pokaždé si říkám, že to není dlouhodobě udržitelné. Nebojíte se, že se vám u kaple začnou kupit turisté, že se tam někdo zabydlí, nebo že vám tu dřevostavbu někdo poškodí?

Jsem na to popravdě sám zvědavý. Určitě budu chtít kapli dobře pojistit. Přece jen je to dřevostavba, a kdyby se nedej bože stalo, že by někdo s nějakými nápady způsobil škodu, nebo by došlo k nešťastné náhodě, aby byly zdroje na to ji případně postavit znovu. Jsem ale maximálním příznivcem otevřených kostelů. Líbí se mi přístup papeže Františka, který říká, že radši ať někdo něco ukradne, než aby to bylo zavřené. Proto bude kaple přístupná 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.

Takže tam případného pocestného necháte přespat?

Mám tu zkušenost ze svých pěších poutí. Mnohokrát se mi stalo, že mi někdo na cestě poskytl spaní, dal mi vodu nebo kávu. Vnímám sounáležitost s tou poutnickou komunitou a přišlo by mi zkrátka fér nabídnout nocleh poutníkům, kteří půjdou do Santiaga třeba právě přes naše Zubčice. Poutník je určitým požehnáním, vždyť se říká: host do domu, Bůh do domu. Máme to vymyšlené na etapy. První je stavba kaple, pak oprava rodinného domu, vedle kterého stojí stodola. Až na to budou zdroje, výhledově bych z ní rád vytvořil určité poutnické zázemí. Ale už teď jsme docela otevřená rodina, takže když někdo bude potřebovat jednorázově přespat, rádi ho přijmeme.

Když už jsme u těch poutí. Známá Svatojakubská cesta do Santiaga de Compostela se většinou chodí tak, že člověk sbalí batoh a jde v kuse třeba měsíc, má to svůj meditativní a očistný charakter. Vy ji ale jdete po částech. Jaký to má smysl?

Je to tak, jsou různé způsoby putování. Ten náš příběh začal v roce 2021, kdy jsme s pár kamarády vyrazili přes jižní Čechy. Šli jsme z Vlašimi do Tábora, do Budějovic a skončili jsme na Lipně. Měla to být původně jednorázová akce. Druhý rok jsme si ale řekli, že bychom z toho Lipna mohli zase o kousek popojít. A od té doby jdeme tímto stylem. Kam jeden rok dojdeme, tam další rok začneme. Vyhradíme si na to vždycky zhruba týden až deset dní.

Kde se nacházíte teď a jaké máte plány dál?

Letos začínáme na východě Švýcarska a půjdeme německy mluvící částí. Za těch pět ročníků máme za sebou zhruba tisíc kilometrů a před sebou ještě asi dva tisíce. Vychází to tak na dalších deset let cesty.

Chodíte pořád ve stejném složení? Přece jen sladit dovolené u více lidí bývá složité.

Hodně rosteme. Na začátku nás bylo zhruba osm, letos nás jde přibližně pětatřicet. Přidávají se přátelé a přátelé přátel. Logisticky už je to trochu punk, řešíme spaní různě po tělocvičnách a podobně, ale zatím se nám daří držet tu původní myšlenku: kdo chce jít, ten jde. Je to velmi pestré složení lidí a vždycky je to hezky strávený čas.

Vydáváte se na cesty i sám, abyste měl klid čistě na přemýšlení?

Ano, to má pak zase úplně jiný ráz. Před rokem a půl jsem šel sám z italské La Verny do Assisi, po stopách svatého Františka. Trvalo to v kuse necelé dva týdny. Být na cestě sám nebo ve velké skupině, to jsou odlišné zážitky a každá taková pouť člověku dá něco trochu jiného.

Zmínil jste, že jste loni šli do Švýcarska. To mě přivádí k městu Feldkirch na hranicích Rakouska a Lichtenštejnska. Je tam buddhistický klášter a stupa, ke které se chodí modlit i katolické řádové sestry. Je to taková zajímavá fúze, kdy se u jedné stavby prolínají různé přístupy k Bohu. Potkáváte na cestách více takových míst?

Svět je opravdu malý. Přesně tudy, přes Feldkirch, jsme loni šli a spali jsme tam na faře. Velmi živě si to vybavuji. Pršelo a do Lichtenštejnska to byl zhruba kilometr. Tyhle přesahy mi přijdou sympatické. Jsem hodně otevřený mezináboženskému dialogu, takže místa, kde se to takhle hezky a nenásilně potkává, mě baví a rád se o nich dozvídám víc.

Díky moc za váš čas.

Rádo se stalo.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

reklama

Vydáno dne:
30.07.2026

Photocredit: František Talíř

0