Zpevnil svah na zahradě pomocí dřevěných pražců. Vzniklo několik teras, schodiště i posezení
Beton už na zahradě nechtěl. Když Pavel začal řešit svažitý pozemek, hledal materiál, který bude funkční, přirozený a zapadne k venkovskému stavení. Nakonec vsadil na dubové pražce, díky nimž vznikla členitá zahrada s několika terasami, schodišti i místy k posezení. V rozhovoru popisuje, jak celá realizace probíhala, proč dal přednost dřevu před betonem a jak je s výsledkem po dokončení spokojený.

Pavle, jak vypadala vaše zahrada před rekonstrukcí?
Pozemek na Táborsku, kde bydlím pětadvacet let, patřil už mému dědečkovi. Původně šlo o menší selský statek do tvaru písmene L, později U, ve svažitém terénu. Z dětství si pamatuji maštale, hnojiště i prostor pro slepice. Celý dvůr, který má zhruba 750 metrů čtverečních, jsme potřebovali předělat. Ve starém sklípku byla studna, která je pro naši obec docela důležitá kvůli problémům s podzemní vodou. Chtěli jsme ji zachránit, takže jsme stavbičku zbourali a studnu tak odkryli. To byl impuls k celkové proměně zahrady.
Realizoval jste do této doby nějaké úpravy zahrady?
Svah nad námi už před šesti lety soused zpevnil velkou betonovou opěrnou zdí ze ztraceného bednění. Proto už jsem na zahradě žádný beton nechtěl. Měl jsem celkem jasnou představu, že na terasy chci použít dřevo.
Jak vás napadlo využít právě dřevěné pražce?
Byl jsem se podívat ve firmě Impregnace Soběslav na různé možnosti a viděl jsem, jak mají pražce nainstalované na své zahradě. A bylo to přesně tak, jak jsem si to představoval. Rovnou jsem si od nich pražce objednal. Zvolili jsme dubový materiál o rozměrech klasických pražců v kombinaci s bytelným železem, konkrétně přiznanými U-profily, které to celé drží.
Jak probíhala spolupráce s dodavatelem?
Všichni jsme se tady sešli. Architekt dal prostoru základní myšlenku a vyřešil výškové vztahy na pozemku, zástupce dodavatele zase pohlídal technické parametry materiálu a doporučil, co si s ním můžeme dovolit. Nyní nám už šestý týden roste tráva a v dalším kroku začneme řešit výsadbu stromů a keřů, která proběhne během léta a na podzim.
Kde všude jste pražce na zahradě uplatnili?
Použili jsme zhruba devadesát dubových hranolů o rozměrech 26 na 16 centimetrů a délce necelé tři metry. Slouží hlavně jako opěrné zdi pro terasy. Stavební firma je usazovala do ocelových profilů, které jsou upevněny v bytelných betonových ložích. Když jsme viděli, jak se z toho dobře staví a jaký je výsledek, vytvořili jsme ze stejného materiálu i schody, pódia a další prvky v jiných částech zahrady, aby prostor získal jednotný ráz. Dřevo navíc opticky rozbíjí tu vysokou betonovou zeď od souseda a hodí se k venkovskému stylu. Víme, že na zahradě budou i ovocné stromy, staré odrůdy jabloní a švestek, ke kterým to prostě sedí.
Byl hlavním cílem zpevnění svahu, nebo spíše estetika?
Estetika tvoří tak třicet procent, hlavním důvodem byla nutnost svah zpevnit. Zjistili jsme totiž, že terén mírně ujíždí mým směrem. Soused svůj vysoký svah nade mnou výborně zakotvil a já měl díky tomu prostor zajistit i svou menší část. Podle výpočtů stavební firmy by takto založený svah měl odolat jakýmkoliv procesům a vydržet půl století.
Jak dlouho trvala příprava a samotná realizace?
Plány jsme dělali na podzim. Čekali jsme, až skončí zima, a prvního března se poprvé koplo. Terasy se dělaly postupně. Vždy se udělala jedna, počkalo se na technologické vyzrání betonu a pak se pokračovalo dál. V polovině května jsme zaseli trávník. Stavební technika tam pracovala zhruba dva měsíce. Teď jsme v půlce prázdnin a zahrada se začíná zelenat.
Museli jste během stavby řešit nějaké nečekané změny?
Šlo jen o úpravy výšek. Na papíře vypadá vše jinak, než když jste přímo v tom prostoru. Změnili jsme například počet pražců nad sebou z původních tří a pěti na čtyři a čtyři. Prostřední terasu jsme nakonec museli posadit o pětadvacet centimetrů níž. Zdá se to jako detail, ale v tak velkém prostoru to změní výškové poměry v celém dvoře. Je to zkrátka přirozený vývoj stavby. Některé věci dopředu vědět nemůžete.
Je u dřeva zajištěno odvětrávání a odvod vody?
Ano, na to stavební firma velmi dbala. Ze strany přilehlé k zemině je instalována nopová fólie, která dřevo odvětrává a chrání před přímým kontaktem s hlínou. Pod ní je geotextilie a spousta štěrku. Spodní řada pražců je uložena přímo ve štěrkovém loži pro bezproblémový odvod spodní vody. Celé je to odvodněné drenážní trubkou a svedené do kanalizace. Terasy se sice zdají rovné, ale mají lehký náklon, aby i dešťová voda dobře odtékala.
Někteří lidé se bojí starých železničních pražců kvůli toxickým látkám. Jak je to u těch vašich?
Jde o nové dubové hranoly určené přímo pro zahradní účely. Jsou ošetřené klasickou tlakovou impregnací na bázi měďnatých solí, což je impregnace certifikovaná pro použití v zahradách, takže nehrozí žádná zdravotní rizika. Úprava spolehlivě zabraňuje napadení houbami, plísněmi a hmyzem. Nejsou v nich žádné asfalty ani škodlivé látky. Dodavatel byl navíc velmi rychlý. Když jsme během stavby zjistili, že potřebujeme prodloužit zeď a chybí nám pět a pak ještě dalších sedm kusů, zvládli nám je naimpregnovat a dodat během týdne.
Takže se o dřevo už nebudete muset nijak starat?
Přesně tak, to byl hlavní důvod, proč jsem ho zvolil. Zapadlé v zemi bych ho ani nikdy nenatřel. Jsem příznivcem toho, že dřevo má vypadat přirozeně, i s prasklinami. Často jsem pracovně jezdil do Holandska a tam je úplně typické, že se materiály nenatírají, neomítají a nechávají se surové. Zpočátku jsou impregnované pražce do hněda, ale postupně zešednou. Získají stříbrný odstín, který mám rád.
Srovnával jste si cenu dřevěného řešení s betonem nebo gabiony?
Gabiony i beton už mám v jiné části pozemku kolem bazénu, takže vím, co to obnáší. Dřevo není levná záležitost. S betonovým ztraceným bedněním by to možná vyšlo o něco málo levněji, ale nechtěl jsem mít zahradu plnou betonu, to dřevo k trávě a okolní dlažbě prostě skvěle funguje a dává to celku úplně jiný výraz.
Udělal byste zpětně něco jinak?
Ne, jsem rád, že jsme se vydali touto cestou. Je to výborně udělané a mě baví ty přirozené praskliny v živém materiálu. Nemá to na funkci žádný vliv. Během realizace jsem také pochopil, že stavět zahradu není na tři měsíce, ale na mnoho let. Užívám si to. Těším se na podzim, až se zahradníkem vysadíme do záhonů naplánovaných padesát druhů rostlin, bylin a keřů, a teprve se ukáže, jak je to dřevo v terasách pěkné.
Děkuji za rozhovor.
Také děkuji.
P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Ing. Jana Urbánková
Redaktorka Dřevostavitele
Vydáno dne:
28.07.2026
Photocredit: Pavel K. (se souhlasem)
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky:
