Před deštěm chrání palivové dřevo nejlépe skandinávský „vedbod“. Má přitom lepší větrání než dřevník

Zkušenost ze zemí, kde prší často

Když jsem poprvé slyšel o skandinávském vedbodu, bylo mi řečeno, že jde o „dřevník, který funguje i tam, kde prší sedm měsíců v roce“. Vzal jsem to jako nadsázku, ale ukázalo se, že nejde o přehánění, pouze o všední realitu severských zemí. Norsko, Švédsko a Finsko mají jiný vztah k dřevu než my. Nejenže jím topí déle a ve větším množství, ale hlavně vědí, že kvalitní palivové dřevo musí být skutečně suché, jinak se mění v materiál, který stojí peníze, ale nedává výhřevnost. A tak postupně opustili tradiční přístřešky a vyvinuli konstrukci, která suší dřevo rychleji, účinněji a celoročně, a přitom jej chrání před jakýmkoli deštěm. Konstrukci, která dnes nese jméno vedbod.

Kde klasický dřevník neobstojí

Když se podíváme na klasický dřevník, vidíme jednoduché řešení. Je to přístřešek, který má chránit dřevo před srážkami. V praxi to ale znamená, že je často uzavřený ze tří stran a zaplněný po okraj. Proudění vzduchu, které je pro sušení dřeva naprosto zásadní, je nedostatečné. Déšť dopadající šikmo se dovnitř snadno dostane. A když prší několik dní v kuse, dřevník se mění spíš v komoru, kde dřevo vlhne pomalu, ale jistě. Lidé to často přehlížejí, protože polena vypadají na první pohled v pořádku. Jenže uvnitř mohou mít klidně o deset nebo i dvacet procent vyšší vlhkost než by měla mít polena připravená k topení.

Počasí neporučíš ale můžeš jej využít ve svůj prospěch

Vedbod vznikl z potřeby tuto realitu přijmout, ne popírat. Vyvinul se postupně od jednoduchých otevřených konstrukcí až po dnešní promyšlené domky se stříškou a širokým přesahem. Vždy ale měl jedno společné. Nikdy nebyl uzavřený. Skandinávci pochopili, že dřevo musí sušit vítr, nikoli jen čas. Proto má vedbod jednu nebo dvě zcela otevřené stěny, díky kterým jím prochází proud vzduchu i v nejvlhčím období roku. Přesah střechy je výrazně širší než u našich dřevníků, a tak kapky nemají šanci dopadat dovnitř ani při vodorovném dešti. Podlaha není masivní deska položená na zemi, ale konstrukce, která nechává vzduchu volnou cestu i zespodu.

Potkáme se s tím u nás neustále

Je to až zarážející jednoduchost, která ale řeší přesně ty potíže, s nimiž se potýkáme u nás. V českém prostředí jsme zvyklí chránit dřevo především před padající vodou, a tak ho zavíráme do přístřešků, které připomínají malé domky. Skandinávci dřevo chrání před vlhkostí tím, že mu umožňují dýchat, a současně brání přímému dopadu srážek. Tím dosahují paradoxu, který se při prvním pohledu zdá nelogický, a to že otevřený vedbod drží dřevo sušší než uzavřený dřevník. Rozdíl ve výsledku je prokazatelný a lze jej vyjádřit i čísly. Pokud v tradičním dřevníku klesne vlhkost dřeva během sezóny na přibližně 22 až 25 procent, ve vedbodu není problém dosáhnout klidně 15 až 18 procent. Rozdíl šesti až osmi procentních bodů možná nevypadá zásadně, ale skutečně suché dřevo má až o 15 procent vyšší výhřevnost. A když si uvědomíme, že průměrná domácnost spotřebuje kolem 10 prostorových metrů dřeva ročně, začíná být rozdíl patrný i finančně.

Postavit jej zvládne každý a ušetří značně peněz

Výpočet není složitý. Pokud suché dřevo poskytne zhruba o 15 procent více tepla než dřevo vlhké, odpovídá to tomu, že při využití vedbodu získá domácnost hodnotu tepla, která by jinak odpovídala jednomu a půl až dvěma prostorovým metrům navíc. Cena dřeva se dnes pohybuje kolem 1300 až 1600 korun za prostorový metr. Vynásobíme-li to rozdílem, znamená to úsporu mezi 1950 a 3200 korunami za sezónu. A to za situace, kdy do vedbodu neinvestujeme víc než do klasického dřevníku. V některých případech dokonce méně, protože vedbod nepotřebuje složitou stavbu ani silné stěny. Je tu ještě jedna věc, kterou lidé často přehlížejí. Vlhčí dřevo neškodí jen peněžence, ale i komínu. Nedokonalé hoření vytváří více dehtu, který se může v komínu usazovat. Každý kominík potvrdí, že rozdíl mezi domem, kde se topí dobře proschlým dřevem, a domem, kde se topí dřevem vlhkým, je viditelný už po několika měsících. Vedbod tím, že udržuje dřevo skutečně suché, nepomáhá jen výhřevnosti, ale také bezpečnosti.

Na severu už na to přišli dávno

Když se dnes podíváme na severskou krajinu, vidíme vedbody prakticky u každého domu. Trvalo desetiletí, než se tato konstrukce ustálila v podobě, v jaké ji známe. Vznikala v drsných podmínkách, kde déšť znamená jemný, ale neustálý tlak na každou stavbu. Lidé tam neměli luxus čekat tři roky, než dřevo proschne samo. Vymysleli způsob, který dřevo chrání, ale zároveň mu ponechává volnost. A dnes víme, že tato jednoduchá filozofie funguje stejně dobře i u nás.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.