Příkaz ke zbourání domu na Znojemsku je noční můrou majitelů černých staveb. Zjistili jsme, kdo se má začít bát
Stavět bez povolení s tím, že se úřadům dodá projektová dokumentace až zpětně a vše se nějak urovná, bývalo v České republice po desetiletí téměř národním sportem. Tento postup, ačkoliv nelegální, se do určité míry v tichosti toleroval. Mnozí stavebníci spoléhali na to, že jakmile dům už stojí, úřady nepřistoupí k tak radikálnímu kroku, jakým je příkaz k demolici, a raději udělí pokutu a stavbu dodatečně zlegalizují. Jak se ale ukazuje na nedávných případech, tato shovívavost má své jasné meze. Může nastat situace, kdy to zkrátka už nepůjde a stavba musí být na náklady majitele nekompromisně zbořena, a to i v případě, kdy se jedná o plnohodnotný rodinný dům, do kterého rodina investovala své úspory i roky života.

Když se naplní noční můra
Přesně to je případ ostře sledované kauzy manželů z Dobšic na Znojemsku. Ti původně na stavebním úřadě ohlásili záměr postavit v zahrádkářské kolonii dvě malé rekreační chatky. Místo toho ale na pozemku vyrostla masivní zděná vila o rozloze více než sto šedesát metrů čtverečních, určená k trvalému bydlení. Zásadním problémem nebylo jen to, že stavěli bez patřičného povolení a postavili něco jiného. Ten hlavní a zcela nepřekonatelný kámen úrazu spočíval v územním plánu. Pozemek se nacházel v zóně, která byla obcí striktně vyhrazena výhradně pro rekreaci. Územní plán v tomto místě trvalé bydlení zkrátka neumožňuje. Z tohoto důvodu úřady nemohly stavbu dodatečně povolit, i kdyby sebevíce chtěly. Zákon jim to nedovoluje. Po neuvěřitelných čtrnácti letech soudních tahanic tak padlo definitivní rozhodnutí o demolici. Manželé dostali lhůtu na odstranění stavby na vlastní náklady, jinak by nastoupil exekutor s těžkou technikou, což by majitele stálo další miliony korun a o pozemek by kvůli dluhům zřejmě přišli.
Koho všeho se tento precedens bude týkat?
Tento případ funguje jako velmi silné varování. Kdo by se měl tedy bát, že bude nucen svou černou stavbu také nechat na vlastní náklady odstranit? Riziko hrozí především těm majitelům, jejichž nelegální objekty jsou v příkrém rozporu s platným územním plánem dané obce. Pokud si někdo postaví rodinný dům na orné půdě, v lese, v záplavovém území, v chráněné krajinné oblasti nebo právě v zóně určené pouze pro drobnou rekreaci, má obrovský problém. Stejně tak se musí obávat ti, jejichž stavba hrubě porušuje hygienické normy, bezpečnostní předpisy nebo neúměrně zasahuje do zákonných práv sousedů. V těchto případech stavební úřad nemůže zavřít obě oči, protože by tím sám porušil zákon a jednal proti zjevnému veřejnému zájmu.
A kdo pravděpodobně vyvázne jen s pokutou?
Na druhou stranu existuje celá řada situací, kdy se sice jedná o černou stavbu, ale její dodatečná legalizace bude s velkou pravděpodobností možná a majitel o dům nepřijde. Jde o případy, kdy stavba jako taková svému okolí a územnímu plánu vyhovuje a splňuje všechny technické požadavky. Jediným proviněním stavebníka bylo v podstatě to, že obešel byrokratický proces a nepočkal na úřední razítko. Pokud si tedy postavíte garáž nebo rodinný dům na parcele, která je v územním plánu skutečně vyhrazena k zastavění, dodržíte předepsané odstupové vzdálenosti od hranic sousedů, seženete souhlasná stanoviska dotčených orgánů a splníte všechny platné stavební normy, úřad vám s největší pravděpodobností dodatečné stavební povolení nakonec vydá. Počítat ale musíte s tím, že se téměř jistě nevyhnete citelné finanční pokutě za porušení stavebního zákona.
Co mohou dělat lidé, kteří ví, že mají na pozemku černou stavbu?
Lidé, kteří z jakéhokoliv důvodu zjistí, že vlastní černou stavbu, by rozhodně neměli strkat hlavu do písku a čekat, až na ně úřad jednoho dne přijde sám. Prvním a naprosto nejdůležitějším krokem je aktivně jednat a problém řešit. Nejlepší je obrátit se na zkušeného projektanta nebo architekta, který dokáže odborně posoudit aktuální stav. Tento odborník důkladně prověří platný územní plán a zjistí, zda je stavba v daném místě vůbec teoreticky přípustná. Pokud ano, měl by majitel okamžitě začít shromažďovat veškerou potřebnou dokumentaci, jako jsou přesné plány, revize a nutná vyjádření úřadů. Následně musí na stavebním úřadě oficiálně podat žádost o dodatečné povolení stavby. Proaktivní přístup a ochota spolupracovat s úřady vždy výrazně zvyšují šance na úspěšné vyřešení celého problému. Pokud ale odborník zjistí tvrdý rozpor s územním plánem, jedinou šancí na záchranu budovy může být pokus o iniciaci změny tohoto územního plánu samotnou obcí. Jde ovšem o proces dlouhý, nejistý a plně závislý na politické vůli místních zastupitelů, na kterou nelze nijak spoléhat. Čekat v utajení se nevyplácí, protože letecké snímkování a bdělí sousedé dříve či později odhalí každou nesrovnalost.
P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Mgr. Jan Dvořák
Redaktor
Vydáno dne:
16.03.2026
Photocredit: Jan Dvořák / Midjourney (ilustrační foto)
Zdroj: Novinky, ČT24, Seznam Zprávy, Sbírka zákonů ČR
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky:
