Prodejci označují přístřešky za pergoly. Majitelé pak mají problémy s úřady

Kdo se v tom má vyznat?

Pro laického kupujícího, který se spoléhá na informace z e-shopu, to představuje nebezpečnou past, protože si v dobré víře vyhledá pravidla pro umístění pergoly, která jsou v českém právu velmi benevolentní, a následně je bez rozmyslu aplikuje na stavbu, která je z pohledu zákona ve skutečnosti definována jako přístřešek. Skutečná pergola je však v odborné literatuře definována jako „loubí lehké konstrukce, jehož břevnoví na lehkých podporách, laťoví či sloupcích je porostlé popínavými rostlinami, které teprve svým zavěšeným olistěním vytvářejí lehký strop a stěny“. Moc tomu nerozumíte? Nejste sami. Možná proto je v tom takový zmatek. Takováto konstrukce je pak považována za okrasný prvek zahradní architektury a jako taková nepodléhá žádnému posuzování podle stavebního zákona. Naproti tomu přístřešek je definován jako stavební konstrukce, která omezuje prostor pouze shora, ale neuzavírá ho plně ze stran, přičemž může stát zcela volně nebo být přimknut ke stěně budovy. Zásadní rozdíl tkví v tom, že přístřešek je zastřešenou stavbou určenou ke konkrétnímu účelu užívání a jako takový je stavbou ve smyslu stavebního zákona, která podléhá zákonnému posuzování.

Zákony se porušují jako na jezdícím pásu

Tato právní odlišnost vede k masivnímu počtu porušení předpisů, ke kterým dochází zejména v okamžiku, kdy majitel umístí svůj nový přístřešek, mylně pokládaný za bezproblémovou pergolu, do těsné blízkosti hranice pozemku. Zatímco u pravé pergoly zákonné odstupové vzdálenosti v podstatě neexistují, přístřešek musí pro splnění podmínek takzvané drobné stavby bez nutnosti úředního povolení či ohlášení dodržet odstup minimálně dva metry od společných hranic pozemků. K tomu se pojí i další striktní podmínky, jako je maximální zastavěná plocha do 25 metrů čtverečních, výška do 5 metrů a povinnost zachovat alespoň 50 % plochy pozemku ve stavu schopném vsakovat dešťové vody. Nejčastějším problémem pak bývají udání ze strany sousedů, jimž nová stavba stíní nebo z ní na jejich pozemek stéká dešťová voda. Řešení takové situace bývá pro majitele stresující, protože musí zahájit složitý proces dodatečného povolení stavby, což v případě nedodržení zákonných odstupů vyžaduje nejen souhlas souseda, ale i udělení výjimky stavebním úřadem. Pokud úřad legalizaci z jakéhokoliv důvodu nepovolí, následuje nařízení k odstranění stavby.

Jak z toho „vyšvejkovat“

Specifickým a velmi rozšířeným fenoménem dnešní doby jsou pergoly s plexisklovou nebo jinou pevnou střechou. Majitelé je často instalují s viděním moderní zahradní stavby, ale neuvědomují si, že instalací nepropustného krytu z nich dělají funkční přístřešky, které musí být již od počátku technicky dimenzovány pro zastřešení a s ním spojené zatížení sněhem či namáhání větrem. Když se tito lidé dostanou do křížku se stavebním úřadem, často volí zoufalé a ryze účelové řešení v podobě odmontování střešní krytiny. Tímto krokem se sice jejich stavba z právního hlediska může technicky vrátit do režimu pravé pergoly, která nevyžaduje úřední posuzování, ale majitelé tím v podstatě přijdou o primární účel. Přicházejí totiž o ochranu před deštěm, kvůli které si konstrukci původně pořizovali, a výsledkem je, že jim při každém letním dešti opět prší přímo na hlavu i zahradní nábytek. Ministerstvo pro místní rozvoj proto ve své metodice varuje, že pokud je nutné zajistit skutečnou ochranu před srážkami, je vhodnější rovnou zvolit funkční přístřešek a řádně jej projednat se stavebním úřadem. Profesionální konzultace s referentem stavebního úřadu ještě před samotným nákupem tak zůstává jedinou spolehlivou cestou, jak se v budoucnu vyhnout zklamání z nepoužitelné zahradní stavby.

P.S. Řešíte zahradu nebo vybavení kolem domu? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.