Tisícům domů letos propadne energetický štítek. Pokuta je až 200 000 Kč

Deset let uteklo jako voda

I přesto, že se pojem energetický štítek vžil a běžně je používán, není úplně přesný. Lepším pojmem je PENB neboli Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). A právě jejich desetiletá platnost letos masově končí. Průkaz se přitom stává klíčovým dokumentem pro majitele nemovitostí. Je povinný při výstavbě nových budov, prodeji, pronájmu či rekonstrukcích, u nichž dojde k úpravě více než 25 procent obvodového pláště budovy. Neobejdou se bez nich ani společenství vlastníků jednotek.

Nespočet propadlých PENB

Povinnost vlastnit průkaz energetické náročnosti budovy přišla už v roce 2013, úřady ji vlastníkům budovy udělují s platností deset let. Rozšíření nového nařízení ale bylo v Česku pozvolné, některým domům proto končí lhůta pro výměnu později než v původně stanoveném roce 2023. Přesný počet letos propadlých průkazů podle ministerstva průmyslu a obchodu nelze určit. Resort je totiž eviduje až od poloviny roku 2016.

Nepozornost, která stojí statisíce

„Nejstarší průkazy v databázi mají stáří devět let, což se navíc netýká případů, kdy v budově byly provedeny velké změny či změny ve způsobu vytápění, chlazení nebo přípravě teplé vody,“ vysvětluje tiskové oddělení ministerstva. Plnění povinnosti kontroluje Státní energetická inspekce, chybějící průkaz PENB může pro majitele bytových domů či společenství vlastníků jednotek (SVJ) znamenat pokutu až 200 tisíc korun. U fyzických osob je to 100 tisíc korun.

Kolik váš dům žere?

Energetický štítek poskytuje přehled o tom, kolik energie spotřebuje budova při běžném provozu a jak efektivně s ní nakládá. Obsahuje také doporučení pro úsporné investice. Jednotlivá opatření mají reálný dopad. „Příkladem může být starý dům bez zateplení, s původními okny a se starým zdrojem vytápění, který spadá do třídy G. Po komplexním zateplení, výměně oken a výměně zdroje tepla může být dům až ve třídě B. Zlepšení se ale dosahuje zejména instalací obnovitelného zdroje energie, například přechodem z fosilního zdroje tepla na tepelné čerpadlo (cena zde), nebo doplněním fotovoltaické elektrárny (cena zde),“ vysvětluje energetický poradce.

Se štítkem se dá hnout

Majitelé i SVJ tak často při obnově průkazu zvažují rekonstrukce, které mohou energetickou náročnost výrazně snížit. Například výměna oken u rodinného domu může znamenat úsporu cca 15 %, záleží ale na velikosti a stáří oken v domě. Správně zvolené prvky jako jsou dále dveře nebo stínicí technika mohou významně přispět ke snížení energetické náročnosti, zvýšení komfortu bydlení a splnění legislativních povinností.

Státní podpora se navíc v současnosti zaměřuje primárně na podporu komplexních rekonstrukcí, všechny dotace jsou zájemcům vypláceny zálohově. V takových případech je důležité zamyslet se nad celou domácností a řešit energetickou situaci domu komplexně. Fond starších domů, které vyžadují větší rekonstrukci, je v Česku skutečně obrovský. Ještě před rokem platilo, že rozsáhlé opravy potřebuje 75 procent rodinných domů, většina z nich navíc byla postavena ještě před rokem 1980.

Platný štítek se vyplatí

Zvyšuje totiž hodnotu nemovitostí, byť jeho vliv bývá v některých případech nadhodnocený. U novějších rezidenčních projektů je průkaz běžnou součástí prodeje a kupující se o energetickou náročnost aktivně zajímají. U starších nemovitostí, zejména určených k rekonstrukci, nemá PENB na cenu či úspěšnost prodeje prakticky žádný vliv. Štítek lze vždy dodatečně zajistit. Cena se pohybuje od 7 do 10 tisíc korun včetně DPH. U větších a komplexnějších domů, například s bazénem, může cena vystoupat i k 15 tisícům korun.

Štítek ovlivní i vyúčtování

Společenství vlastníků jednotek při letošním lednovém vyúčtování nákladů na teplo a teplou vodu navíc pocítila i první dopady změn, které se týkají základní a spotřební složky nákladů v bytech. Ty vešly v platnost minulý rok, energetický štítek s nimi poměrně úzce souvisí. Nově závisí výše základní složky na tom, jak energeticky úsporný je dům podle průkazu. Zatímco základní složka se rozpočítává podle podlahové plochy bytů a pokrývá náklady spojené s tepelnými ztrátami budovy, spotřební část se určuje podle individuálně naměřené spotřeby tepla v bytě.

V rámci propagace renovací nyní ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s resortem životního prostředí pracuje také na zavedení takzvaného renovačního pasu budovy. Dokument nebude povinný, avšak může vlastníkovi nabídnout přehled možných kroků rekonstrukce, jejich pořadí, odhadované náklady a očekávané úspory. Renovační pas nenahrazuje technický PENB, ale poskytne široce přístupnější informace o budově jejím uživatelům.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.