Soused udal Radima za pokácení stromu na vlastní zahradě. Hrozí mu pokuta 100 000 korun

Správný dům má zahradu a bazén

Radim už dlouho plánoval dodělat zahradu, kde by si jeho rodina mohla užívat letní dny u bazénu. Po letech odkládání se letos v létě rozhodl jednat. Na zahradě však překážel starý vzrostlý smrk, který vrhal stín přesně na místo, kam měl přijít nový bazén. Radim žil v domnění, které sdílí obrovské množství českých majitelů nemovitostí. Myslel si, že co roste na jeho soukromém pozemku za zavřenými vraty, o tom rozhoduje výhradně on sám.

Co je to za kravál?

O jednom víkendu prostě nastartoval motorovou pilu a mohutný zdravý strom se poroučel k zemi. Radim měl radost z dobře odvedené práce a těšil se, jak dříví využije v zimě do krbu. Vůbec ho nenapadlo, že by na poražení jehličnanu potřeboval jakékoliv úřední razítko. Zahrada je přece jeho, plot je vysoký a strom nikoho na ulici neohrožoval. Jenže zvuk řezajícího řetězu a těžký dopad kmene na trávník nenechaly v klidu souseda odvedle.

Tady to máš i s úroky

Vztahy mezi těmito sousedy byly napjaté už roky. Neshodli se na výšce plotu, navzájem si vyčítali kouř z grilu a občasné štěkání psa. Kácení smrku tak pro souseda představovalo ideální příležitost k odplatě. Vzal mobilní telefon, přes plot pořídil několik detailních fotografií ležícího stromu i samotného Radima s pilou v ruce a rovnou sepsal podnět na místní odbor životního prostředí. Radim o ničem nevěděl a v klidu pokračoval v řezání větví, zatímco byrokratický aparát už se pomalu začínal dávat do pohybu.

A máte na to povolení?

Překvapení přišlo o několik dnů později, když Radim našel ve schránce úřední obsílku s výzvou k podání vysvětlení. Následně dorazil na jeho zahradu úředník z radnice k provedení místního šetření. Podaný podnět totiž státní instituce ze zákona nesmí ignorovat a musí jej vždy objektivně prošetřit. Radim byl zaskočený a snažil se argumentovat tím, že strom byl jeho majetkem. Pracovník odboru životního prostředí ho ale vyvedl z omylu a zamířil rovnou k čerstvému pařezu. Radimův soused celou situaci spokojeně sledoval ze své zahrady.

Bohužel, jste nad limitem

Pracovník vytáhl metr a pečlivě změřil obvod kmene ve standardizované výšce sto třicet centimetrů nad zemí. Právě tento údaj je z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny naprosto klíčový. Jakmile má strom v této výšce obvod větší než osmdesát centimetrů, vztahuje se na něj přísná povolovací povinnost před samotným kácením. Smrk na Radimově zahradě tento limit výrazně překračoval. Výjimku tvoří pouze ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích prokazatelně vedených v katastru nemovitostí jako zahrada, což smrk pochopitelně nesplňoval.

Byl nebezpečný svému okolí?

Během vyšetřování se lidé často snaží argumentovat tím, že strom byl nebezpečný, hrozil pádem na dům nebo vykazoval známky nemoci. Zákon sice umožňuje takzvané havarijní kácení bez předchozího schválení, pokud je bezprostředně ohrožen život či majetek, ale i takový krok se musí úřadům zpětně nahlásit. Důkazní břemeno navíc v takovém případě leží na majiteli. Radim by musel fotografiemi či odborným posudkem doložit, že byl smrk těsně před pádem nebo vážně poškozený bouří. Jelikož ale šlo o naprosto zdravou dřevinu, která pouze stínila budoucímu bazénu, tato obhajoba neměla šanci na úspěch. Fotografie od souseda navíc jasně dokazovaly výborný stav stromu.

Připravte si sto tisíc, pane

Radim nyní čeká na zahájení správního řízení a přemýšlí, jak celá situace dopadne. Případ zatím zůstává otevřený. V podobných situacích se v médiích často objevují palcové titulky o hrozbě likvidační stotisícové pokuty. Tato částka je sice reálná, ale představuje naprostou horní hranici, kterou zákon pro fyzické osoby za nelegální kácení jednoho běžného stromu připouští. Maximální sazba se uplatňuje výjimečně, obvykle za pokácení velmi cenných a starých solitérů, nebo při opakovaném ignorování zákonů ze strany majitele pozemku. Radim se takové extrémní pokuty tedy s největší pravděpodobností obávat nemusí.

Hleďte si svého, sousede

Praxe u běžných přestupků bývá mírnější. Odbor životního prostředí při stanovování výše sankce posuzuje společenskou hodnotu pokácené dřeviny, její druh, vitalitu a stáří. Většinou se reálná finanční pokuta v obdobných případech pohybuje v řádech jednotek až nižších desítek tisíc korun. Samotným zaplacením částky to ale pro majitele pozemku obvykle nekončí. Správní orgán má právo jako kompenzaci vzniklé ekologické újmy nařídit náhradní výsadbu. Hříšník tak musí na vlastní náklady zakoupit a zasadit nové stromy, ať už zpět na svou zahradu, nebo na určené místo v obci. Následně se o ně musí několik let prokazatelně starat, aby neuschly. Radima tak kromě citelného úbytku peněz na bankovním účtu čeká i spousta práce s nápravou jeho unáhleného rozhodnutí a hořké ponaučení, že vlastnictví pozemku neznamená absolutní svobodu. A to nejdůležitější, že si má dát větší pozor na souseda.

P.S. Řešíte zahradu nebo vybavení kolem domu? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze získat na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.