Raketová kamna postavená z 24 starých cihel a plechu. Ohřejí vodu za 10 minut s poloviční spotřebou dřeva

Pochopení jednoduchého fyzikálního principu

Základní varianta popsaná v tomto návodu je čistě suchá stavba, tedy bez malty. To znamená, že kamna lze kdykoliv rozebrat, přemístit nebo upravit. Jsou určená výhradně pro venkovní použití. Než se pustíme do samotné stavby, je dobré krátce pochopit, jak raketová kamna fungují. Celý princip stojí na takzvaném komínovém efektu. Když se oheň zahřeje, horký vzduch je lehčí než studený, a proto stoupá vzhůru. Pokud je topeniště postavené tak, že má jasně daný směr proudění, vzniká silný tah. Tento tah automaticky nasává čerstvý vzduch zespodu nebo z boku přímo do ohně. Díky tomu hoření probíhá intenzivně, při vysoké teplotě a s minimem kouře. Dřevo se nespaluje pomalu jako v krbu, ale téměř okamžitě uvolňuje energii tam, kde je potřeba, tedy pod dnem hrnce.

Dokonalé spalování garantuje úsporu dřeva

Právě proto jsou raketová kamna výrazně úspornější než otevřený oheň nebo běžné venkovní ohniště. Zatímco u táboráku uniká většina tepla do stran a do vzduchu, tady jde horko soustředěně vzhůru. Prakticky to znamená, že litr vody lze přivést k varu klidně za deset minut, a to s několika tenkými klacíky.

Jdeme stavět

Ke stavbě budeme potřebovat zhruba dvacet čtyři běžných plných pálených cihel. Nevadí, pokud nejsou nové, klidně použijeme starší nebo otlučené kusy. Dále je potřeba jeden kus kovu, který bude fungovat jako rošt. Může to být kus děrovaného plechu, starý grilovací rošt nebo silnější plech, do kterého vyvrtáme či vyrazíme několik otvorů. Smyslem roštu je umožnit proudění vzduchu pod palivo. Stavět začneme na nehořlavém, rovném povrchu. Ideální je hlína, štěrk, betonová dlaždice nebo stará betonová deska. Nikdy nestavíme kamna na dřevě, suché trávě nebo plastu. Pokud chceme mít jistotu, položíme pod kamna jednu nebo dvě větší dlaždice. Nejprve si jednu cihlu rozlomíme na polovinu. Nemusí to být dokonale rovné, stačí přibližně. Tato půlcihla poslouží k vytvoření tvaru topeniště. Na zem položíme jednu celou cihlu podélně. Za ni, na střed zadní strany, položíme půlku cihly. Po stranách této půlky položíme dvě celé cihly. Tím vznikne tvar připomínající písmeno C, přičemž otevřená část směřuje dopředu. Tento otvor bude sloužit jako přívod vzduchu.

Umístění jednoduchého roštu

Do prostoru uprostřed položíme kovový rošt nebo plech s otvory. Ten musí ležet stabilně a vytvářet malou dutinu pod sebou. Právě tudy bude proudit vzduch k ohni. Nyní začneme stavět další vrstvy cihel. Každá vrstva se skládá ze čtyř cihel a je důležité, aby spáry mezi cihlami nebyly nad sebou. Snažíme se, aby každá další vrstva překrývala spáry vrstvy pod ní. Tím se zlepší tah a konstrukce bude stabilnější. Stavíme směrem nahoru, dokud nedosáhneme výšky přibližně čtyř až pěti vrstev, tedy zhruba 30 až 40 centimetrů. To je minimální výška, při které začne komínový efekt fungovat opravdu účinně. Pokud kamna uděláme nižší, budou fungovat, ale méně efektivně. Pokud vyšší, spotřeba dřeva se ještě sníží, ale stavba už bude méně stabilní bez malty.

Regulace přívodu vzduchu

Jednu cihlu si necháme stranou. Tu použijeme jako regulátor přívodu vzduchu. Položením této cihly částečně nebo úplně před spodní otvor můžeme zpomalit hoření. Když ji úplně odstraníme, oheň se rozjede naplno. Tímto jednoduchým způsobem máme základní regulaci výkonu. Při zatápění dáme na dno nejprve drobné třísky, suché listí nebo březovou kůru. Na ně položíme tenké větvičky, ideálně o průměru tužky nebo prstu. Silná polena nejsou potřeba a ani vhodná. Jakmile se oheň rozhoří, ucítíme, že plamen je doslova vtahován dovnitř. To je známka správně fungujícího tahu. Hrnce nebo konvice se pokládají přímo nahoru na horní vrstvu cihel. Pokud je nádoba příliš vysoko a mezi ní a kamny uniká teplo, můžeme prostor snížit tak, že na vršek položíme dvě cihly naproti sobě a hrnec posadíme mezi ně. Teplo pak obtéká dno a účinnost je maximální.

Stačí pár suchých větví

Výhodou těchto kamen je, že provoz je v podstatě zdarma. Stačí pár suchých větví, které by jinak zůstaly ležet na zemi. Díky vysoké účinnosti se dřevo spálí téměř beze zbytku, vzniká minimum kouře a popela a teplo je k dispozici okamžitě. Na rozdíl od klasických kamen není cílem dlouhé sálání, ale rychlý výkon. Je důležité zmínit bezpečnost. Kamna nikdy nepoužíváme v uzavřeném prostoru, ve stanu ani pod přístřeškem s hořlavou střechou. I když hoří čistě, mohou z bočních otvorů vyletovat jiskry. Po skončení vaření necháme kamna úplně vychladnout a popel vysypeme až poté.