Realita elektromobilů v Norsku. Nespokojenost s nabíjením na sídlišti i „právo na nabíječku“
Norsko je celosvětovým průkopníkem v přechodu na čistou mobilitu a pohled do jeho velkých měst nám ukazuje, jak vypadá blízká budoucnost osobní dopravy. Zatímco jinde se o konci spalovacích motorů jen teoretizuje, v Norsku je to realita. Celostátně sice čistě elektrická auta tvoří přibližně 32 procent celkového vozového parku a zhruba se tak vyrovnají počtu naftových vozů, avšak ve velkých městech je situace odlišná. Pokud se podíváme na hlavní město Oslo, tam už elektromobily tvoří zhruba polovinu všech registrovaných aut. V reálném městském provozu, což přesně potvrzují i data z mýtných bran, tvoří elektromobily polovinu všech průjezdů. Vše ale není jen růžové.

Nespokojenost s nedostatkem nabíječek
Tento masivní přechod se samozřejmě neobešel bez počátečních problémů a velkých obav. Jednou z největších překážek byla na začátku obrovská nespokojenost lidí žijících na klasických sídlištích a ve velkých bytových domech. Kdo měl rodinný dům s garáží, nabil auto jednoduše ze zásuvky. Obyvatelé bytů parkující na sídlištích ale byli zoufalí. Bez přístupu k domácímu nabíjení u nich panovala frustrace, že elektromobilita je výsadou lidí ve vlastních domech. Sousedé v družstvech navíc často odmítali povolit instalaci nabíječek kvůli obavám z požárů.
Zavedení práva na nabíječku
Zlom přišel s radikálním zásahem státu, který zavedl takzvané právo na nabíječku. Zákon tehdy jasně stanovil, že obyvatelé bytových družstev a společenství vlastníků mají na zřízení nabíječky na svém parkovacím místě nárok, a družstvo jim to ze zákona nesmí bez mimořádně závažných objektivních důvodů zakázat. Aby se tento infrastrukturní úkol zvládl, nabídla města masivní dotace. Družstva za tyto peníze rozvedla k parkovacím místům silové kabely a připravila takzvané základové desky. Majitel auta si pak už jen za své peníze dokoupil wallbox, který se nacvakl na připravený stojan. Lidé na tento funkční systém zareagovali a dřívější obrovská nespokojenost sídlištních řidičů téměř absolutně zmizela.
Aktuální hodnocení z pohledu obyčejných lidí
Norská reálná data ukazují, že i přes těžké počáteční pochybnosti je celkové hodnocení tohoto historického přechodu pozitivní. Podle průzkumů je zhruba 93 % majitelů elektromobilů se svým autem a fungováním celého systému spokojeno. Vyloženě nespokojeny jsou pouze zhruba tři až čtyři procenta uživatelů. Zcela zásadní je pak otázka loajality k novému elektrickému pohonu. Kdyby si dnes měli koupit nové auto, 86 % z nich by znovu zvolilo čistý elektromobil. Ke spalovacímu motoru, tedy k benzinovému nebo naftovému autu, by se chtěla vrátit jen 4 % řidičů. Jedná se o data Norského autoklubu NAF (obdoba našeho ÚAMK) a TOI, což je norský dopravně ekonomický institut.
Kolaps energetické soustavy
Častou otázkou napříč Evropou je obava z kolapsu elektrické sítě. Norsko však všem názorně ukazuje, že ani to není neřešitelný problém. Z hlediska celkové výroby energie elektromobily nepředstavují prakticky žádnou hrozbu. Norsko vyrábí téměř veškerou svou elektřinu z obrovských vodních elektráren. Úřady spočítaly, že i kdyby se všechna osobní auta vyměnila za elektrická, zvedlo by to celkovou norskou spotřebu elektřiny jen o 4 až 6 procent. Ani lokální distribuční sítě nezkolabovaly. Klíčem je totiž chytré řízení zátěže a dynamické ceny elektřiny. Lidé na sídlištích mají chytré nabíječky, které po připojení auta odpoledne čekají a hlavní nabíjení chytře spustí až hluboko v noci. Tedy v době, kdy lidé nespouští sporáky ani jiné spotřebiče, a kdy je elektřiny v síti naprostý přebytek a je nejlevnější.
Neřešitelná situace v Česku
Když se nad těmito fakty hlouběji zamyslíme, je zřejmé, že obavy, které velmi často panují v Česku, by bylo nesmírně dobré neustále konfrontovat právě s touto reálnou zkušeností. Norsko si tou složitou cestou už prošlo, narazilo na skutečné infrastrukturní překážky a nakonec je úspěšně vyřešilo. Určitě by to byl o mnoho moudřejší a dospělejší přístup, než si nejrůznější katastrofická data jen tak cucat z prstu. Rozčilovat se nad tím, jak u nás absolutně nic není možné, jak celá přenosová soustava nevyhnutelně okamžitě zkolabuje a jak se všichni zastavíme, jakmile bychom snad nedejbože začali ve větším měřítku odcházet od benzinu k elektrice, zkrátka racionálně nedává smysl. Stačí se otevřeně podívat tam, kde už tato situace reálně a prokazatelně funguje, a inspirovat se tím, co se v praxi skutečně osvědčilo. Kdo nevěří, může sednout do auta a jet se do Norska podívat. Zas tak daleko to není.
P.S. Jak v novostavbě ohřát vodu za minimum nákladů na energie? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku ZDARMA lze získat na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Mgr. Jan Dvořák
Redaktor
Vydáno dne:
26.03.2026
Photocredit: Jan Dvořák / Midjourney
Zdroj: NAF, TOI
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky:
