HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

„Rekuperace umí zachytit i pachy, pyly a částice z DPF filtrů,“ vysvětluje specialista

Řízené větrání, často nepřesně označované jako rekuperace, si lidé do svých domů instalují stále častěji. Mnohdy ale více z důvodů, že jsou k tomu legislativně tlačeni, než z vlastního rozhodnutí. O tom, jak si v domě zřídit řízené větrání tak, aby dávalo smysl hlavně nám a nikoli pouze splnění nějakého legislativního požadavku, si dnes budeme povídat s Liborem Štorcem, předním českým odborníkem na vzduchotechniku.



i Foto: Libor Štorc

Často slýchám jeden velmi pádný argument proti rekuperacím: „Proč bych si měl do domu tahat vzduch zvenku, když bydlím u rušné silnice nebo mám souseda, co v kotli pálí snad i staré pneumatiky?“ Není v takovém případě lepší prostě nevětrat?

Tohle je klasická představa, ale je úplně mylná. Když nebudete větrat vzduchotechnikou, tak dříve nebo později stejně musíte otevřít okno, protože se doma udusíte vlastním CO2. A ten bordel zvenku se vám do domu dostane tak jako tak. Rozdíl je v tom, že s centrálním větráním máte konečně v ruce nástroj, jak ten vzduch vyčistit, než ho vůbec vdechnete.

Dobře, běžný filtr zachytí nějaký ten prach nebo mouchy. Ale co ten jemný smog nebo částice z výfuků aut? Na to obyčejný filtr přece nestačí.

Ty základní hrubé filtry chytají částice o velikosti třeba 10 mikrometrů. Pak máte lepší, pylové filtry, které umí zachytit částice kolem 1 mikrometru, a to s účinností zhruba 50 až 60 procent. Jenže u filtrace narážíte na jeden fyzikální problém. Představte si to jako síto. Čím jemnější to síto uděláte, tím víc nečistot zachytíte, ale tím hůř se přes něj ten vzduch protlačuje. Roste vám aerodynamický odpor a ta větrací jednotka to prostě neutáhne. Nemůžete jen tak skládat filtry za sebe.

Jak se tedy řeší ty extrémní situace? Zmínil jste dieselové motory, kde lidé odstraňují DPF filtry a do vzduchu létají nanočástice...

Tyhle částice jsou obrovský problém, protože mají klidně pod 1 mikrometr, jdou do plic a pronikají přímo do krevního řečiště. Pro takové případy se instaluje takzvaný Pure filtr, což je aktivní filtrace. Nefunguje to jen jako obyčejné síto. Vzduch prochází komorou, kde je vysoké napětí. Vzduch se ionizuje, ty drobné prachové částice se začnou shlukovat do větších celků a ten samotný filtrační materiál se nabije na opačný náboj.

Takže to funguje na principu statické elektřiny, která ten prach přitáhne?

Ano. Díky tomu dokáže zachytit částice až do velikosti 0,3 mikrometru s účinností 99 procent. A ten hlavní vtip je v tom, že tímhle způsobem nezvyšujete tlakový odpor. Ta větrací jednotka se neudusí, protože vzduch má pořád kudy proudit, ale nečistoty jsou zachyceny.

To řeší pevné částice. Ale co když ten vzduch prostě smrdí? Znovu se vracím k tomu sousedovi, co pálí odpadky. To přece není o prachu, to jsou plyny.

To je takzvaná plynná složka, tedy VOC látky. A na to se do toho filtračního boxu dá vložit ještě uhlíková vložka. Máme zrovna jednoho zákazníka, u kterého řešíme přesně tohle. Blízko je menší nádraží, sousedé topí vším možným. On původně chtěl nějaké venkovní čidlo, které by poznalo smrad a na tu dobu rekuperaci prostě vyplo.

To zní jako chytré řešení, ne?

Zní, ale v praxi to drhne. Běžně dostupná čidla na VOC látky jsou hrozně necitlivá. Lidský nos je mnohem lepší senzor než to, co si běžně koupíte. Navíc, když tu vzduchotechniku vypnete, začne vám doma okamžitě stoupat vlhkost a hladina CO2. Takže se sice zbavíte smradu zvenku, ale zadýcháte si to vevnitř. Proto je vždycky lepší cestou ten vzduch neustále přivádět, ale prohnat ho přes pořádnou filtraci. Stojí to nějaké úsilí a peníze navíc, ale ten výsledek, že doma dýcháte čistý vzduch bez ohledu na to, co se děje venku, za to stojí.

P.S. Vybavujete interiér ve Vašem domě či bytě? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
14.05.2026

Photocredit: Libor Štorc

0