„Okna můžeme otevřít kdykoli se nám zachce,“ vyvrací Zdeněk zažitý mýtus. V domě bez rekuperace už by bydlet nechtěl

Zdeňku, můžete nám popsat váš dům?

Bydlíme v okrese Jičín, přímo na hranici chráněné krajinné oblasti Český ráj. Dům stojí na rozlehlém pozemku, svým způsobem na samotě. Jedná se o dvoupodlažní novostavbu s podlahovou plochou přibližně 200 metrů čtverečních. V domě bydlíme dva roky a letos prošel oficiální kolaudací. Žijeme zde jako čtyřčlenná rodina, tedy dva dospělí a dvě děti.

Co vás vedlo k rozhodnutí pořídit si do domu rekuperaci?

Poslední léta před stavbou jsme s manželkou žili v městském bytě v Liberci. I když šlo o klidnou zástavbu, v noci jsme často řešili dilema. Potřebovali jsme čerstvý vzduch, ale po otevření okna nás obtěžoval hluk a prach zvenku. Když jsme začali projektovat vlastní dům, tato zkušenost byla hlavním impulsem. Chtěli jsme mít v noci zajištěný stálý přísun kvalitního vzduchu bez nutnosti otevírat okna a pouštět dovnitř vnější ruchy. I když jsme tehdy přesně nevěděli, co všechno tento systém obnáší, komfort vnitřního prostředí byl dostatečným argumentem pro to, abychom do toho šli.

Rekuperaci jste tedy řešili už v samotném projektu. Jak náročné to bylo?

Náročné to nebylo vůbec. Každá část projektu má své specifické požadavky a u rekuperace šlo pouze o to správně začlenit rozvody mezi ostatní instalace, které se v domě standardně rozvádějí. Praktickým důsledkem, na který je třeba se připravit, je nutnost snížení stropních podhledů přibližně o 20 centimetrů. Většinu přívodů a odvodů vzduchu totiž máme v místnostech řešenou shora z podhledů. V dnešních domech je však instalace sádrokartonových podhledů běžným standardem, takže to nepředstavuje nic neobvyklého. Rozhodně doporučuji řešit systém hned na začátku v projektové fázi. Rozvést vzduchové potrubí po větším domě vyžaduje připravenou infrastrukturu a dodatečná montáž by byla komplikovaná, i když se to samozřejmě také běžně dělá.

Měl jste před pořízením systému nějaké pochybnosti nebo obavy?

Do hlubokých technických detailů jsem předem nešel, takže jsem neměl specifické obavy. Jediné, co jsem z okolí občas zaslechl, byly dotazy ohledně vlhkosti vzduchu, konkrétně zda rekuperace prostor příliš nevysušuje. Tyto obavy se však v našem případě ukázaly jako neopodstatněné. Od nastěhování jsme žádnou úpravu vlhkosti nemuseli řešit, stávající úroveň nám vyhovuje a vzduch suchý není.

Podle čeho jste vybírali konkrétní typ rekuperační jednotky?

Věděli jsme, že dům má kvalitní obvodové opláštění, které účinně brání přehřívání interiéru v letních měsících. Z toho důvodu jsme nepožadovali jednotku s funkcí aktivního chlazení, ale zvolili jsme variantu pouze se zpětným ziskem tepla. Naším cílem není rekuperací topit, k tomu využíváme jiné technologie. Systém vnímáme čistě jako nástroj pro efektivní výměnu vzduchu, který zejména v zimním období šetří energii tím, že udržuje vnitřní teplotu a zamezuje únikům tepla klasickým větráním. Nakonec jsme zvolili jednotku od firmy Štorc.

Jak probíhala samotná instalace rozvodů a jednotky na stavbě? Objevily se nějaké komplikace?

Jednotlivé průchody stěnami jsme si předem v hrubé stavbě nepřipravovali, otvory se vrtaly a sekaly až dodatečně před montáží rozvodů. Vzhledem k materiálu z pálené hlíny to nebyl žádný problém, otvory se jednoduše vykružily vrtákem správného průměru. Hrubá příprava během stavby zabrala přibližně půl dne. Samotná montáž trubek a výměníku trvala další půlden. Objevily se pouze drobné standardní záseky, které doprovázejí každou stavbu realizovanou částečně svépomocí, jako jsou drobné nepřesnosti ve zdivu, ale nic výrazného nás nepotkalo. Provedení bylo bezproblémové.

Jaká je náročnost systému na běžnou údržbu?

Systém je z uživatelského pohledu prakticky bezúdržbový. Jedinou naší povinností je přibližně jednou za půl roku vyměnit filtry v jednotce, buď jeden, nebo oba dva podle potřeby. Vše ostatní je automatizované. V ložnicích, dětských pokojích i v hlavním obývacím pokoji máme instalovaná čidla oxidu uhličitého. Jednotka neustále analyzuje koncentraci plynů a sama reguluje intenzitu větrání podle aktuální obsazenosti domu. Pokud například hostíme více lidí a v domě je oslava, čidla zaznamenají zvýšenou produkci oxidu uhličitého a jednotka automaticky zvýší výkon na vyšší úroveň.

Jak vnímáte hlučnost jednotky?

Při běžném provozu domácnosti o systému vůbec nevíme. Pokud bychom nastavili vysoký výkon, například po zmíněné společenské akci, v tichu ložnice před spaním bychom jemné proudění vzduchu přes přívodní ventily zaregistrovali. Je to však velmi tichý šum, který nás nijak neruší. Samotnou jednotku máme umístěnou v samostatné technické místnosti, kde se nachází také vnitřní část tepelného čerpadla, externí agregát centrálního vysavače, pračka, sušička a akumulační nádrž na vodu. Místnost byla navržena tak, aby technické hluky zůstaly izolované uvnitř, což funguje dobře.

Ovládáte systém přes mobilní aplikaci?

Ano, díky ní máme k dispozici data o koncentraci oxidu uhličitého, které se zobrazují v reálném čase. Přiznám se však, že jsme v tomto ohledu spíše pasivní uživatelé a data nijak aktivně nesledujeme ani nastavení neměníme. Systém necháváme běžet v nastavení od dodavatele, které nám vyhovuje.

Jak rekuperace koexistuje s ostatními technologiemi v domě?

Tyto systémy nejsou přímo technologicky propojené, ale dobře spolupracují a nijak na sebe nenarážejí. Jako hlavní zdroj vytápění a ohřevu vody máme tepelné čerpadlo napojené na podlahové rozvody. K tomu máme v obývacím pokoji krb s teplovodním výměníkem, který je rovněž napojen do topného systému. Většina tepla z krbu odchází do vody, takže vzduch v interiéru se nepřehřívá ani nevysušuje. Ani při intenzivním topení v krbu jsme se s problémy s vlhkostí nesetkali. Kombinace těchto technologií je pro nás výhodná. Tepelné čerpadlo zajišťuje stálý komfort, krb pomáhá snižovat spotřebu čerpadla v době, kdy klesá jeho topný faktor. Rekuperace celý tento provoz dále zlevňuje snižováním tepelných ztrát větráním.

Vzpomenete si, jaké byly pořizovací náklady na celý systém?

Během stavby se řeší velké množství položek, takže přesná čísla se trochu ztrácejí. Pamatuji si však, že pořizovací cena pro mě byla příjemným překvapením, protože jsem původně očekával vyšší částku. Pořizovací náklady byly kolem 180 tisíc Kč. V kontextu celé stavby to byla jedna z menších položek, přitom pro náš budoucí komfort velmi důležitá, takže jsem o ní nediskutoval. Využili jsme také možnost čerpat na systém státní dotaci, což počáteční investici ještě více zredukovalo.

Otevíráte okna, i když máte rekuperaci?

Krátce po nastěhování jsme podlehli mýtům a měli tendenci nechávat větrání výhradně na rekuperaci a okna neotevírat. Rychle jsme ale zjistili, že je to zbytečné omezování. Dnes fungujeme přirozeně, okna otevíráme, jak se nám zrovna líbí. Máme malé děti, takže udržet okna stále zavřená ani není v našich silách. Když chceme mít v ložnici v noci chladněji pro lepší spánek, jednoduše otevřeme okno. Rekuperace přitom zůstává zapnutá. Díky čidlům v jednotlivých místnostech systém pozná, kde je čerstvého vzduchu dostatek, a výkon tam utlumí. Častý mýtus o zákazu otevírání oken mohu tedy z vlastní zkušenosti vyvrátit. Způsob života se tím nijak nemění.

Doporučil byste rekuperaci ostatním stavebníkům?

Ano, kdybych stavěl znovu, rekuperace by byla samozřejmostí. Popravdě už bych v domě bez řízeného větrání bydlet nechtěl. S jednotkou i s doprovodným servisem jsme velmi spokojeni a neměnili bychom. Rekuperaci jsem také doporučil všem známým i rodině. Ostatně v našem okolí je to poměrně časté téma. Sousedé a přátelé, které stavba vlastního bydlení teprve čeká, se k nám chodí dívat a na reálné zkušenosti z provozu se často vyptávají.

Děkuji za rozhovor a sdílení vaší zkušenosti.

Také děkuji.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.