HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Rusové si musí hlídat vlastní pozemky. Nová pravidla umožňují jejich zabavení

reklama

V českém veřejném prostoru se poměrně často setkáváme s hlasitými kritiky našeho právního státu. Zaznívají stesky na nesvobodu či byrokracii a v určitých kruzích se nepokrytě obdivují takzvané tradiční ruské hodnoty a tamní tvrdý pořádek. Obdivovatelé silné ruky přitom velmi často patří mezi hrdé majitele chat, chalup, zahrad či drobných stavebních parcel.



i Foto: Jiří Ryšavý s využitím Canva
Chcete náš obsah v Google přednostně?
reklama

Země vlastníků

Český národ je národem chalupářů a právo na soukromé vlastnictví nemovitosti zde bereme jako zcela samozřejmé. O to větší by bylo překvapení těchto majitelů, kdyby se v naší kotlině začaly uplatňovat majetkové pořádky Ruské federace. Rusové si totiž od nedávna musí své pozemky velmi pečlivě hlídat. Nová pravidla umožňují jejich nucené odebrání, a to i lidem, kteří nemají žádné dluhy a nedopustili se žádného trestného činu.

Peníze na válku dochází, tak se začíná zabavovat

Celý posun v přístupu k soukromému vlastnictví půdy se opírá o dva předpisy. Prvním je federální zákon účinný od března roku 2025, který zavedl přísná pravidla pro přípravu pozemků k jejich reálnému využití a stanovil zpravidla tříletou lhůtu na nápravu. Na něj v září téhož roku navázalo vládní nařízení, jež detailně vymezilo konkrétní znaky, podle kterých úřady posuzují, zda pozemek leží ladem. Tato pravidla dopadají na pozemky v zastavěných územích měst a obcí a na vybrané zahradní a zelinářské parcely. Ústředním termínem, ke kterému se nyní upíná pozornost ruské veřejnosti, je březen roku 2028. U pozemků vlastněných již před platností zákona totiž může vypršet zmíněná tříletá lhůta na jejich uvedení do využitelného stavu.

Česká spálená země versus ruský ráj

Důvody, pro které může občan ztratit svůj majetek, by českého majitele zarostlé zahrady za obcí pravděpodobně nenechaly klidně spát. Problémem je například obyčejný nepořádek. Pokud je více než polovina pozemku po dobu nejméně jednoho roku zaskládána předměty, které s účelem parcely nesouvisí, úřady zpozorní. Rizikový je u zahradních pozemků i přerostlý plevel, pokud zabírá úředně stanovenou část plochy.

Ještě přísnější metr platí na stavební parcely. Vlastnit v Rusku pozemek určený k individuálnímu bydlení a jen tak vyčkávat na lepší ekonomické časy, se nemusí vyplatit. Pokud na takovém místě ani po sedmi letech nestojí řádně postavený a registrovaný dům, nastává konflikt se zákonem, z čehož tři roky jsou brány jako čas na přípravu a sedm na samotnou stavbu, celkově tedy deset let.

Stát se zaměřuje i na chátrající domy. Pakliže má stavba vážně poškozenou střechu, zhroucené stěny nebo vytlučená okna a majitel do jednoho roku od zjištění tohoto stavu nezačne s opravami, vystavuje se výraznému riziku ztráty majetku. Pro některé další typy nezastavěných stavebních parcel platí dokonce kratší, pouze pětiletá lhůta na vybudování registrované stavby.

Úředníci v ulicích a letecké snímky

Samotné odebrání pozemku obvykle neprobíhá přímo tak, že by k brance přijel úředník a na místě vyvlastnil zahradu. Celý proces má svůj pevně daný postup. Na počátku stojí kontrola. Úřady, jako je Rosreestr, zjišťují stav parcel pochůzkami, využívají satelitní snímky, letecké fotografie nebo oznámení od sousedů. Pokud kontrola odhalí porušení zákona, obdrží majitel oficiální výzvu s termínem k nápravě. Následuje opakovaná kontrola. Pokud vlastník potřebuje více času, může požádat o prodloužení. Jestliže neuposlechne a pozemek neuklidí či nezastaví, přichází na řadu finanční postih. Až v případě, že majitel situaci nadále ignoruje, může orgán podat návrh na nucený prodej pozemku ve veřejné dražbě. Pozemek je prodán proti vůli vlastníka a výtěžek je mu po odečtení nákladů vyplacen, nicméně o svůj majetek dotyčný nevratně přijde.

Jakmile dojdou lidem peníze na pokuty, je konec

Před samotným soudem mohou vlastníka finančně vyčerpat správní pokuty. Zákon stanovuje postihy ve výši jednoho až jednoho a půl procenta z katastrální hodnoty pozemku, přičemž minimální částka činí 20 000 rublů. Pokud pozemek katastrální hodnotu stanovenou nemá, pokuta se pohybuje v rozmezí dvaceti až padesáti tisíc rublů. Pro běžného člověka, který zdědil starou zanedbanou chalupu a nemá peníze na její údržbu, může být taková sankce velmi tíživá. Že se nejedná jen o plané hrozby, se ukázalo na jaře 2026, kdy v ruských médiích vypukla debata a nervozita. Zjistilo se totiž, že úřad Rosreestr vydal za předchozí rok přes 91 000 preventivních upozornění. Ačkoliv úřady následně veřejnost uklidňovaly s tím, že se jedná o prevenci a nikoliv o bezprostřední zabavování, číslo jasně ukazuje úroveň dozoru. A o tom jak to v Rusku chodí, když stát něco popírá, víme své.

Zabavuje se...

Praxe dokládá, že nucené odebrání soukromé půdy v Rusku není pouze teoretickou možností. Výmluvná jsou data zemědělského dozoru Rosselchoznadzor, zveřejněná v červnu 2026. Ačkoliv zemědělská půda spadá pod starší a odlišný právní režim než zahrady či stavební parcely, výsledky jsou zřetelné. Za období od začátku roku 2023 do jara 2026 bylo v zemi vytipováno k odebrání sedm tisíc zanedbaných zemědělských pozemků. Skutečně odebráno bylo více než 800 z nich, což představuje takřka 60 000 hektarů půdy, a u dalších více než 2 000 případů úřady předaly podklady k zahájení nuceného odebrání.

Zákon otevírající dveře úřední šikaně a nátlaku

Celý právní konstrukt má podle expertů zásadní trhliny. Advokát Ruslan Jagofarov ve svém rozboru z konce roku 2025 varoval před nejasnými kritérii. Předpisy přesně nedefinují hranici mezi tím, co je považováno za nepovolené zaskládání pozemku odpadem, a co je jen zásoba materiálu na budoucí práce. Občané tak zůstávají odkázáni na subjektivní hodnocení konkrétního inspektora. O povaze celého systému svědčí soudní případ z května roku 2025, kdy soud neuznal výsledky kontroly, protože úředník hodnotil stav zahrady pod čtyřiceticentimetrovou vrstvou sněhu. Vyvstává logická otázka, jak se má běžný občan účinně bránit, pokud kontrolor zhodnotí stav jeho majetku jinak než on sám.

Světlé zítřky v nedohlednu

Tlak na majitele se má do budoucna ještě zvyšovat. V září 2026 připravil Rosreestr návrh další novely vládního nařízení, která by měla podle plánu vstoupit v platnost na podzim roku 2027. Úřady se chystají výslovně zaměřit na nebezpečné invazní rostliny, jako je bolševník Sosnowského. Pokud tyto rostliny zarostou více než polovinu parcely, bude to představovat další přímý důvod k postihu.

Současný ruský systém představuje ostrý protiklad k chápání nedotknutelnosti soukromého vlastnictví v našich končinách. Vlastnit nemovitost tam neznamená pouze právo ji užívat, ale především povinnost ji pod hrozbou trestů udržovat podle not státního aparátu. Bylo by poučné, kdyby si čeští obdivovatelé tamních pořádků při sekání trávy na své polozarostlé chalupě, kde mají pod plachtou dlouhá léta složené staré cihly, uvědomili, jak rychle by ve vysněném režimu o tento svůj víkendový ráj mohli přijít. Státní dohled totiž nezná slitování ani se zanedbanou zahradou.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

reklama

Vydáno dne:
16.11.2026

Photocredit: Jiří Ryšavý s využitím Canva

0