Sálavými kamny na dřevo vytápí celý dvoupatrový dům 170 m2. Vystačí si s nimi celou zimu

Proč znovu vymýšlet kolo

Trendem dnešní doby je přechod na moderní systémy, jako je chytrá domácnost či tepelná čerpadla. Jak ale ukazuje zkušenost mladé rodiny z Jeseníků, mnohdy méně znamená více. S pomocí systému, který znali už naši pradědové dokáží zajistit ve svém domově příjemné a útulné prostředí, komfortní teplo po celou zimu a ještě na tom ušetřit. Podstatou je využití sálavého systémů kamen, který původně vychází z kamen kachlových, které se používaly zejména v roubenkách. Jak je ale možné, že taková kamna dovedou vytápět dvoupatrový dům s užitnou plochou skoro 200 metrů?

Kamna jako srdce domu

Umístěním kamen do centrální části a vyvedením jejich sálavé části také do horního patra, lze snadno zajistit kvalitní distribuci tepla po celém domě. Při návrhu domu s takovýmito kamny je vhodné již podle toho volit dispozici. Pokud však již dům máme postaven, je možné i tak využít sálavá kamna a doplnit je do obytné místnosti podle potřeby. Taková kamna se dají pořídit jako hotový produkt a zvládne je nainstalovat jakýkoli zkušený kamnář (ceny a varianty tohoto typu kamen si můžete srovnat zde). Velká centrální sálavá kamna se však obvykle staví společně s domem a jejich úkolem je udržovat v domě správné klima a teplotu. Jakým způsobem toho dosahují?

Sálající masiv jako rozehřátá jeskyně

O sálajícím masivním materiálu už asi slyšel každý. Mnohdy se za kamna instaluje cihlová zeď, případně se ke kamnům přidává šamotová přístavba. Stejně tak je prokázáno, že kamna fungují jinak v domě cihlovém a v dřevostavbě. A to právě díky akumulaci tepla do materiálu, ze kterého posléze teplo sálá. V případě velkých sálavých kamen, které má v domě rodina instalována, se pak jedná o systém dlouze vedeného kouřovodu, jež zajišťuje maximální předání tepelné energie do masivu kamen. Výsledek je, že kamna příjemně hřejí v podstatě neustále a to i v případě, že se v nich zatopí pouze jednou denně.

Maximální úspora

Přestože dům, který rodina těmito kamny vytápí patří k těm větším, díky způsobu práce s teplem, který kamna využívají, je topení velmi úsporné. Zatopit stačí pouze jednou denně. Náklady na zimní sezónu se tedy počítají čistě od protopeného dřeva, které v dnešní době patří v poměru na kWh k nejlevnějšímu způsobu vytápění vůbec. Je všeobecně známo, že v každém 1 kg je naakumulováno přibližně 4 kWh dřeva. V případě, že dům disponuje tepelnou ztrátou kolem 10 MWh ročně, bavíme se o 2500 kg dřeva, tedy přibližně 5,5 kubíků. Výpočet lze provést snadno, jelikož víme, že suchý smrk má hustotu přibližně 450 kg/m3. Proto 2500 kg / 450 m3 = cca 5,5 m3. Více přehledně v následujících tabulkách.

Náklady na pořízení sálavých kamen na dřevo

Pořízení tohoto typu sálavých kamen na dřevo je věcí individuálního nacenění od kamnáře, který bude stavbu kamen realizovat. Kamna se staví v podstatě podobně, jako samotný dům, obvykle z cihel či jiných akumulačně vhodných segmentů. Cena takových kamen se pohybuje řádově v nižších jednotkách tisíc, přičemž tato konkrétní kamna vyšla asi na tři sta tisíc korun. Jedná se tedy o velmi podobné náklady jako na pořízení tepelného čerpadla, kde navíc musíme řešit rozvody teplé vody po domě a další části topného systému. Ve výsledku tak kamna, oproti tepelnému čerpadlu, vyjdou na zlomek. Svou daň si samozřejmě vyberou v nutnosti v nich pravidelně topit. Na druhou stranu, mnoha lidem pobyt u rodinného krbu dělá radost. Tato radost se navíc násobí dobrým pocitem z úspory. Vzhledem k současné ceně palivového dřeva (viz srovnání cen palivového dřeva zde) se totiž můžeme úspěšně dostat za topnou sezonu na náklady pod 10 tisíc korun celkem.

P.S. Líbil se vám článek? Využijte možnost bezplatného přístupu k dalším kvalitním článkům, které pro vás připravujeme. Jednoduše klikněte zde a následně potvrďte tlačítkem Přidat.