Samoživitelka z Prahy zvládla snížit výdaje o 10 000 Kč měsíčně, aniž by omezila sebe nebo své dítě

Paní Jano, jak se stalo, že jste se ocitla v roli samoživitelky?

To je složité téma, ale už o tom mluvím s větším klidem. Když se narodil syn, myslela jsem, že všechno zvládneme jako rodina. Jenže partner měl úplně jiné priority než já. Víc času trávil s kamarády než s námi doma, a když jsem potřebovala pomoct s dítětem, nebyl tam. Zkoušela jsem to řešit, ale jak leta utíkala, už to nešlo dál. Rozešli jsme se, on se odstěhoval a já zůstala se synem sama v pronajatém bytě. Alimenty sice posílá, ale není to částka, která by mě zachránila. Takže jsem se musela spolehnout hlavně sama na sebe a svůj plat.

To musel být náročný začátek. Jak jste to zvládala?

První rok byl strašně těžký. Do práce jsem nastoupila, když šel syn do školky, a měla jsem radost, že jsem si našla místo, kde beru 35 tisíc čistého. Jenže v Praze to není tolik, jak by se mohlo zdát. Nájem, energie, jídlo, kroužky, oblečení, všechno letí nahoru. Já jsem se snažila udržet standard, aby syn nic nepocítil, a tak jsem utrácela stejně jako dřív, jen bez partnerova příjmu. Výsledek byl, že jsem každý měsíc jela na doraz a několikrát si musela půjčit na kreditní kartě. To mě stresovalo. Začala jsem se bát, že když přijde nějaká neočekávaná rána, třeba porucha lednice nebo školní výlet za 2 000, tak to prostě neutáhnu.

To byl ten moment, kdy jste si řekla, že musíte něco změnit?

Přesně tak. Uvědomila jsem si, že žiju z ruky do pusy. A že jestli nechci skončit v dluzích, musím najít cestu, jak snížit náklady alespoň o pět tisíc měsíčně. Nechtěla jsem ale, aby to bylo na úkor našeho života. Nechtěla jsem synovi brát kroužky nebo jíst jen rohlíky. Takže jsem hledala cesty, jak ušetřit chytře.

Kde jste začala?

Začala jsem u bydlení, protože to byla největší položka. Platila jsem 17 500 Kč měsíčně i s energiemi. To je skoro polovina mé výplaty. Když mi kamarádka poradila, ať si zkusím požádat o příspěvek na bydlení, smála jsem se. Vždyť přece vydělávám dost. Ale pak jsem zjistila, že v Praze jsou normativní náklady tak vysoké, že mám nárok. A opravdu, vyšlo mi to na 6 000 Kč měsíčně. Najednou se mi čistý náklad na bydlení snížil na 11 500 Kč. To byl obrovský rozdíl, neskutečná úleva.

To je velká úspora. A co další položky?

Další velký kus padl na jídlo. Já a šestileté dítě jsme utratili 9 000 Kč měsíčně. To je šílené. Jenže když člověk kupuje dražší značky, sem tam objedná pizzu, a k tomu polotovary, tak se to nasčítá. Začala jsem plánovat jídelníček, nakupuju podle seznamu a místo dvou nákupů týdně jdu jednou, abych neutrácela za blbosti. Objevila jsem aplikaci, která mi ukazuje akce, a začala jsem víc vařit doma. Najednou to šlo za 7 000 Kč měsíčně, a přitom máme doma pořád pestrou stravu. To jsou 2 000 Kč dolů.

Jak to šlo u kroužků?

Tam jsem měla velké rezervy. Platila jsem 1 500 Kč měsíčně za soukromý kurz. Teď syn chodí do Domu dětí a mládeže za 500 Kč. Je to levnější o tisícovku, a navíc tam potkal nové kamarády. Dřív jsem mu platila i dva sportovní kroužky, dnes má jen fotbal za 800 Kč. To stačí, stejně by nestíhal všechno. Úspora 1 700 Kč. A on je pořád spokojený.

A co doprava?

Já si kupovala měsíční kupon za 550 Kč. Pak jsem zjistila, že roční kupon stojí 3 650 Kč, což je skoro 250 Kč měsíčně. Syn má MHD zdarma, takže za něj neplatím vůbec nic.

Předpokládám, že jste se podívala i na fixní výdaje jako telefon nebo internet?

Ano. Platila jsem 700 Kč za tarif, který jsem ani nevyužila. Přešla jsem k jinému operátorovi a mám ho za 399 Kč. Internet jsem snížila ze 600 Kč na 450 Kč. Úspora 450 Kč měsíčně. To je drobnost, ale v součtu se počítá.

Pojďme to tedy shrnout čísly.

Příspěvek na bydlení 6 000 Kč. Jídlo 2 000 Kč. Kroužky 1 700 Kč. Doprava 250 Kč. Tarify 450 Kč. Dohromady přes 10 000 Kč. Ale počítám s rezervou, protože někdy se utratí víc za školní akce nebo léky, takže říkám, že reálně jsem každý měsíc lehčí minimálně o 8–9 tisíc korun. A to je obrovská změna.

Jak se cítíte teď, když už nejste na hraně?

Je to, jako kdyby ze mě spadl obrovský kámen. Najednou vím, že když přijde složenka navíc nebo když syn vyroste z bot, nemusím sahat po kreditce. Dokonce jsem si během čtyř měsíců dala stranou 30 tisíc jako rezervu. To je něco, co jsem nikdy předtím nedokázala.

Co byste poradila dalším samoživitelkám?

Ať se nebojí požádat o příspěvek na bydlení, i když si myslí, že na něj nemají nárok. V Praze je to skoro nutnost. A pak ať si udělají rozpočet a podívají se na velké položky – jídlo, bydlení, kroužky, dopravu, tarify. Nemusí se omezovat, jen je třeba hledat chytřejší varianty. Já jsem se díky tomu dostala z úplného stresu do pohody. A přitom žijeme úplně stejně dobře jako předtím.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.