HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Senioři z Olomouce koupili dům na jihu Španělska. Za cenu Škodovky

reklama

Slávek a Hanka bydlí, stejně jako mnozí z nás, v bytě panelového domu. V něčem se však od většiny ostatních odlišují. Velkou část roku totiž tráví mimo domov, ve svém druhém domově. V domě, který si před lety pořídili na jižním pobřeží Španělska za cenu, za kterou by, jak sami říkají, u nás nesehnali ani novou Škodovku. Jaké to je, jak celý nápad vznikl, co museli řešit a co by dnes udělali jinak? Na to vše jsme se jich zeptali v krátkém rozhovoru.



VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Slávek Janota
reklama

Koupit si dům u moře ve Španělsku zní jako splněný sen, který si ale většina lidí spojuje s vysokými výdaji. Jak se vám podařilo pořídit nemovitost za necelý milion korun?

Ano zní to na první pohled neuvěřitelně, ale vešli jsme se i se všemi poplatky opravdu do jednoho milionu korun, což jsou peníze, za které dneska pomalu nekoupíte ani auto. V Česku bychom za to nesehnali nic. My jsme ten nákup realizovali už před pár lety, kdy tam po realitní krizi byly ceny ještě velmi nízké. Dnes už ceny trochu povyrostly, ale stále platí, že se tam dají najít zajímavé nemovitosti za neskutečné peníze.

Jak člověk takovou nemovitost vůbec najde? Stačí otevřít internet?

Právě že ne. Pokud lidi sedí doma na židli a prohlížejí jen realitní servery, moc toho neobjeví. Musíte přijet a to místo si prostě projet. My jsme tam vyrazili autem z Olomouce, měsíc jsme cestovali a hledali. Ty cenově dostupné domky bývají spíš na periferii měst, ne přímo v centru, ale stojí to za to. Máme menší tradiční dům se zahradou, zaparkujeme tam auto, k pláži to máme asi 10 minut jízdy a do města na nákupy je to taky kousek.

Kde se vůbec zrodil ten nápad koupit dům právě na jihu Evropy?

S manželkou jsme po revoluci docela dost cestovali a projezdili půlku světa. Čím jsme starší, tím víc nás lákal pobyt v teple. Jednou nás v Norsku inspiroval jeden místní muž, se kterým jsme se dali do řeči. Vyprávěl nám, že spousta Skandinávců řeší jejich temnou a chladnou zimu tak, že na celé měsíce přeletí na jih do Španělska, Řecku nebo Itálie. Tehdy jsem si říkal: „Jasně, oni jsou bohatí, ti si to můžou dovolit.“ Pak mi ale došlo, že reality na jihu jsou tak dostupné, že na to máme i my. Navíc jsme zrovna řešili, co s penězi z dědictví, které by jinak sežrala inflace. Děti je nechtěly, a tak jsme udělali něco pěkného pro celou rodinu.

Vy už jste zmínil auto a cestování. Jak často do Španělska jezdíte a jak řešíte dopravu?

Trávíme tam docela dost času, vlastně skoro celou zimu, ale jezdíme i v létě a půjčujeme dům kamarádům. Doprava je snadná. Buď letíme, protože letenky z Brna, Prahy nebo Vídně jsou velice levné, a na místě máme permanentně zaparkované malé autíčko, kterým se tam přesouváme. Nebo tam z Čech rovnou dojedeme vlastním autem, což už jsme taky párkrát udělali, zvlášť když jsme potřebovali navézt nějaké věci.

Jak složitý byl samotný proces koupě, když neumíte plynně španělsky?

Zvládli jsme to. Jak už tam nějakou dobu cestujeme, trochu ten jazyk chytáme a dost se toho dá domluvit i anglicky. Prodejce jsme našli tak, že jsme se prostě dali do řeči s místními. Zjišťovali jsme situaci, až jsme narazili na starší manželský pár, který se stěhoval do města za synem a chtěl dům prodat. Oslovili jsme místního notáře a ten všechno zajistil za nás. Jsme v Evropské unii, takže pravidla platí pro všechny stejně. Poplatky dělaly asi 5 % z ceny. Jejich mechanismus je sice trochu víc „punkový“ než u nás, ale dopadlo to dobře. Daně z nemovitosti jsou tam sice vyšší, ale vyplatí se to. Podmínkou je, abychom tam trávili čas, což plníme.

Přece jen, každý dům vyžaduje údržbu. Co vytápění, izolace nebo provozní náklady?

To je na tom to fascinující. Žádné normy, izolace nebo topení se tam neřeší. Dům je postavený z cihel a hotovo. V zimě tam v podstatě žádná zima není, nejnižší teploty se pohybují kolem 15 stupňů. My jsme tam ještě nikdy netopili. Když je chladněji, prostě se oblékneme a vezmeme si tlustší peřinu. Dělají to tak i místní. Náklady na provoz jsou nízké. Elektřina je levná a vzadu máme solární barely na ohřev teplé užitkové vody, což ušetří spoustu energie. Jediné, co je trochu dražší, je voda, protože jí mají na jihu málo.

Slyšel jsem ale, že ve Španělsku mají velký problém s lidmi, kteří se nelegálně nastěhují do opuštěných domů, takzvanými okupas. Museli jste to nějak řešit?

Ano, to je opravdu velký problém a jediné výraznější minus. Ve Španělsku platí, že jakmile vám někdo cizí vstoupí do domu a vy ho do dvou dnů nevystěhujete, tak už tam v podstatě může zůstat. Zbavit se ho pak znamená dlouhé soudy na rok nebo dva, během kterých vy musíte bydlet v hotelu a ještě těm vetřelcům platíte energie. Je to docela bezpráví.

Jak se proti tomu bráníte?

Řešíme to stejně jako místní. Platíme bezpečnostní agentuře, která dům monitoruje kamerovým systémem. Pokud by nám tam někdo vlezl, když jsme pryč, agentura ihned přijede a postará se o to. Turisté si občas myslí, že ty alarmy na domech jsou kvůli zlodějům. Ale ve Španělsku se domy nevykrádají, tam nikdo nic moc hodnotného nenechává. Ty kamery jsou tam výhradně kvůli tomu, aby se vám do obýváku nenastěhoval někdo cizí.

Když pomineme tuto nepříjemnost, jak se vám na jihu žije?

Je to super destinace a jsme ze své investice nadšení. Líbí se nám jejich folklor, skvělé jídlo a kvalitní potraviny. Ceny v obchodech jsou tam přívětivější než u nás a ten rozdíl se s aktuálním zdražováním v Česku ještě zvětšuje. Člověk si tam pak připadá, když to řeknu s nadsázkou, jako boháč ze severu. Celé to řešení můžu s čistým svědomím doporučit. Chce to jen trochu cestovat, hledat a nebát se toho.

Díky moc za hodnotné informace a za váš čas.

Rádo se stalo.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

reklama

Vydáno dne:
22.05.2026

Photocredit: Slávek Janota

4