Skutečné provozní náklady tepelného čerpadla v Česku. Přinášíme výsledky reálného měření a zkušenosti majitelů
Tepelná čerpadla rozdělují český internet na dva nesmiřitelné tábory. Na jedné straně stojí prodejci, kteří slibují nereálné úspory a sezónní topné faktory přesahující hodnotu pět. Na straně druhé se ozývají naštvaní majitelé, kterým se investice nevrací, čerpadlo hučí a účty za elektřinu letí do závratných výšin. Pravda je přitom ještě někde jinde. Rozhodli jsme se proto ignorovat marketingové brožury a ponořili jsme se do reálných dat z elektroměrů českých domácností. Zjistili jsme, jak čerpadla typu vzduch-voda skutečně fungují, když vezmeme v potaz kompletní provoz včetně ohřevu teplé užitkové vody.

Sběr dat a měření výsledků
Abychom měli srovnání založené na reálných základech, definujme si typický český dům. Nejde o pasivní novostavbu, ale o starší zděný dům z devadesátých let, který prošel rekonstrukcí. Má plastová okna, zateplenou fasádu a izolovanou střechu. Podlahová plocha je přibližně 130 metrů čtverečních a tepelná ztráta činí zhruba 7 kW. Uvnitř žije čtyřčlenná rodina s běžnou spotřebou teplé vody. Pro ideální fungování čerpadla počítáme s tím, že dům byl plně vybaven podlahovým topením, které vyžaduje vodu o teplotě 32 stupňů. Celková roční potřeba tepla je 15 mWh, přičemž 4 padnou čistě na teplou vodu. Pro výpočty uvažujeme s průměrnou cenou 5 korun za kWh, což je dnešní dostupná cena elektřiny k únoru 2026. Výsledky se liší od oblastí.
Nížiny a mírný klimatický pás
První oblastí je mírný klimatický pás, kam spadají nížiny, velká města a jižní Morava. Zahrnujeme sem města jako Praha, Brno, Plzeň, Pardubice nebo Hodonín. Mnoho lidí se domnívá, že zde čerpadla dosahují absolutních rekordů. Skutečným nepřítelem technologie vzduch-voda tu však nejsou tuhé mrazy, ale podzimní a zimní teploty těsně nad bodem mrazu v kombinaci s vysokou vlhkostí. Venkovní jednotka v těchto sychravých dnech masivně namrzá a čerpadlo spotřebovává energii na její pravidelné odmrazování. Přesto zde při použití podlahového topení vychází průměrný roční topný faktor, neboli SCOP, na solidní hodnotu 3,1. Reálná data od pana Tomáše z Břeclavi pak ukazují celoroční spotřebu elektřiny na vytápění a ohřev vody ve výši 4 838 kWh. Za celou sezónu tak jeho rodina zaplatí přibližně 24 190 korun.
Střední polohy a vrchoviny
V Česku nejrozšířenější oblastí jsou střední polohy a vrchoviny. Sem patří Vysočina, různá předhůří a města jako Jihlava, Liberec, Havlíčkův Brod či Příbram. Zimy jsou zde klasičtější, mrazy trvají déle a vzduch je paradoxně o něco sušší, takže problém s namrzáním výparníku není tak extrémní. Nicméně při teplotách klesajících k minus deseti stupňům účinnost samotného kompresoru přirozeně klesá. Z reálných měření uživatelů vyplývá, že průměrné SCOP se zde pohybuje na hodnotě 2,8. Skvělým příkladem je instalace u rodiny Dvořákových kousek od Pelhřimova. Mají dům odpovídající našemu typovému domu a podlahové topení. Během ledna a února si jejich systém už občas pomůže přímotopným ohřevem, zejména při nahřívání bojleru na požadovaných padesát stupňů. Jejich roční spotřeba činí 5 357 kWh. Účet za provoz tepelného čerpadla se tak u nich vyšplhá na 26 785 korun.
Horské a drsnější regiony
Třetí oblast představují drsnější regiony s nadmořskou výškou nad šest set metrů, jako jsou horské obce na Šumavě, v Krkonoších nebo městečka typu Vimperk, Jeseník a Vrchlabí. Dlouhé mrazy znamenají, že dům má nejvyšší tepelné ztráty přesně v momentě, kdy je výkon čerpadla nejnižší. Průměrné celoroční SCOP zde klesá k hodnotě 2,4. Zkušenosti pana Martina z horského domu nedaleko Trutnova to potvrzují. Kvůli drsnějšímu klimatu má jeho dům o něco vyšší potřebu tepla, zhruba 17 MWh. V tuhých mrazech přebírá značnou část práce bivalentní zdroj. Za rok jeho systém spotřebuje 7 083 kilowatthodin, což znamená reálné náklady 35 415 korun. S radiátory by tu účty byly likvidační a návratnost by zmizela.
Z těchto tvrdých dat je zřejmé, že neexistuje univerzální odpověď na to, zda je systém vzduch-voda zázrak, nebo podvod. Vždy záleží na tom, kde přesně váš dům stojí a jakou má topnou soustavu. V každém případě však nejčastější chybou je instalace nevhodně dimenzovaného zařízení případně instalace na místa, kam se toto zařízení nehodí vůbec. A takových je bohužel v Česku díky do nedávna probíhající dotační mánii docela dost.
P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Daniel Krejčí
Redaktor
Vydáno dne:
25.02.2026
Photocredit: Josef Chalupa
Zdroj: Reálná měření, zkušenosti majitelů, autorský článek
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky:
