„Slunce ničí víc než déšť,“ říká tesař s 30 lety praxe. Radí kutilům s údržbou venkovních staveb ze dřeva
Deset let pracoval v Německu, kde pomáhal stavět venkovní stavby ze dřeva na luxusních pozemcích majitelů, kteří rozhodně neměli hluboko do kapsy. Kvalita a trvanlivost staveb se proto pro něj stala velkým tématem. Dnes už je v důchodu a své draze nabité a lety ověřené zkušenosti se rozhodl sdílet s lidmi, kteří si neví rady, jak se správně starat o své pergoly, přístřešky, kůlny a zkrátka všechny dřevěné stavby. Tak, aby za to nemuseli zbytečně přeplácet, ale současně měli jistotu, že stavba bude krásná a funkční po desetiletí. Daniel Navrátil, elitní tesař, se proto s námi v krátkém rozhovoru podělil o to nejdůležitější, co by měl každý kutil znát.

Dřevěné pergoly, kůlny a terasy jsou ozdobou mnoha českých zahrad. Často ale už po pár letech ztrácejí svůj půvab a začínají hnít. Jak tomu zabránit, o tom si dnes povídáme s mistrem tesařem, který má za sebou dvacet let praxe a pod rukama mu prošly stovky staveb. Hned na úvod se zeptám, v čem děláme při stavbě a údržbě zahradních staveb tu vůbec největší chybu?
Víte, lidé si často myslí, že všechno zachrání nějaký zázračný a drahý nátěr. Ale tou největší chybou je podcenění takzvané konstrukční ochrany. Nejdůležitější ze všeho je, aby na dřevo zbytečně neteklo a aby hlavně nestálo ve vodě. Dostatečné přesahy střechy udělají pro životnost pergoly víc než nátěr za tisíce. Naprostým základem jsou ocelové patky. Sloupky nesmí být zaražené přímo v hlíně. A tady se dostáváme k jednomu z mých oblíbených kutilských nešvarů, kterému říkám betonový květináč. Lidé vykopou díru, dají do ní dřevěný trám a zalijí ho až po okraj betonem. Dřevo pak trochu seschne, vznikne milimetrová mezera, do které nateče voda. Ta nemá z betonu kam odtéct, vytvoří si bazének a trám za dva roky uhnije přesně v úrovni terénu.
Vidíte, to by mě nenapadlo. A když už máme stavbu dobře postavenou, před čím ji vlastně je potřeba chránit nejvíce? Před deštěm?
Většina lidí si to myslí, ale ve skutečnosti dřevo ničí nejdřív slunce. Nechráněné dřevo venku nejprve zešedne. To není obyčejná špína, ale degradace ligninu vlivem slunce. Teprve do takto sluncem narušeného dřeva se pak snadno pustí voda a dřevokazné houby. Dále si musíme dávat obrovský pozor na čelní dřevo, tedy na samotné konce prken nebo trámů. Dřevěná vlákna tam fungují jako tisíce malých brček a nasávají vlhkost neuvěřitelným tempem. Tyto konce se musí natírat o dvě vrstvy více, nebo se na ně používá speciální vosk, který póry bezpečně zavře.
Jaký nátěr tedy zvolit, abychom dřevo ochránili správně? Regály v obchodech přetékají různými laky a lazurami.
Tady vzniká spousta fatálních chyb. Úplně nejhorší je koupit krásný, lesklý a tvrdý silnovrstvý lak, který je určený třeba na interiérové dveře nebo nábytek, a natřít jím venkovní pergolu. První rok to vypadá opravdu luxusně. Pak ale dřevo venku na slunci zapracuje a tvrdý lak mikroskopicky popraská. Těmito prasklinami zateče dovnitř voda, ale přes silný lak už se nedokáže odpařit ven. Dřevo pak hnije zevnitř a lak se loupe v obrovských cárech. Jediná záchrana je pak strašlivá dřina s bruskou. Venkovní dřevo zkrátka potřebuje dýchat. Proto je nejlepší použít nejdříve fungicidní a biocidní napouštědlo, které vsákne hluboko a chrání dřevo před plísněmi a hmyzem. A teprve na to přijde tenkovrstvá lazura nebo speciální olej. Ty se do dřeva krásně vpijí, nezanechají na povrchu uzavřený film a nikdy se nezačnou loupat. Hlavně proboha nepoužívejte to, co dělají někteří šetřílci.
Co máte na mysli?
Třeba zbytky obyčejných interiérových barev na zdi. Lidem je líto vyhodit zbytek Primalexu, tak s ním natřou venkovní dětský domeček. Po prvním dešti to vypadá, jako by ta stavba měla lepru, barva se loupe a teče dolů. Ještě horší je ten šílený vesnický mýtus o vyjetém motorovém oleji. Vezmou ten černý hnus z traktoru a natřou s ním kůlnu, aby ušetřili. Nikdy to pořádně nezaschne, v létě to páchne jako stará garáž, jakýkoliv dotyk znamená zničené oblečení a pro zahradu je to ekologická katastrofa.
Dobře, takže máme kvalitní impregnaci a tenkovrstvou lazuru. Kdy se máme pustit do natírání?
Ideální je počasí pod mrakem, bezvětří a teplota mezi 15 a 20 °C. Dřevo musí být absolutně suché. Nikdy nenatírejte materiál, na který předevčírem pršelo. A vyvarujte se přímého pálícího slunce. Nátěr by zaschl příliš rychle na povrchu, nevsákl by se do hloubky a brzy by se sprašoval. Nenatírejte ani večer, když padá rosa, protože nátěr zmatní a znehodnotí se. Dřevo prostě potřebuje přirozené prostředí. Hlavně ho neduste, jako to udělal jeden můj zákazník. Koupil přes zimu novou pergolu a aby ji prý ochránil před sněhem, celou ji odshora dolů poctivě omotal neprodyšnou stretch fólií. Na jaře tu fólii sundal a málem to s ním švihlo. Dřevo se pod igelitem zapařilo od jarního sluníčka a celá stavba byla černozelená od plísně.
To je opravdu neuvěřitelné. Jak často pak musíme správně nanesený nátěr obnovovat?
Hodně záleží na světových stranách. Jižní a západní strana trpí pod sluncem a deštěm nejvíce, takže tam budete se štětcem častěji. Tenkovrstvé lazury většinou potřebují oživit po třech až pěti letech. Oleje sice vypadají nádherně a přirozeně, ale odpařují se a vymývají, takže tam počítejte s údržbou každý rok nebo dva. Jestli si nejste jistí, udělejte si jednoduchý test. Cáknete na dřevo trochu vody. Když se voda shlukne do kapiček a drží na povrchu, nátěr ještě funguje. Jakmile se ale okamžitě vpije a zanechá tmavý flek, je nejvyšší čas vzít do ruky štětec.
Jak taková pravidelná údržba probíhá? Musíme to zase celé složitě brousit?
Právě že vůbec, pokud jste použili tu tenkovrstvou lazuru. Stačí povrch omést od prachu a pavučin, odmastit ho mýdlovou vodou a nechat dokonale vyschnout. Pak povrch jen zlehka pohladíte jemným brusným papírem o zrnitosti 120, abyste strhli případná zvednutá vlákna. Následně nanesete jednu obnovovací vrstvu. Ale pozor na jednu věc, nikdy nenatírejte dřevo, které už začalo hnít. Někdo si myslí, že barva funguje jako léčivá mast. Volají mi, že mají uhnilý, mokrý roh kůlny a ptají se, jakou barvou to mají přetřít, aby se to spravilo. Když natřete uhnilé dřevo, vlhkost tam uvězníte a zkázu jen urychlíte. Hniloba se zkrátka musí nekompromisně vyříznout a nahradit zdravým kusem.
Moc děkuji za spoustu cenných a hlavně praktických rad.
Rádo se stalo.
P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze získat na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Daniel Krejčí
Redaktor
Vydáno dne:
29.03.2026
Photocredit: Daniel Navrátil
Zdroj: Rozhovor s tesařem
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky:
