Solární lože vytápí dům zdarma po celou zimu. Přišlo z Kanady a lidé si jej staví svépomocí

Zdání, které neklame

Na první pohled může znít až podezřele jednoduše. Slunce, vzduch, kameny. Žádná elektronika, žádná chemie, žádné vzácné materiály. Přesto jde o systém, který byl seriózně zkoumán už v polovině minulého století na pracovištích, jako je MIT, a který se masověji rozšířil v Kanadě i USA během sedmdesátých let. Dnes se k němu vrací architekti pasivních domů, stavitelé soběstačných staveb i lidé, kteří chtějí snížit své účty bez toho, aby se upsali další technologické závislosti. Princip solárního kamenného lože je fyzikálně triviální a právě v tom spočívá jeho síla. Slunce ohřívá vzduch, teplý vzduch předává energii hmotě, hmota ji uchová a později ji znovu vrátí. V praxi to znamená, že na střeše nebo fasádě domu je jednoduchý vzduchový solární kolektor. Nemusí jít o nic sofistikovaného, často stačí tmavá absorbční plocha krytá sklem nebo polykarbonátem. Jakmile na ni zasvítí slunce, vzduch uvnitř se ohřeje. Tento teplý vzduch je ventilátorem nebo přirozeným tahem veden do zásobníku plného kamenů, tedy do kamenného lože.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

„Spolehlivý ultralehký stan dnes pořídíte za zlomek ceny,“ radí zkušený cestovatel

Nečekané množství tepelné energie

Kameny mají vysokou tepelnou kapacitu a velký povrch. Vzduch jimi pomalu proudí, ochlazuje se a odevzdává jim teplo. Když slunce zapadne a dům začne chladnout, směr proudění se obrátí. Chladnější vzduch z interiéru prochází přes ohřáté kameny, zahřívá se a vrací zpět do obytného prostoru. Nejde o prudké a rychlé vytápění, ale o stabilní, pozvolný přísun tepla, který výrazně snižuje potřebu hlavního zdroje. Velkou výhodou tohoto systému je jeho variabilita. Kamenné lože může být umístěno pod podlahou domu, v suterénu, v technické místnosti nebo dokonce venku v izolovaném boxu vedle stavby. Může fungovat jako krátkodobý zásobník, který vyrovnává denní výkyvy, ale při dostatečném objemu i jako sezónní akumulace, která přenáší část tepla z podzimu do zimy. Některé systémy pracují výhradně se vzduchem, jiné kombinují kameny s betonem nebo hlínou, další využívají zeminu jako dodatečný akumulační prvek.

Nikdo na to nemá patent a proto se o tom nemluví

Zásadní je, že nejde o technologii vyhrazenou velkým firmám nebo bohatým investorům. Solární kamenné lože je jedním z mála systémů, které si skutečně může postavit běžný člověk svépomocí. Základní materiál, tedy kameny nebo štěrk o vhodné frakci, je levný a dostupný. Izolace, dřevěná nebo zděná konstrukce boxu a jednoduché potrubí nepředstavují zásadní investici. Nejdražší položkou bývá ventilátor a základní regulace, často v řádu jednotek tisíc korun. Pro typický rodinný dům lze navrhnout jednoduché řešení bez zásahu do nosných konstrukcí. V technické místnosti nebo sklepě vznikne izolovaný box o objemu zhruba patnáct až dvacet metrů krychlových, naplněný praným štěrkem. Na střechu se instaluje vzduchový solární kolektor o ploše osm až dvanáct metrů čtverečních. Vzduchové potrubí propojí kolektor, kamenné lože a interiér domu. Regulace je založena na teplotních čidlech, která spínají ventilátor pouze tehdy, když je přenos tepla smysluplný.

Vyrobení solárního lože svépomocí

Není to nic složitého. Nejprve se vymezí prostor pro lože a důkladně se zaizoluje, aby teplo neutíkalo do okolí. Poté se osadí vzduchové kanály a box se postupně plní kamenivem. Následuje montáž kolektoru, propojení systému a nastavení jednoduché logiky řízení. Nejde o práci na víkend, ale ani o projekt, který by vyžadoval specializovanou firmu. Zručný stavebník je schopen vše zvládnout s běžnými nástroji. Otázka, která zajímá každého, je kolik to skutečně ušetří. Uvažujme běžný rodinný dům s roční potřebou tepla na vytápění kolem dvaceti megawatthodin. Vzduchový solární systém s kamenným ložem dokáže v našich klimatických podmínkách pokrýt přibližně dvacet až třicet procent této potřeby, především na jaře, na podzim a během slunečných zimních dnů. To znamená úsporu čtyř až šesti megawatthodin ročně. Při dnešních cenách energií je to číslo, které nelze ignorovat. Pokud domácnost topí plynem za cenu přibližně 1 800 korun za megawatthodinu, roční úspora se pohybuje mezi 7 000 a 11 000 korunami. U elektřiny může být úspora ještě výraznější. A to mluvíme o systému, jehož pořizovací náklady se při svépomocné realizaci mohou vejít do třiceti až padesáti tisíc korun. Návratnost se tak pohybuje v řádu několika málo let, bez započtení budoucího růstu cen energií.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.