HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Soused obtěžoval okolí kouřem z kamen a za tmy nejspíš spaloval odpad. Majitel situaci vyřešil jednou pro vždy

Když se dnes majitel rodinného domu v Třebíči ohlédne nazpět, říká, že nejhorší nebyl samotný kouř. Nejhorší byl pocit bezmoci. Stav, kdy člověk ví, že situace je neúnosná, ale dlouhou dobu doufá, že se to nějak vyřeší samo. Začalo to nenápadně. Podzim, první chladná rána, soused zatopil v kamnech. Kouř se zvedl nad střechy a rozptýlil se. Majitel tomu nevěnoval pozornost. O pár dní později znovu. A pak znovu. Brzy bylo jasné, že soused bude takto topit každý den celou zimu. Kouř se ale nechoval tak, jak by člověk čekal. Neodcházel vzhůru, zůstával nízko, tlačil se mezi domy a líně se rozlézal po zahradách. Stačilo pootevřít okno a během pár minut byl cítit v celém domě.



i Foto: Václav H. (se souhlasem)

Začalo to pozvolna

Zpočátku se to dalo přežít. Člověk zavřel okna, řekl si, že je topná sezóna, že se to nějak vydrží. Jenže kouř byl těžký a dráždivý. Nevoněl dřevem, spíš štípal do nosu a dráždil ke kašli. Oblečení pověšené venku nasáklo zápachem, který nešel vyprat. Pobyt na zahradě ztratil smysl. Větrání bylo možné jen náhodně, podle toho, jestli soused zrovna netopil. Skutečný zlom ale přišel večer. Jakmile se setmělo zápach byl ostřejší a někdy připomínal pálený plast, jindy cosi chemického, co se nedalo přesně pojmenovat. V noci se nedalo spát s otevřeným oknem. Dusivý smrad je budil, dráždil oči a nutil je okna zase zavírat. Majitel si začal klást otázky, co vlastně soused pálí? Je možné, že by spaloval odpad? Tušil, že to tak je, jenže otázka byla, jak to prokázat.

Návštěva u souseda nic nevyřešila

Následovala snaha řešit věc lidsky. Zastavil se za sousedem a vysvětlil mu, že jej kouř obtěžuje. Reakce byla chladná. Popření, bagatelizace, mávnutí rukou. Podle souseda bylo všechno v pořádku. Topil si na svém, a tím to pro něj končilo. Kouř neubyl a vše pokračovalo dál. Neustálé přizpůsobování se cizím topným potřebám začalo doléhat na psychiku celé rodiny. Každé otevření okna bylo stresující situací. Každý večer provázela otázka, jestli se zase do domu nahrne ten stejný zápach. V té chvíli už bylo jasné, že čekání nic nevyřeší. Majitel domu se rozhodl postupovat systematicky. Začal si psát poznámky den po dni. Datum, čas, intenzita kouře, jeho zápach. Všímal si, kdy se mění, kdy je nejsilnější. Pořídil několik fotografií kouře z komína, aby měl případnou důkazní oporu. S těmito podklady se obrátil na obecní úřad a později také na inspekci životního prostředí. Popsal dlouhodobé obtěžování kouřem a podezření na spalování nevhodných materiálů. Klíčové bylo, když prokázal, že nejde o jednorázový výbuch nespokojenosti, ale o dlouhodobý problém podložený konkrétními pozorováními.

Když se hnuly ledy

Čekání na reakci však nějakou dobu trvalo a mezitím se nic nezměnilo. Kouř se dál linul ze sousedova komína až jednoho večera, kdy byl zápach opět výrazný, přišla nečekaně k domu kontrola. Neohlášeně, v době, kdy byl zrovna problém skutečně patrný. Inspektoři viděli kouř, cítili ho a následně zkontrolovali i topeniště. Výsledek byl neúprosný. Byla zjištěna pochybení v tom, co a jak je v kamnech spalováno. Soused byl upozorněn na porušení předpisů a na možné následky, pokud by v chování pokračoval. Změna i přesto nepřišla okamžitě, ale byla znatelná. Kouř zeslábl, ztratil agresivní zápach a postupně se objevoval čím dál méně. Noční dusivý smrad zmizel úplně. Okna šla znovu otevírat, a rodina se mohla opět vyspat s otevřenými okny. S odstupem času hodnotí situaci majitel domu vcelku jasně a říká, že lituje jen toho, že nezačal věc řešit dříve. Svůj postup doporučuje každému, kdo má podobně problémové sousedy.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
14.01.2026

Photocredit: Václav H. (se souhlasem)
Zdroj: Rozhovor s majitelem

7