Senioři málem přišli o dům. Taktiku makléřů mnohdy neodhalí ani mladá generace

Když se Alena a Jirka rozhodli prodat svůj rodinný dům, bylo jim oběma přes sedmašedesát. Oba se shodují, že nešlo o unáhlený krok. Dům stavěli svépomocí, prožili v něm většinu života a přestože byl prodej těžkým rozhodnutím, oba si to přáli. „Říkali jsme si, že si na stará kolena zasloužíme pořádný moderní dům, jako mají naše děti,“ říká Jiří. Kromě tepelného nekomfortu si Alena stěžovala i na nepraktickou dispozici, která při větších rodinných setkáních přestávala vyhovovat. Rozhodnutí bylo tedy konečné a manželé se začínali ohlížet po realitní kanceláři, která by jim dům prodala. Ze zdánlivě prostého prodeje si však majitelé odnesli nejedno ponaučení

Pane Jiří, kdy jste se s manželkou rozhodli dům prodat?

Rozhodnutí uzrávalo delší dobu, rozhodně to nebylo ze dne na den. Dům byl nákladný a my už jsme věděli, že to nebudeme zvládat platit tak jako dřív. Chtěli jsme mít jistotu, že ho prodáme rozumně a že nás tím někdo provede. My jsme vůbec nevěděli, jak se to dělá. Teprve syn mi pak dal kontakt na prodejce.

Proč jste se obrátili na realitní kancelář?

A na koho jiného? Sami bychom dům neprodali a děti jsme nechtěli zatěžovat, přestěhovali se do Čech a nebydlí poblíž.

Jaké bylo první setkání s makléřem?

Nejpřesněji bych to vystihl slovem intenzivní. Mluvil rychle, hodně a používal spoustu výrazů, kterým jsme s ženou ani moc nerozuměli. V jednu chvíli jsem měl pocit, že jsem zpátky ve škole a nestíhám si zapisovat. Ale působil sebejistě a zkušeně. Takže jsme mu s ženou věřili a ani jednoho z nás by nenapadlo, co to bude za člověka.

Na schůzce jste byli tedy jen vy tři?

Ne, byl tam s námi i vnuk. Byla to náhoda, přijel sem za přáteli a u nás přespával, takže druhý den ráno byl u toho, když makléř došel.

Jak probíhalo setkání?

Jak jsem říkal, prodejce mluvil rychle a hrnul na nás hodně informací. Vnuk, který tam byl s námi, studuje ekonomii a říkal, že mu to nepřišlo zvláštní, stíhal si všechno zapisovat do tabletu, takže to asi přišlo jen nám. Já to ale vnímal tak, že nikdy neodpověděl jednoduše. Na obyčejnou otázku, třeba jak bude probíhat prodej, spustil desetiminutový monolog o trhu, kupujících, zkušenostech z minulosti, zákonech. Člověk po chvíli zapomněl, na co se vlastně ptal.

🔴 Mimořádná zpráva:

Řekl vám všechno, co vás zajímalo?

Řekl i to, co mě nezajímalo. Byl jsem na konci unavený a trochu zmatený, protože ačkoliv mluvil hodně, měl jsem pocit, že jsem vlastně nevěděl nic, co říkal. A i když jsem měl na začátku nachystané nějaké otázky, na nic jsem se nezeptal, protože jsem měl pocit, že všechno řekl. V průběhu konverzace jsem si jen v hlavě říkal, že „on tomu rozumí víc“, takže mě to tak netížilo.

Zapůsobily na vás jeho letité zkušenosti?

A na koho by nezapůsobily? Často opakoval věty typu: „Já se v realitách pohybuji dvacet let“ nebo „Tohle běžný člověk nemůže vědět“. Postupně v nás vznikl pocit, že nemáme kompetenci pochybovat.

Diskutovali jste průběh prodeje v rodině?

Ano, hodně. Každý krok jsme probírali právě s vnukem. Dokonce jsme ho pak vzali ještě na jednu schůzku, když zrovna mohl. A dokonce ani on nepoznal, co je ten makléř za člověka. To je podle mě strašně důležité sdělení.

Proč si myslíte, že to nepoznala ani mladší generace?

Protože ten makléř to uměl, víte. Nikdy nevyvinul nátlak a ani nezvýšil hlas, jen nás zahltil mnoha informacemi a mluvil pořád ve stejném tempu. Mladí lidé jsou zvyklí, že někdo mluví „odborně“. Automaticky předpokládají, že když tomu nerozumí oni, chyba je na jejich straně.

Kdy přišel ten zlom? Kdy jste pochopili, že něco není v pořádku?

Když prodejce ještě před podpisem smlouvy snížil cenu, kterou sám navrhl. A to bez jasného vysvětlení. A pak, když jsme museli opravovat inzerát, protože dům najednou měl o jednu místnost méně.

Trvali jste na vysvětlení?

Ano, ale odpovídal tak vyhýbavě. Často nás odkazoval na advokáta, jenže my jsme nechtěli právní rozbor, chtěli jsme lidské vysvětlení. A to jsme nedostali. Moje žena byla nervózní, já jsem byl podrážděný. Po každém telefonátu mi bylo fyzicky špatně. V té době jsme si už říkali, že by to takhle asi být nemělo a že to není jen tím, že jsme už starší generace.

Co se muselo stát, abyste ukončili spolupráci?

To až když se do toho zapojil vnuk. On to asi neudělal cíleně, ale řekl rodičům, že se nám prodejce nepozdává a oni za námi dojeli, abychom jim k tomu řekli víc informací. Když jsme si s dětmi sedli a zkusili si celý proces popsat od začátku, krok po kroku, najednou bylo vidět, kam prodejce směřuje. Chtěl prodat náš dům velmi pod cenou.

Jak jste zpětně hodnotili roli mladší generace?

Shodli jsme se na tom, že mladí s tím mají stejný problém jako my. A vidíme to i u finančních poradců, pojištění, investic. Když někdo mluví složitě a vystupuje jako autorita, člověk znejistí, bez ohledu na věk.

Co byste dnes udělali jinak?

Trvali bychom na jednoduchých odpovědích, hledali bychom od začátku někoho, kdo by dal prostor mluvit i nám. A hlavně bychom si dovolili říct: „Tomu nerozumíme, vysvětlete to jinak.“

Co byste vzkázal lidem, kteří dnes prodávají nemovitost?

Ať se nenechají zahltit informacemi, kterým nerozumí. A pokud patří ke starší generaci, ať si k prodeji přizvou někoho mladšího, ideálně z rodiny.

Děkuji za rozhovor, Jiří.

Nemáte za co.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.