HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Spěchající topič zasypal dálnici palivovým dřevem

reklama

Dálnice se občas mění v nečekanou překážkovou dráhu a nutno říct, že my Češi k tomu máme zvláštní talent. Představte si tu scénu. Jedete si v klidu směrem na Prahu, rádio hraje, provoz docela plynule odsýpá. A najednou se před vámi neobjeví výmol nebo obligátní kolona, ale rovnou déšť dřevěných polen. Nekácí se tam přitom les, to jen oktávka s přívěsným vozíkem zásobuje svůj domov palivovým dřevem.



VÍCE FOTEK V GALERII »
i Foto: Vlastimil Dvořák / Midjourney
Chcete náš obsah v Google přednostně?
reklama

Honem domů, ať můžu zatopit

Řidič, nepochybně hrdý na to, kolik toho jeho oblíbený vůz utáhne, si v zrcátku zřejmě nevšiml, že z jeho pečlivě naskládaného nákladu se vlivem fyzikálních zákonů stal štěpkovač. Polínka vesele skákala po asfaltu a všichni ostatní řidiči hráli s vlastním čelním sklem nechtěnou dálniční ruletu. Je to možná ukázka naší národní nátury. Proč platit za dovoz, když se to za to auto prostě nějak zapřáhne.

Běžný úkaz českých silnic a dálnic

Tohle pochopitelně není ojedinělý úkaz, spíše naopak. Tuzemský řidič je ve své podstatě kutil a nomád v jednom. Máme utkvělý pocit, že osobní automobil je plnohodnotný ekvivalent kamionu, stačí jen věci dostatečně šikovně poskládat. Na našich dálnicích už se zjevily věci, nad kterými by i zkušení fyzikové jen bezmocně kroutili hlavou. Viděli jsme létající pěnové matrace, které se v dálniční rychlosti mění v neřiditelná rogala. Nebo jízdní kola, jež se zničehonic rozhodla opustit střešní nosič a vydat se na vlastní sólový sjezd do svodidel. Dopravní policisté by mohli dlouhé hodiny vyprávět o stavebním materiálu, starých vanách nebo ledničkách, které se náhle zjevily v levém pruhu a čekaly na svého objevitele. Zlatým hřebem bývají prosincové dny, kdy vánoční stromky opouštějí střechy aut jako zelené rakety s plochou dráhou letu. Každý takový ztracený předmět vypráví docela dojemný příběh o urputné snaze ušetřit pětistovku za pronájem dodávky.

Kde vlastně děláme chybu?

Zpravidla v momentě, kdy se člověk podívá na hromadu věcí, pak na malý rozvrzaný vozík a s vážnou tváří pronese tu slavnou větu, že se to tam přece musí vejít. Následuje rituál upevňování nákladu. K tomu se v našich zeměpisných šířkách tradičně používá takzvaný pavouk, tedy obyčejný gumový upínač, který má podle lidových legend nosnost titanového lana. Zákony mechaniky se v tu chvíli slavnostně ruší. Řidič gumicuk dvakrát omotá kolem bočnice, zkusmo za něj zatahá, znalecky pokýve hlavou, prohlásí, že se to ani nehne, a s čistým svědomím vyrazí na dálnici. Češi navíc milují adrenalin, i když si to nepřipouštějí. Jízda s třesoucím se vozíkem, který při každém předjetí kamionu tančí lambadu, dodává cestě na chalupu ten správný říz. Spolujezdec celou dobu křečovitě sleduje pravé zrcátko a hlásí, jestli ta hromada ještě drží svůj tvar, zatímco řidič ho uklidňuje historkami o tom, jak loni takhle převezl rozebraný traktor.

Jenže aerodynamický odpor a odstředivá síla mají na věc trochu jiný názor. Jakmile auto překročí stovku, z přívěsného vozíku se stává neřízený katapult. Guma, o které si majitel myslel, že udrží tunu dřeva, povolí při prvním větším zhoupnutí. Hrozí za to pochopitelně tučné pokuty a ztráta bodů, ale to je vlastně ta lepší varianta. Ta horší je, že to vyskakovací polínko někomu prorazí sklo nebo ho donutí k úhybnému manévru, který skončí ve svodidlech. Vysvětlovat pak policii, že jste chtěli jen levně převézt pár kousků dřeva na chatu, zatímco dálnice už hodinu stojí v nehybné koloně, nebude jednoduché. Možná by stálo za to si včas přiznat, že ne každá oktávka je stěhovací vůz a ne každý z nás je rozený mistr v logistice.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

reklama

Vydáno dne:
29.09.2026

Photocredit: Vlastimil Dvořák / Midjourney

4