Její česnek vyhrává soutěže. „Využívám přírodní hnojivo, které ostatní vyhazují,“ říká Jitka

Jitko, kde žijete?

Pocházím z menší vesnice na Moravě a vlastně tu žiji od narození. Rodiče měli dům o kousek dál na návsi. Po svatbě jsme si s manželem postavili tenhle menší domek, ke kterému vždycky patřil větší lán půdy. Zvykla jsem si na zdejší klid a nikdy mě to netáhlo do města, vyhovuje mi náš pomalejší vesnický život.

Čím trávíte dny, když už jste v penzi?

Nejraději jsem venku na dvoře a na zahradě. Dříve jsme měli králíky, pěstovali jsme řepu, spoustu brambor a vůbec všechno, co rodina přes rok potřebovala. Dnes už zvířata nemáme a pěstuji zeleninu vyloženě pro radost. Uvařím si kávu, vyjdu ven a mám pohyb na čerstvém vzduchu. Mohu si práci rozložit na celý týden a nikam nespěchám.

Zahradničení je ale spíše letní záležitost, nebo se pletu?

Přes léto je té práce samozřejmě nejvíce, to sklízíte, zavařujete a zaléváte. Ale zahrada nespí ani na podzim a na začátku zimy. Zrovna teď je období, kdy se musí některé plodiny dostat do země, aby měly dobrý základ pro příští rok. Typickým příkladem česnek, ten sázím těsně před tím, než přijdou mrazy.

Právě česnek je prý vaší velkou chloubou.

To je pravda. Tady u nás a v sousedních obcích se pravidelně pořádá taková menší zahrádkářská výstava. Lidé tam přinesou ukázat, co se jim urodilo, hodnotí se celkový vzhled palic a povídáme si o pěstování. Dlouho jsem se nechtěla nikam hlásit, ale sousedé přes plot viděli, co v létě suším pod pergolou, a nakonec mě přemluvili. Šla jsem tam spíše ze zvědavosti, abych potkala známé. Hned napoprvé jsem vyhrála první místo. Od té doby jsem prvenství obhájila ještě několikrát a jen jednou jsem skončila druhá.

Kdy přesně začínáte česnek sázet?

Na samotné sázení nijak nespěchám, čekám většinou na konec listopadu nebo až na prosinec. Lidé často chtějí mít brzy hotovo a dají stroužky do ještě teplé hlíny. To je chyba, protože v teple roste riziko chorob a úroda pak v zemi snáze uhnije. Čekám, až teplota půdy trvale klesne pod devět stupňů. Záhon si ale chystám několik týdnů předem. Půdu pečlivě zbavím plevele, nakypřím ji a přidám vyzrálý kompost. Čerstvý hnůj se používat nesmí. Také si vedu záznamy, abych nepěstovala česnek na stejném místě jako loni, jinak se v hlíně hromadí nemoci a škůdci.

Věnujete nějakou speciální péči samotné sadbě?

Kupuji si zdravou sadbu ozimého česneku ze spolehlivého zdroje nebo si měníme česnek se sousedy. Nikdy nesázím nic neznámého ze supermarketu. Palice rozděluji na jednotlivé stroužky až těsně před výsadbou. Ty poškozené, měkké nebo nějak podezřelé hned vyřadím. Zbydou jen ty opravdu zdravé. Před sázením ještě česnek mořím vhodným přípravkem podle návodu výrobce. Pak stroužky vyndám a nechám oschnout.

Jaký postup dodržujete při ukládání do hlíny?

V připraveném záhonu si udělám rovné řádky, které jsou od sebe zhruba pětadvacet až třicet centimetrů. Stroužky pak dávám do řádku deset až patnáct centimetrů od sebe. Vždycky je ukládám podpučím dolů a špičkou nahoru. Nad špičkou by mělo zůstat přibližně šest až deset centimetrů hlíny podle toho, jaký máte typ půdy. Zeminu nakonec trochu přimáčknu, aby kolem stroužků nezůstávaly vzduchové mezery. Když je hlína přiměřeně vlhká, zbytečně už po výsadbě nezalévám.

Vyžaduje záhon vaši pozornost i během zimních měsíců?

Skoro vůbec. Většinou nahoře nad zemí není přes zimu vidět nic, i když při příznivých podmínkách může česnek někdy vyrašit ještě před jarem. V nezamrzlé půdě si stroužky pomalu tvoří kořeny a využívají zimní vláhu k tomu, aby se připravily na růst. Já do záhonu v tomto období nijak nezasahuji. Když je půda promrzlá nebo leží sníh, nechávám rostliny spát a zbytečně v hlíně neryju.

Jak pak vypadá péče o rostliny během jara a léta?

V březnu nebo v dubnu se růst zrychlí a listy povyrostou. Od té chvíle průběžně trhám plevel, aby rostlinám nebral vodu a živiny ze země. Kontroluji, jak je hlína vlhká. Během suchého jara se musí občas zalít. Ve fázi tvorby cibulí rostlina vodu potřebuje, ale nesmí stát v blátě. Pokud pěstujete odrůdy paličáky, musíte také včas ulamovat květní stvoly, jinak by rostlina dávala energii do nich místo do cibulí pod zemí. Sklízím nejčastěji v červenci, to se odvíjí od konkrétní odrůdy. Vyrývám palice opatrně, suším je ve stínu na vzduchu a ty nejpovedenější kusy si rovnou dávám stranou pro výstavu.

To ale není všechno. Vaše tajemství prý spočívá v surovině, kterou ostatní vyhazují.

Ano, základem je dobrá půda a zdravá sadba. Ale mám ještě jeden starý zvyk, který jsem převzala od předchozích generací. Doma topíme dřevem a po vyčištění kamen nám zůstává spousta popela, který je velmi užitečný pro přípravu záhonu před výsadbou česneku.

Jak přesně s tímto popelem na podzimním záhonu pracujete?

Vezmu si prosátý popel, orientačně nějakých padesát až sedmdesát gramů na metr čtvereční. Jde spíše o obecné doporučení, není to speciální dávka ověřená jen pro česnek. Rovnoměrně ho rozprostřu po záhonu a jenom ho mělce zapravím do zeminy. Nikdy ho nesypu rovnou do jamek na stroužky. Nesmíte také použít popel z uhlí ani z lakovaných prken, musí jít o čisté dřevo.

Víte, co konkrétně tato surovina rostlinám dodává?

Samozřejmě, zajímala jsem se o to. Dřevěný popel obsahuje draslík, vápník a menší množství dalších minerálních látek. Draslík je důležitý pro hospodaření rostlin s vodou a tvorbu zásobních látek. Popel také pomáhá snižovat kyselost půdy. Díky tomu mohou mít rostliny lepší podmínky k růstu. Ale nesmí se to přehánět. Když máte půdu už dost zásaditou, může popel nadělat víc škody než užitku. A také v něm není prakticky žádný dusík, takže ostatní péči nenahradí. Vždycky lidem připomínám, že samotný popel nic nezaručí. Když si pořídíte špatnou sadbu nebo necháte záhon zarůst plevelem, nic vás nezachrání. Všechno je to o celoroční soustavné péči.

P.S. Řešíte zahradu nebo vybavení kolem domu? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.