Stát začal kontrolovat množství dřeva páleného při táborácích. Překročení limitů bude trestat

Dajána a špekáčky opět pouze v mezích zákona

Podstata celého problému spočívá v úhlu pohledu na samotný materiál. Jakýkoliv rostlinný materiál, kterého se člověk potřebuje z nějakého důvodu zbavit, je z hlediska platné legislativy považován za odpad. Odpad přitom nelze svévolně pálit na zahradě, musí být řádně předán na místa určená obcí. V případě dřeva a větví je možné je spálit jen tehdy, pokud je to posouzeno jako užitečné. Stát tímto nařízením reaguje na dlouhodobou praxi, kdy lidé na jaře či na podzim pálili hromady větví z prořezávání stromů a v případě kontroly se hájili tím, že si dělají táborák. Úředníci a kontrolní orgány nyní budou zkoumat, zda množství dřeva na ohništi odpovídá deklarovanému účelu, kterým může být opékání jídla nebo běžné rekreační posezení s rodinou. Jak uvádí vyjádření ministerstva, platí pravidlo, že při spalování v otevřeném ohni nenaplní definici odpadu pouze účelné spalování suchého neznečištěného ani jinak nekontaminovaného dřeva, pokud množství spáleného dřeva odpovídá sledovanému účelu.

Opéct párek a hybaj domů

Pokud tedy inspektoři při kontrole dojdou k závěru, že na ohništi leží příliš velké množství větví a oheň slouží spíše ke snadnému úklidu pozemku, vyhodnotí takové jednání jako porušení zákona a nelegální likvidaci odpadu. Ministerstvo varuje, že množství dřeva použité k takovým účelům by nemělo výrazným způsobem překračovat vhodné množství pro daný účel, protože by převážil záměr o snahu zbavit se přebytečného dřeva. Kontrolní orgány tak dostávají do rukou konkrétní argumentační nástroj, jak postihnout skryté pálení odpadů. Dále dokument zdůrazňuje, že sledovanému účelu musí odpovídat i způsob provádění spalování. V praxi to znamená, že nelze zapálit hromadu klestí naházenou na okraji pole a tvrdit při tom, že se jedná o kulturní událost.

S výrobou popela ke hnojení je konec

Nové předpisy požadují, aby se biologický odpad neničil spalováním, ale aby se důsledně vracel do půdy prostřednictvím kompostování. Dřívější rozpor mezi zákonem o ochraně ovzduší a zákonem o odpadech byl odstraněn, čímž vznikla pojistka proti pokusům o obcházení zavedených pravidel. Někteří majitelé zahrad například argumentovali tím, že větve nepálí jako odpad, ale že z nich řízeně vyrábějí popel, aby ho následně využili pro hnojení svých plodin. Ministerstvo i tuto obhajobu odstraňuje. Příslušná pasáž metodiky uvádí, že v rozporu se zákonem je například prosté spálení dřeva za účelem získání popela, který bude používán jako minerální hnojivo. Zde jednoznačně převažuje množství materiálu odstraněného spálením nad prospěchem v podobě malého množství získaného materiálu.

Pokuta 50 000 Kč jako nepříjemný konec večerního posezení

Pokud bude nakládání s dřevem vyhodnoceno jako neúčelné, vystavuje se občan riziku vysokých pokut. Případné tresty se mohou odvíjet ze dvou různých zákonů. Podle zákona o ochraně ovzduší může finanční pokuta pro běžnou fyzickou osobu dosáhnout až padesáti tisíc korun. Podle zákona o odpadech je ale situace pro provinilce ještě složitější. Za nakládání s odpadem mimo určená zařízení totiž hrozí sankce až jeden milion korun. V případě podnikatelů a právnických osob se mohou postihy vyšplhat až do výše deseti milionů korun.

Úplný zákaz pálení trávy, listí nebo plevele

Z materiálu plynou pro občany i další novinky, kterých by se měli obávat. Především je zcela vyloučeno pálení jakýchkoliv jiných rostlinných zbytků kromě dřeva. Tráva, listí nebo plevel nejsou k účelnému rekreačnímu pálení vhodné a jejich likvidace ohněm je nelegální. Zahrádkáři se nemohou vymlouvat na to, že mají obecní sběrný dvůr příliš daleko, protože vzdálenost je neopravňuje k pálení. Přísnější pravidla se dotýkají také rostlin napadených škůdci. Zatímco dříve měli lidé ve zvyku napadené větve rovnou pálit, aby zabránili šíření nákazy, nyní to občan bez výslovného úředního nařízení dělat nesmí. Nakažené rostliny musí odvézt na řízenou obecní kompostárnu, kde použitá technologie zajistí bezpečné zničení škodlivých organismů. Výjimku tvoří pouze případy, kdy by stát vyhlásil plošná mimořádná opatření.

Kompostovat ano, pálit ne

Současná pravidla pro nakládání s bioodpadem tak jednoznačně upřednostňují ekologické zpracování a předcházení vzniku odpadu. Základem je běžné domácí kompostování pro vlastní potřebu, kam patří veškerá posekaná tráva, shrabané listí nebo rostlinné zbytky z kuchyně. Větve z prořezu se doporučuje štěpkovat a využít k obohacení půdy. Pokud majitel kompostovat na svém pozemku nechce, má povinnost předat veškerý zelený materiál obci. K tomuto účelu slouží speciální hnědé popelnice, dočasně přistavené kontejnery nebo stálé sběrné dvory. Oheň na zahradě si tak podle nových instrukcí zachovává pouze svou rekreační funkci a o případném finančním postihu za zahradní úklid bude do budoucna rozhodovat uvážení úředníka o tom, zda se jedná o skutečný a přiměřený táborák.

P.S. Řešíte zahradu nebo vybavení kolem domu? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.