HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

KVÍZ: Je na fotografii smrk? Poznávačka českých stromů jde lépe žákům ZŠ než jejich rodičům

Stromy máme neustále na očích, ale málokdy jim věnujeme větší pozornost. Když se na ně ale na chvíli zaměříte, začnou být rozdíly mezi nimi mnohem zřetelnější. Některé poznáte hned, u jiných si možná nebudete tolik jistí. Dokážete je od sebe rozeznat i bez nápovědy? Vyzkoušejte si to.


Poznávačka českých stromů jde lépe žákům ZŠ než jejich rodičům
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Lenka Palová

Stromy kolem nás

Stromy jsou přirozenou součástí našeho každodenního života, i když si to často ani neuvědomujeme. Provázejí nás cestou do práce, stojí podél silnic, lemují parky, zahrady i okraje měst. Na venkově tvoří samozřejmou kulisu krajiny, ve městech zase zelené ostrůvky, které zmírňují ruch a dávají prostoru klidnější rytmus. Přestože jsou nám tak blízké, většinou kolem nich jen procházíme, aniž bychom se nad nimi zamýšleli. Stromy vnímáme jako celek, jako součást prostředí, nikoli jako jednotlivé druhy s vlastními znaky, vlastnostmi a rozdíly.

Není to samozřejmost

Na první pohled se může zdát, že většina stromů vypadá podobně. Zvlášť pokud kolem nich chodíme každý den, snadno splynou s okolím a přestaneme je rozlišovat. Když se ale člověk na chvíli zastaví a začne se dívat pozorněji, rozdíly se rychle objeví. Listy nemají jen jiný tvar, ale také odlišnou strukturu, barvu a způsob, jakým vyrůstají z větví. Některé jsou jemné a tenké, jiné pevné a kožovité, některé mají hladké okraje, jiné zubaté nebo hluboce členěné. Právě tyto znaky často prozradí víc než samotná výška stromu nebo jeho mohutnost. Rozpoznávání stromů tedy není otázkou talentu, ale schopnosti všímat si detailů.

Ověřte si, zda skutečně znáte české stromy. Své výsledky můžete sdílet a vyzvat tak své přátele, aby vás zkusili porazit.

SPUSTIT KVÍZ →

Víc než jen listy

Listy jsou nápadné a snadno pozorovatelné, ale rozhodně nejsou jediným vodítkem. Stejně důležitou roli hraje kůra, která se u různých druhů výrazně liší. Někde je hladká a světlá, jinde tmavá, drsná a hluboce popraskaná. U některých stromů se kůra s věkem výrazně mění, což může pozorování ještě víc zkomplikovat. Hodně napoví také plody, které často najdeme na zemi dřív, než si samotný strom uvědomíme. Někdy stačí pohled pod nohy, jindy pomůže tvar koruny nebo celkový vzhled stromu v krajině. Každý strom má svou charakteristickou siluetu, která se dá rozeznat i z dálky.

Přímo před nosem

Poznávání stromů není o zapamatování odborných názvů ani o studiu složitých popisů. Jde především o schopnost dívat se kolem sebe všímavěji. Děti se se stromy seznamují už ve škole, v atlasech nebo při vycházkách do přírody, kde si jednotlivé znaky spojují s konkrétními příklady. Dospělí ale často spoléhají na pocit, že stromy přece poznají automaticky, protože je vídají celý život. Právě v tom se ale skrývá určitý klam. To, co aktivně nepoužíváme, se z paměti postupně vytrácí, i když samotné prostředí kolem nás zůstává stejné. Výsledek podobného kvízu pak může být překvapivý.

Když rozhodují drobnosti

U stromů často nerozhoduje jeden výrazný znak, ale souhra několika nenápadných detailů. Rozdíl může být v tom, kdy strom raší, jak rychle se na jaře zazelená nebo jak dlouho si udrží listy na podzim. Některé druhy působí z dálky lehce a vzdušně, jiné masivně a těžce, i když mají podobnou výšku. Tyto jemnosti běžně nevnímáme vědomě, protože se soustředíme spíš na celek než na detaily. Právě proto mohou být matoucí a vést k chybným závěrům, i když máme pocit, že strom dobře známe.

Paměť versus každodenní zkušenost

Zajímavé je, že v poznávání stromů často nehrají hlavní roli roky zkušeností, ale spíš čerstvý kontakt s tématem. To, co si děti pravidelně připomínají při výuce nebo na školních výletech, dospělí postupně odsouvají na okraj paměti. Ne proto, že by se stromy změnily, ale proto, že jsme si zvykli je vnímat jako neměnnou kulisu. Kvíz zaměřený na stromy tak ukazuje rozdíl mezi tím, co máme pocitově zažité, a tím, co si skutečně dokážeme vybavit ve chvíli, kdy máme odpovědět konkrétně a bez nápovědy.

Stromy jako součást života

Stromy ale nejsou jen objektem k poznávání. Mají přímý vliv na prostředí, ve kterém žijeme. Ovlivňují klima měst, zadržují vodu, poskytují útočiště zvířatům a lidem dávají prostor k odpočinku. Čím víc si jich všímáme, tím víc si uvědomujeme, jak důležitou roli hrají. Poznávání jednotlivých druhů pak přirozeně vede k většímu zájmu o okolní krajinu a k větší pozornosti vůči změnám, které v ní probíhají.

Trochu jiný pohled

Tenhle kvíz nabízí možnost si to všechno vyzkoušet. Bez tlaku, bez známkování, jen jako malou výzvu pro oko a paměť. Podívejte se na obrázky, zkuste si tipnout správné odpovědi a porovnejte svůj výsledek s ostatními. Možná zjistíte, že stromy kolem sebe znáte lépe, než jste si mysleli, nebo naopak objevíte mezery, které vás překvapí. V obou případech ale kvíz splní svůj účel. Přiměje vás dívat se pozorněji a připomene, že učit se dá kdykoliv, klidně z obyčejné fotografie stromu, který máte celý život přímo před nosem.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
03.02.2026

Photocredit: Lenka Palová
Zdroj: Atlas stromů

0

KVÍZ: Poznáte slavné stavby světa na fotkách? Ověřte si, jaký máte přehled
Poznáte slavné stavby světa i bez názvu a mapy? Tenhle kvíz vás postaví před fotografie, které vás možná na první pohled znejistí.

KVÍZ: Prázdné regály, malý výběr a jednotné ceny. Pamatujete si ještě na nakupování za socialismu?
Banány jako sváteční událost, síťovka v ruce a nejistota, co vlastně seženete. Nakupování za socialismu nebylo jen rychlou zastávkou v obchodě, ale každodenní zkouškou trpělivosti.

KVÍZ: Znáte hlavní města světa? 100% úspěšnosti dosáhne v zeměpisném testu málokdo
Hlavní města známe všichni, nebo si to alespoň myslíme. Stačí ale několik otázek a jistota, která se zdála samozřejmá, se může rychle vytratit.

KVÍZ: Zvládnete poznat krávu, prase nebo krocana? U poznávačky hospodářských zvířat chybuje nečekaně mnoho dospělých
Hospodářská zvířata dnes už většina lidí vídá spíš na obrázcích než naživo, a právě proto může být jejich poznávání záludnější, než se zdá.

KVÍZ: Je Oslo hlavním městem Švédska? Jen malá část Čechů dokáže přiřadit všechna evropská hlavní města správně
Hlavní města Evropy většina lidí zná. Nebo si to alespoň myslí. Právě u známých zemí ale často odpovídáme automaticky a mozek sáhne bez kontroly po prvním městě, které se nabídne. A pak často chybuje.

KVÍZ: Poznáte všechna krajská města ČR na slepé mapě? Ve zdánlivě primitivním testu chybuje řada Čechů
Myslíte si, že krajská města České republiky znáte jako své boty? Vždyť je to přece učivo základní školy, něco, co máme zažité už od dětství.

KVÍZ: Je na fotografii pstruh? Na poznávačce českých ryb si vyláme zuby nejeden dospělý
Svět pod hladinou není tak jednotvárný, jak se může zdát. V tomto kvízu si vyzkoušíte, jak dobře se orientujete v rybách našich řek, rybníků a potoků.