Studna mu slouží už 55 let. „Teď mi sousedky komplikují její další užívání,“ popisuje Břetislav
Už několik desítek let používá Břetislav vodu ze studny v lese nedaleko svého domu. Má potřebná povolení, voda mu bez problémů teče a nikdy neměl důvod pochybovat, že je všechno v pořádku. Když se ale rozhodl dát do pořádku dokumenty, narazil na problém, o kterém do té doby neměl ani tušení. Až teď ve svých 80 letech zjišťuje, že ani dlouhé roky bezproblémového užívání vody neznamenají, že se člověk vyhne nečekaným starostem.

Břetislave, jak dlouho už používáte vodu ze studny v lese?
To už je pěkná řádka let. Když jsme se sem s manželkou nastěhovali, bylo mi pětadvacet. Dneska je mi osmdesát, takže už je to pětapadesát roků. Studnu máme kousek od domu v lese a voda odtamtud vede potrubím rovnou k nám. Když jsme dům kupovali, všechno už tam bylo. Za ty roky jsme samozřejmě museli něco opravit, měnilo se čerpadlo a tak, ale jinak nám voda slouží dodnes. Máme povolený odběr devadesáti kubíků ročně, což nám vždycky stačilo. Studna je zkolaudovaná, máme k ní všechny potřebné papíry, kdysi to schválila lesní správa i národní výbor. Takže jsem žil v tom, že je všechno, jak má být.
Když vám voda celou dobu bez problémů teče, proč jste se po tolika letech začal o dokumenty zajímat?
Víte, já už mám svůj věk a člověk musí myslet i na to, co po něm zůstane. Dům by měla jednou zdědit vnučka, tak jsem chtěl dát všechny papíry do pořádku, aby s tím potom neměla starosti. Začal jsem se v těch papírech trochu „šťourat“ a přišel jsem na to, že sice máme povolenou studnu i odběr vody, ale nemáme vyřešené právo vést potrubí přes sousední pozemek. Ono tam leží celou tu dobu a nikdy to nikomu nevadilo. Jenže v katastru k němu nemáme zapsané věcné břemeno. Tak jsem si řekl, že to nechám udělat. Myslel jsem, že se sepíše nějaká smlouva, sousedi ji podepíšou a bude pokoj. Jenže ono to tak jednoduché není.
Co se tedy stalo, když jste sousedy požádal o souhlas?
Vedle nás je dům, kde bydlí starší pán. Známe se dlouhá léta a nikdy jsme spolu žádný problém neměli. Jenže dům i s pozemkem už patří jeho dětem. Syn vlastní sedmdesát procent a o zbývajících třicet se dělí dvě sestry. Za synem jsem zašel, všechno jsme si vysvětlili a on mi to bez řečí podepsal. Věděl, že tam ta trubka je, tak proč by dělal potíže. Jenže jeho dvě sestry mi podpis dát nechtějí. Já jsem si nejdřív říkal, že když mám souhlas člověka, kterému patří sedmdesát procent, tak to snad bude stačit. Ale nestačí. Advokát mi vysvětlil, že k takovému věcnému břemenu potřebuju podpisy všech vlastníků. Takže kvůli těm dvěma podpisům se nemůžu hnout z místa.
Vysvětlily vám ty dvě sestry, proč s věcným břemenem nesouhlasí?
Řekly mi, že se byly poradit a že by jim věcné břemeno mohlo snížit cenu domu. Ony počítají s tím, že až tady jejich tatínek jednou nebude, dům prodají. A mají strach, že když tam bude zapsané cizí potrubí, dostanou za něj míň peněz. Já to na jednu stranu chápu, každý si hledí svého. Ale na druhou stranu mě to mrzí. Vždyť já tam nechci nic nového kopat ani jim rozrývat zahradu. Ta trubka tam leží přes padesát let a nikdo o ní pomalu ani neví. Chtěl jsem jen, aby to bylo černé na bílém. Dokonce jsem jim říkal, že zaplatím všechny papíry a že se můžeme domluvit i na nějaké náhradě. Ale zatím nic. Jejich tatínek, který tam pořád bydlí, s tím problém nemá. Jenže on už o tom sám rozhodnout nemůže.
Když jste se se sousedkami nedohodl, jak jste se pokusil situaci vyřešit dál?
Nejdřív jsem šel na úřad, abych věděl, na čem vlastně jsem. Tam jsme probírali papíry ke studni a k odběru vody. Jenže jedna věc je mít povolené čerpání vody a druhá věc je mít právo vést trubku přes cizí pozemek. To jsem dřív vůbec neřešil. Tak jsem si vzal advokáta, protože jsem si myslel, že ten už bude vědět, jak z toho ven. Probírali jsme staré dokumenty, řešili různé možnosti, jestli se nedá dohledat nějaké právo z dřívějška. Jenomže zatím jsme nic nevyřešili. Advokátovi jsem už zaplatil přes čtyřicet tisíc korun a věcné břemeno pořád nemám. A to vám řeknu, že pro důchodce to nejsou malé peníze. K soudu se mi moc nechce. To by stálo další peníze a kdo ví, jak dlouho by se to táhlo. Rád bych se ještě se sousedkami nějak domluvil, ale zatím to nikam nevede.
Věříte, že se vám ještě podaří se sousedkami domluvit?
Já pořád doufám, že ano. Nechci se s nikým soudit ani se na stará kolena hádat se sousedy. Celý život jsme tu žili v dobrém a nerad bych, aby se to teď změnilo kvůli jedné trubce. Nejvíc mě mrzí, že jsem vlastně žádný problém neměl, dokud jsem nezačal dávat papíry do pořádku. Voda nám pořád teče, studna funguje, ale já teď nevím, co s tím bude dál. Chtěl jsem hlavně zajistit, aby jednou vnučka zdědila dům bez podobných starostí. A místo toho už jsem utratil spoustu peněz a pořád stojím na stejném místě.
Děkuji za rozhovor.
Také děkuji.
P.S. Řešíte zahradu nebo vybavení kolem domu? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Bc. Denisa Hamplová
Redaktorka Dřevostavitele
Vydáno dne:
16.11.2026
Photocredit: Břetislav Pokorný (se souhlasem)
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky:
