Složení palivového dřeva metodou „Holzmiete“. Zvyšuje výhřevnost o 20 %, brání hnilobě a nepotřebuje střechu

Věž, která suší výrazně lépe než dřevník

Základní myšlenka je až překvapivě jednoduchá. Vytvořit kruhovou konstrukci, která se sama podpírá a zároveň dovoluje, aby se vzduch kolem i skrz dřevo volně pohyboval. Věž se skládá tak, že se polena po obvodu ukládají do soustředného kruhu a lehce se naklánějí směrem dovnitř. Tím se zajistí, že se celý útvar svírá a drží pohromadě jako proutěný koš. Uvnitř se ponechá dutina, do které se sype méně pravidelné dřevo, tedy kratší kusy, odřezky nebo polena, která se nehodí do pohledové části. Kouzlo spočívá právě v onom vnitřním prostoru. Jakmile začne slunce ohřívat venkovní stěnu věže, teplý vzduch v jádru stoupá nahoru a zespodu je nasáván čerstvý vzduch. Vzniká přirozený tah, takzvaný komínový efekt. Věž dýchá. Dřevo je tak neustále ofukováno a suší se rovnoměrně.

Dřeva spálíme o 20 % méně

Po roce sušení v Holzmiete má dřevo obvykle vlhkost kolem patnácti až dvaceti procent, zatímco klasicky sušené dřevo v hranici má i třicet procent. To znamená, že se při hoření spotřebuje méně energie na odpaření vody a více se jí přemění na teplo. V praxi se tak výhřevnost zvýší o deset až dvacet procent. To je znát nejen na teple, ale i na spotřebě. Dům, který by v zimě potřeboval například deset kubíků běžně sušeného dřeva, může vystačit s osmi až devíti kubíky dřeva z Holzmiete. Navíc se dřevo zapaluje snáz, hoří rovnoměrněji a méně kouří. Velká výhoda metody spočívá také v tom, že dřevo neleží na zemi a není u stěny, kde by nasávalo vlhkost. Díky proudění vzduchu se nikdy nestane, že by některé kusy začaly černat nebo plesnivět. I po roce venku voní čerstvě a zůstávají pevné. Pokud ještě nemáte zásobu kvalitního palivového dřeva, pak si možnosti a ceny můžete porovnat například zde.

Samonosná konstrukce k umístění kamkoli

Vzhledem k tomu, že je věž sama o sobě konstrukčně stabilní, nepotřebuje žádnou oporu. Klasický dřevník je často složitý, zabírá místo a vyžaduje střechu. Holzmiete stojí tam, kde ji postavíte. Můžete ji umístit do kouta zahrady, vedle plotu nebo doprostřed louky. Vypadá dekorativně a přitom slouží dokonale prakticky. Zajímavé je, že i když vypadá mohutně, nezabírá moc prostoru. Kruhový půdorys totiž využívá prostor nejefektivněji. Na malém průměru se vejde překvapivě mnoho dřeva. Věž s průměrem dvou a půl metru a výškou necelé dva metry pojme až čtyři kubíky dřeva, a přitom působí lehce a přirozeně. Stavba takové věže má v sobě něco meditativního. Člověk při ní vnímá rytmus, vůni dřeva, poslouchá, jak se polena usazují, a vidí, jak z chaosu vzniká dokonalý kruh. Na severu Evropy se traduje, že kdo umí postavit krásnou Holzmiete, má v sobě klid a disciplínu. Je to řemeslo i rituál. Mnoho lidí si věž nechává na zahradě jako dekoraci i poté, co ji vyprázdní. Někteří ji dokonce osvětlují nebo doplňují lavičkou, aby se stala součástí venkovního prostoru. V severských zemích není neobvyklé, že se kolem takové věže konají letní posezení, protože suché dřevo vždy voní a hřeje i svým vzhledem.

Dost bylo řečí, jdeme ji postavit

Položit základy je vhodné na pevném, odvodněném místě, ideálně tam, kde na věž dopadá dost slunce a proudí vítr. Podklad je klíčový, protože dřevo nesmí ležet přímo na zemi. Stačí položit dvě až tři palety, nebo vytvořit kruhový základ z hrubších kulatin, které zvednou věž pár centimetrů nad zem. Mírně vyvýšený střed je výhodou, protože zamezí tomu, aby se vnitřek plnil vodou při dešti. Na základ začněte ukládat první řadu polen po obvodu. Každé poleno položte tak, aby jeho čelní strana směřovala ven a mírně se nakláněla dovnitř. Tím vzniká přirozená klenba. Další řady skládejte střídavě, aby se spoje překrývaly a konstrukce byla pevná. Polena by měla být co nejrovnoměrnější, aby se stěna nehroutila dovnitř ani ven. Když dokončíte první kruh, začněte plnit střed. Tam nemusí být pořádek, jde spíš o to, aby se vytvořila vzdušná výplň. Jak věž roste, kontrolujte svislost. Každý metr výšky by měl být trochu užší než základ, aby vznikl jemný kužel. Tím se konstrukce sama uzavírá a drží pohromadě bez jediného hřebíku. Typická výška bývá mezi jedním a půl a dvěma metry, podle toho, kolik dřeva chcete uložit. Když se blížíte k vrcholu, začněte polena ukládat šikmo směrem ke středu, aby vytvořila improvizovanou střechu. Ta chrání dřevo před deštěm a odvádí vodu pryč. Někteří začátečníci ji doplní o plachtu, ale pokud je věž udělaná správně, obejde se i bez ní. Voda po ní steče jako po střeše chalupy.

Hlavně neudělat chybu hned na začátku

Nejčastější chybou je, že se lidé snaží ušetřit čas a nedají si záležet na základní vrstvě. Pokud není rovná, celá konstrukce se začne naklánět a může se rozpadnout. Důležité je i to, aby všechna polena v obvodu měla podobnou délku. Jakmile některé vyčnívá, narušuje stabilitu a vytváří skuliny, kterými může zatékat voda. Dalším problémem bývá příliš těsná výplň uvnitř. Dřevo musí dýchat. Pokud je střed přecpaný, proudění vzduchu se zpomalí a vlhkost zůstává uvnitř. Lepší je, když je mezi poleny drobná mezera- I několik milimetrů stačí k tomu, aby se vzduch dostal všude. Holzmiete vyžaduje rovnováhu. Nesmí být postavená na úplném větru, který ji může rozfoukat, ale ani ve stínu lesa, kde by zůstávala vlhkost. Nejlépe jí svědčí slunné a mírně větrné místo, kde slunce ohřívá stěnu po většinu dne.

Fyzikální vysvětlení pro nevěřící Tomáše

Z pohledu fyziky je Holzmiete fascinující ukázkou, jak lze využít přírodní zákony bez jediného kusu techniky. Hlavní princip je komínový efekt. Rozdíl teplot mezi spodní a horní částí vytváří proudění vzduchu směrem vzhůru. Jak se teplý vzduch uprostřed věže zvedá, vzniká podtlak, který nasává čerstvý chladnější vzduch odspodu. Tento koloběh běží neustále, i při mírném ohřevu sluncem. Vzduch proudí kolem polen i skrz dutinu a neustále odvádí vlhkost. Dalším principem je difuze vodní páry. Vlhkost v dřevních buňkách se postupně vyrovnává s okolím a pára přechází z míst s vyšším parciálním tlakem (uvnitř dřeva) do míst s nižším (vnější vzduch). Protože se věž ohřívá nerovnoměrně, vznikají drobné rozdíly teplot, které difuzi ještě urychlují. Když se k tomu přidá sluneční záření, které ohřívá vnější plášť a tím podporuje odpařování, vzniká přirozený sušicí systém bez elektřiny a bez pohyblivých částí. Vědecky vzato je Holzmiete dokonalý příklad pasivního sušení. Využívá fyzikální zákony a tvar konstrukce, aby fungovala sama od sebe.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.