Tepelné čerpadlo dala majitelka těsně k sousedovu oknu. Až po 12 letech sporů nařídil soud jeho odstranění

Všechno začalo normálně

Celý případ odstartoval v momentě, kdy stavební úřad povolil majitelce rekonstrukci objektu, ve kterém následně fungovala jazyková škola. Součástí schválené dokumentace bylo i vytápění pomocí tepelného čerpadla. Realita jeho umístění se však pro obyvatele sousedního bytového domu stala doslova noční můrou. Venkovní jednotka značky Daikin totiž skončila ve velmi stísněném prostoru mezi budovami. Podle svědectví sousedů, která zazněla před soudem, činila vzdálenost zařízení od jejich kuchyňského okna pouhých 23 až 24 centimetrů.

Majitele okna zaplavila frustrace

Představit si nepřetržitě běžící ventilátor v takové blízkosti vlastního bytu není složité. Okolní zdi navíc vytvářely akustickou past a odrážely zvuk přímo do oken. Lidé ze sousedství si stěžovali prakticky od samotného počátku. Rodina z nejbližšího bytu byla dokonce donucena k radikálnímu řešení. Část okna přiléhajícího k čerpadlu zevnitř zastavěla kuchyňskou linkou a prostor dodatečně odhlučnila silnou vrstvou polystyrenu. Kromě hluku sousedům vadilo i to, že instalace komplikuje údržbu domu, znemožňuje zateplení fasády a zamezuje přístupu k dešťovému svodu.

Decibel sem, decibel tam

Během prvních let sporů se debata točila primárně kolem decibelů. Majitelka předložila protokol z měření hlučnosti, podle kterého zařízení hygienické limity splňovalo. Krajská hygienická stanice se ale k věci postavila nekompromisně. Odmítla vydat souhlas s trvalým užíváním budovy bez důkladného ověření, protože zimní mrazy mohou výrazně změnit akustické vlastnosti stroje. Správní soud dal hygienikům za pravdu s tím, že jeden předložený posudek nemůže zvrátit požadavky dotčených orgánů v hustě zastavěné oblasti. Požadovali proto šestiměsíční zkušební provoz v náročných podmínkách.

Ztišení čerpadla nepomohlo

Postupem času ovšem došlo k paradoxní situaci. Sami obyvatelé okolních bytů u soudu přiznali, že se před nedávnem chod čerpadla zklidnil a nepříjemné hučení ustoupilo. Zařízení už podle svědků připomínalo spíše silnější ventilátor. Ztišení stroje ale majitelku před úřady nezachránilo. Pozornost se totiž přesunula od akustiky k majetkovým právům. Aby venkovní jednotka mohla u domu vůbec stát, nechala pro ni majitelka vybudovat betonový základ a ochranné oplocení. Tyto konstrukce, a dokonce i samotná kovová konzole s čerpadlem, se nacházely nad parcelou města. Konkrétně šlo o pouhé dva metry čtvereční cizího pozemku.

Nekonečná tahanice, která neměla konce

Zpočátku se zdálo, že situace má vcelku jednoduché řešení. Majitelka se dohodla s obcí na pronájmu dotčené plochy. Jenže město o rok později nájemní smlouvu vypovědělo a požadovalo vyklizení prostoru. Od toho momentu ztratila provozovatelka jazykové školy k užívání prostranství právní titul a roztočila se spirála soudních tahanic, které se táhly až do jara. Žena se opakovaně pokoušela získat malý kousek dvora do svého vlastnictví. Upozorňovala, že dotčený kout město fakticky vůbec nevyužívá. Soudy všech instancí, včetně Nejvyššího soudu, ale její argumenty definitivně odmítly. Z dokumentace a svědeckých výpovědí bylo zřejmé, že hranice parcely byla překročena vědomě, a nelze tak mluvit o stavbě v dobré víře. Neuspěla ani s návrhem na zřízení věcného břemene za finanční náhradu. Podle justice mělo město jako vlastník rozumný důvod bránit zásahům do svých majetkových práv a chránit klidné žití ostatních obyvatel lokality.

Paradox legálního čerpadla, které legální vlastně nebylo

Případ tak názorně demonstruje jeden z častých omylů českých stavebníků. Původní povolení sice počítalo s konceptem vytápění tepelným čerpadlem, ale neobsahovalo žádný souhlas s budováním betonových patek nebo plotů na městské půdě. Skutečnost, že samotný přístroj visel na fasádě vlastní budovy, nakonec nehrála roli, protože svým objemem fyzicky zasahoval nad cizí prostranství.

Zatímco dřívější rozhodnutí správních soudů řešila převážně zákaz užívání stavby a chybějící kolaudaci, finální úder přišel z větve civilního práva, která nekompromisně chrání nedotknutelnost vlastnictví. Definitivní tečku za spletitým případem tak udělal Krajský soud v Plzni. Ten potvrdil přísný verdikt, který nařizuje na vlastní náklady odstranit oplocení, betonový základ a především i samotnou kovovou konstrukci nesoucí venkovní jednotku.

Příkaz k odstranění

Lhůta pro vyklizení byla stanovena na třicet dnů. Aby toho nebylo málo, prohrané dvanáctileté spory znamenají pro majitelku vedle nutnosti najít nový způsob vytápění také zaplacení smluvní pokuty a úhradu soudních nákladů městu i státu. Ty se celkově vyšplhaly k hranici devadesáti tisíc korun. Kauza tak slouží jako důrazné varování pro každého, kdo by chtěl při instalaci moderních technologií spoléhat pouze na původní nákresy bez ohledu na reálné hranice pozemků.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.